V devíti svérázných povídkách představuje autorka prosté hrdiny, jejichž duševní i tělesné strázně zrcadlí chorobu doby: nechápavý svět považuje jejich zvýšenou citlivost za nenormálnost. V lepším případě si z nich dělá legraci, odtahuje se od nich, mnohem častěji je ovšem izoluje do samoty, do vězení, do blázince.
Paměti L. K. Feierabenda (1891–1969), významného českého národohospodáře a politika tzv. Druhé republiky, prvních měsíců protektorátu a pak londýnské emigrace. Zásadní memoárové dílo doplňuje, co dosud nebylo o minulosti řečeno, a vrhá v mnohém zcela nové světlo na události třicátých a čtyřicátých let.
Klaun's band II (známý také jako Londýnský most) v návaznosti na Klaun's band I (Atlantis 2001) vypráví o Célinově londýnské zkušenosti v době první světové války. Chronologicky navazuje na Cestu do hlubin noci a následující Smrt na úvěr z let 1933 a 1936 (Atlantis 1995, 1999).
Děj novely Krajina s trnem v oku se odehrává v Brně od 40. let 20. století. Vypravěč vzpomíná na zážitky, jež jej kdysi spojovaly s tragicky zemřelým kamarádem. Vyprávění o minulosti se prolíná s "dopisy mrtvému" psanými v současnosti a s úryvky z pamětí historických osobností 18. a 19. století.
Deset "obrazů ze života" malířky Daniely tvoří příběh jednoho roku ženské osamělosti po manželově smrti. Na záložku svých Černobílých nadějí Ludmila Romportlová napsala: "Zemřel Marek a sklíčené Daniele pukl vesmír. S pomocí přátel se pokouší zacelit trhliny v duši a rozlomit ženskou samotu. Prochází osudovými křižovatkami.
Druhá část "německé trilogie" popisuje to, co bylo "před Sigmaringenem": pobyt v Baden-Badenu, Berlíně a na podivném statku v Zornhofu. Céline se marně snaží získat propustky do Skandinávie a zároveň je nucen prodírat se složitou spletí vztahů uprostřed jedinců, kteří chtějí přežít v situaci, kdy se hroutí totalitní moc a nikdo nemá čisté ruce.
Autor ze své původní dramatické tvorby vybral deset divadelních, rozhlasových a televizních textů. Jsou to Král-Vávra, Svědkové, Výběrčí, Parta, Zubařovo pokušení, Pán plamínků, Hodina obrany, Modrý anděl, Velice tiché Ave a Zvěstování aneb Bedřichu, jsi anděl. Kniha je opatřena Bibliografickou poznámkou a fotografiemi z realizovaných představení.
Esej francouzského filozofa Alaina Finkielkrauta (1949) promlouvá do našich soudobých českých sporů o kulturu. Postihuje problematiku nacionalismu a etnicity i jevu, který se nazývá postmodernou. Proti pokusu o absolutizaci kultury autor hájí kritický rozum schopný rozlišovat hodnoty.
Třetí svazek příběhů přítelkyň, přátel, příbuzných i vzdálených lidí, jež autor ve svém životě potkal. S autorovou Úvodní poznámkou a závěrečným textem Ediční glosy.
Básně z let 1960–1988, 6. svazek Spisů Vladimíra Vokolka.
Kniha esejů slovenského kritika a esejisty Ivana Kadlečíka (1938). Ve slovenštině.
Poéma Února souvisí s tradicí holanovských básnických povídek, ale je zcela osobitá a ojedinělá v kontextu české ženské lyriky. Prastarý mýtus o tom, jak si muž odvádí ženu, ožívá v obrazech plných lásky, ale i krutosti, násilí a osudovosti, v obrazech spjatých mezi vášnivostí a nelítostně až chladně pravdivým viděním lidských věcí na zemi.
Román soustředěný kolem postavy mladé ambiciózní novinářky, kterou invaze cizích armád do Československa v srpnu 1968 zastihne na zájezdu do Izraele.
Výbor z básnického díla — po více než čtyřiceti letech první kniha, která Zdeňku Rotreklovi oficiálně vyšla ve vlasti. Ocenění: Literární cena Nadace českého literárního fondu, tvůrčí prémie (1992)
Pod záminkou povahopisných podobizen svých známých předkládá autor zralý pohled na věci života a smrti, na vztahy mezi lidmi a dotýká se nepopsatelného tajemství lidských osudů.
Román Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí poprvé vyšel ve francouzském překladu v roce 1984 v Paříži u Gallimarda, v roce 1985 česky v Kanadě v nakladatelství Sixty-Eight Publishers. Vyprávění o lásce, o Tereze a Tomášovi, o Sabině a Franzovi, o lehkosti a tíze bytí...
