České slovo zahrada připomíná původní význam "ohrazená plocha". V Persii se zahradě říkalo pairidaeza, z toho vzniklo anglické slovo paradise, což do češtiny přeloženo znamená ráj anebo taky rajská zahrada. Nejbližší kousek zeleně, nejintimnější příroda, která nás obklopuje, by měla vyjadřovat naše životní postoje, naladění, potřeby i přání.
Naše babičky sbíraly obyčejné bylinky v přírodě a pěstovaly je i na svých zahrádkách. Používaly je pak k léčení, ke kosmetickým účelům, ale i v kuchyni jako koření a někdy také jako zeleninu. Pěstování bylinek a koření na zahradě nebo na balkóně, ale i doma na parapetu slaví svojí renesanci.
V knížce je vybráno po dvanácti osvědčených bylinách na lehká onemocnění, pěstování těla a do kuchyně, které by neměly chybět v žádné domácnosti, kde se hned nesahá po umělých chemických přípravcích.