Kniha Po Karlově mostě vznikla na základě oblíbeného cyklu České televize. Renomovaný znalec barokního sochařství František Dvořák se zde esejistickou formou zabývá postavením Karlova mostu jako unikátní památky i jako neobyčejné galerie barokního sochařství.
Cesta na severozápad - na nafukovacích člunech a vlastnoručně vyrobené plachetnici severskou divočinou k Beringovu moři. Autoři se vydali ve stopách Sira Alexandra Mackenzieho a našli zcela novou "cestu na severozápad". Jako první překonali na člunech pohoří Mackenzie, dělící vody Severního ledového oceánu od Pacifiku.
Je mnoho způsobů, jak využít všeobecnou svobodu. Cestovatel a fotograf Jiří Kolbaba si intenzivně plní své klukovské sny. Náruživě cestuje a sbírá po celém světě informace, obrázky exotické přírody a lidských tváří. Poté, co navštívil okolo sta zemí všech šesti kontinentů planety, připravuje četné fotovýstavy, besedy a diashow.
Sny si můžete začít plnit v každém věku a Hana Machalová je toho příkladem. Na cesty se vydala až na sklonku čtyřicítky, s malým dítětem a průměrným platem. Ročně navštíví okolo 16 různých zemí. O své zážitky, rady, a především nadšení se rozhodla podělit praktickým návodem, jak překonat obavy a vydat se do světa.
Bedřich Machulka (1875-1954) byl cestovatel, fotograf, sběratel a obchodník s přírodninami a také vedoucí loveckých výprav. Své cesty a organizované safari zaznamenával do deníků, jež se řadí k významným a doposud nedoceněným historickým pramenům, které přispívají k rozšiřování znalostí badatelů v oblasti mimoevropských kultur.
Praštěnější ten nápad už být nemohl: tři kluci se rozhodli, že si hezky pohodlně objedou svět ve vysloužilém londýnském taxíku, který sehnali přes Ebay. Proč?
Knížka Jak jsem nezemřel v Africe je pravdivé líčení jedné z autorových dobrodružných cest, která se vinou bezpříkladné nekázně proměnila z běžné výpravy na poměrně dramatický boj o záchranu zdraví a života. Autor odlehčeným stylem vypráví příběh, který doprovází krásnými fotografiemi ještě existující africké divočiny.
Dobrodruh a fotograf Bruno Baumann již více než dvacet let prochází ohromujícími krajinami písečných i horských pouští Afriky a Asie, které zažil tak intenzivně jako žádný jiný Evropan.
Na Pacifickou hřebenovku se ročně vydá 3000 lidí, ale dokončí ji jen 180 z nich. Monika patří mezi ně. A to byla ještě před nedávnem bledou pacientkou s vážnými zdravotními potíži a psychickými problémy. Přesto se rozhodla změnit život a splnit si sen – projít pěšky celou Ameriku.
Lužický zlom je jednou z nejvýznamnějších geologických struktur Českého masivu. Významně utváří krajinu severních Čech mezi Turnovem a saskou Míšní.
Kniha akademického malíře Jiřího Boudy shrnuje zážitky ze tří jeho velkých cest na kole po Evropě. První vedla do Santiaga de Compostela, druhá odtamtud zpět a potřetí směřoval do Paříže. Jiří Bouda si na cestách vše nejen zapisoval, ale samozřejmě také kreslil, neboť kresba byla Boudovým základním vyjadřovacím prostředkem.
Coby osmnáctiletý mladík se Patrick Leigh Fermor vydal na v prosinci 1933 na pěší pouť Evropou, kterou zakončil příchodem do Istanbulu na počátku roku 1935. Prošel Nizozemskem do střední Evropy, Německem, proti proudu Rýna a dále slovanskými oblastmi, po proudu Dunaje až do Maďarska.
I tu nejprobádanější krajinu můžeme objevovat stále znovu a znovu. Naši krajinu domova máme krásně vymezenou zvláštní kruhovou hradbou pohraničních hor. Kotlina Čech, sevřená tímto prstencem, je do sebe uzavřeným světem, zatímco široké úvaly Moravy se naopak otevírají jako náruč.
Objavte skryté čaro nádherných slovenských pamiatok, ktoré sú natoľko cenné, že boli zapísané do Zoznamu svetového dedičstva UNESCO. Navštívte miesta, ktoré sú raz a navždy spojené so slovenskou históriou. Dajte sa inšpirovať jedinečnými prírodnými krásami. Zoznámte sa aj so slovenskými nehmotnými pamiatkami zo Zoznamu UNESCO.
Listy z Ameriky patria k významným titulom svetovej cestopisnej literatúry. Autorovi poskytli priestor na rozvinutie viacerých podôb spisovateľského talentu. Spisovateľ sa v nich uvoľnil a zistil, že žáner spoločensko-kritickej realistickej poviedky, tvorbe ktorej sa dovtedy ako beletrista venoval, ho trocha obmedzuje.
Autor se vydává na další ze svých cest za dobrodružstvím. Tentokrát však do střední Ameriky, odkud by se rád dostal co nejjižněji. Jak již název napověděl, jako primární způsob dopravy si zvolil autostop.
Odtrhnúť sa na pol roka, zdolať Mongolsko a uviaznuť na Sibíri ... Že takto si svadobnú cestu nepredstavujete?
Originální cestopis Františka Šestáka vznikl během cyklistické pouti podél bývalé železné opony, neprodyšné hranice, která po čtyři desítky let 20. století oddělovala Východ Evropy od Západu. František Šesták je čtenářské i cyklistické veřejnosti znám svými předchozími úspěšnými knihami.
