Autor (1910-1991) byl jedním z nejvyšších mistrů dzogčhenu v starobylé tibetské tradici Ňingma a zároveň jedním z posledních představitelů generace velkých lamů, kteří své vzdělání a duchovní vyškolení získali ještě v Tibetu.
Třináct starých indických posvátných textů - nejstarší a hlavní upanišady Brhadáranjaka, Čhándógja, Aitaréja, Taittiríja, Kaušítakí, Íšá, Katha, Kéna, Mundaka, Prašna, Mándúkja, Švétašvatara a Maitrajaní - ze sanskrtských originálů přeložil indolog Dušan Zbavitel, jenž texty doprovodil i podrobnými poznámkami na základě starých komentářů (mj.
Caroline Myssová, Ph. D., je významná představitelka energetické a holistické medicíny a průkopnice na poli intuitivní diagnostiky. Během své praxe odhalila, že lidé dnes často neznají smysl svého života, což bývá příčinou velkého duchovního neklidu. Tato metafyzická choroba vyvolává deprese, úzkost, únavu a nakonec i fyzickou nemoc.
V posledních desetiletích se jen s malou nadsázkou dá říci, že v Indii ženy ovládly hindskou literární scénu. Tento sborník povídek přináší dvacet povídek od šesti předních hindských spisovatelek. Všechny dávají čtenáři především nahlédnout do duševního života dnešních Indů, do indické mentality bez iluzí a bez pomluv.
Čtvrtá sbírka poezie jihočeského autora (nar. 1971 v Prachaticích), jehož básně byly mj. zařazeny i do francouzské Antologie české poezie druhé poloviny 20. stol. (Gallimard 2002). Předmluva Petr Král.
Americký rabín na základě biblického příběhu o Jákobově žebříku (Genesis 28:16) a jeho sedmi rabínských, kabalistických a chasidských komentářů (mj. Šmuel bar Nachmani, Raši, Moše ben Leon, Magid z Mesriče, Mendel z Kotsku) shrnuje poklady židovské spirituality nashromážděné za celá staletí.
Může být božství tělesné? Jaký je smysl antropomorfních výpovědí o bohu? Je negativní teologie až výdobytkem rozvinutých filosofických tradic, nebo existuje i v předfilosofických podobách? Vylučuje se polyteismus s myšlenkou jednoho universálního božství?
Tato výjimečná kniha obsahuje pestrý výběr velice přímých a autentických dzogčhenových nauk, které její autor předal v průběhu 90. let 20. století svým žákům na mnoha místech světa. Tyto texty byly původně publikovány v časopise Mirror, oficiálním periodiku Mezinárodní komunity dzogčhemu.
Akong Rinpočhe klade ve svém učení velký důraz na terapii jako hodnotnou metodu práce na sobě i práce s každodenními situacemi a potížemi. Jeho terapie je určena pro lidi ze Západu žijící běžným životem. Při jejím vytváření Rinpočhe čerpal z hlubokých znalostí lidské mysli i ze své kvalifikace v tibetském lékařství.
Kniha nás zavádí do světa japonských obchodníků druhé poloviny 17. století. Na osudech padesáti pěti bohatých obchodnických rodů autor přesvědčivě dokazuje, že předpokladem úspěchu a dlouhodobé prosperity je nejen pracovitost a obezřetnost, ale také dodržování základních morálně-etických norem.
V tibetské tradici se pět elementů - země, voda, oheň, vzduch a prostor - považuje za podstatu všech věcí a dění. Myšlení Tibeťanů je prostoupeno zkoumáním jejich vzájemných vztahů. Znalost pěti elementů tvoří základ medicíny, astrologie, kalendáře, psychologie, ale také duchovních tradic šamanismu, tantry a dzogčhenu.
Hlavní dílo známého současného tibetského mistra meditace, dalajlamova učitele, jenž v posledních letech působil v Evropě. Kniha Mahámudra.
Tung-šan, celým jménem Tung-šan Liang-ťie, byl proslulý čínský čchanový mistr z 9. století, žák a pokračovatel mnicha Jün-jen Tchan-šenga. Věřil, že i neživé věci mohou slyšet výklad o dharmě, a učil se mu naslouchat. Stanovil a vysvětlil pět stupňů, jež vedou po cestě k osvícení.
Úvod do dharmy vychází z gešeho přednášek v Basileji v říjnu 1987. Jednoduchými slovy a příměry nás geše vede k pochopení základů Buddhovy nauky (dharma) - objasňuje, co je to osobnost člověka, jeho "já", jaká je povaha mysli, jak se zbavit utrpení, jak dosáhnout skutečného štěstí.
Výbor z poezie japonské dvorní dámy a proslulé básnířky z doby Heian (794-1185) Izumi Šikibu (978- po r. 1036). Její klasická pětiverší (tanka) odrážejí jak intenzivní prožívání všech krás lidského života a přírody, tak buddhistické vědomí pomíjivosti všeho.
Čínský literát Pchu Sung-ling (1640–1715), zvaný „kronikář podivných příběhů“, proslul ve své době (dynastie Ming) jako uznávaný autor básnických sbírek i divadelních her. Nesmrtelnou slávu si však získal obsáhlou sbírkou krátkých příběhů nazvanou Záznamy o podivném ze Studovny klábosení. Naše Zkazky jsou výborem z této sbírky.
Studie si klade za cíl představit rituální texty, které doprovázely složité pohřební a vzpomínkové obřady ve středověké Číně. Přeložené a komentované ukázky jsou zároveň svědectvím o světě čínské středověké aristokracie, o hodnotách, které vyznávala, i o dobových představách o smrti a záhrobí.
Dvojice známých amerických psychologů prováděla rozsáhlý klinický výzkum s různými psychedeliky od poloviny 50. let až do jejich zákazu o deset let později. Ve své převratné studii popisují podrobně a bez předsudků jejich terapeutické a spirituální využití.
Autorova optimistická vize spravedlivého uspořádání společnosti, která svým občanům dává ideální podmínky pro rozvoj osobnosti. Huxley vydal tento protipól ke své negativní vizi Konec civilizace v roce 1962 po "dvaceti letech přemýšlení a pěti letech psaní".
Čtrnáct povídek této knihy je jakýmsi průřezem zimbabwskou a rhodeskou povídkou - od jejích téměř úplných prvopočátků (1910) až po dnešek.
