Crème de la crème súčasnej i klasickej svetovej prózy. Vydavateľská značka ODEON predstavuje špičkovú tvorbu renomovaných svetových autorov ako napríklad Fiodor Michajlovič Dostojevskij, Ernest Hemnigway, James M. Cain, William Faulkner, William Styron, Harper Leeová a celý rad ďalších.
Knihy v edícii ODEON vychádzajú v dvoch produkciách: ODEON Svetová klasika a ODEON Súčasná svetová literatúra. Tie čitateľom ponúkajú kvalitnú prekladovú beletriu, ktorá obohatí každú rodinnú knižnicu.
Zvučné mená, najslávnejšie príbehy, nadčasový dizajn obálok.
Prekrásna balada o starom rybárovi Santiagovi (Starec a more), nezabudnuteľný osud kniežaťa Leva Myškina (Idiot), príbeh tuláka Franka a krásnej Cory (Poštár zvoní vždy dvakrát) či kultový román o boji s predsudkami, hnevom a nevraživosťou (Nezabíjajte vtáčika) sú len niektoré z mnohých jedinečných diel v tejto edícii. Vkusné a decentné grafické spracovanie obálok kníh potešia aj náročného milovníka literatúry.
Julia „Dračica“ Alvestonová žije s otcom, má štrnásť rokov a často sa túla v lesoch na severnom pobreží Kalifornie. Je o nej známe, že bez problémov prejde desiatky kilometrov. Ale kým jej fyzický priestor je rozsiahly, jej osobný je malý a zradný. Od matkinej smrti Julia vyrastá izolovaná od sveta v područí svojho tyranského, zato charizmatického otca Martina.
Román vyšel poprvé r. 1927 a brzy se zařadil se mezi nejlepší anglicky psané romány 20. století. Jedná se o dílo obsahující nejvíc autobiografických prvků, Woolfová se v něm pokusila vyrovnat se vztahem k rodičům a nastínit i jejich vzájemný vztah.
Jeden z nejslavnějších románů světového písemnictví vyšel poprvé roku 1880. Tento literární epos je po Zločinu a trestu, Idiotovi a Běsech považován za vrchol autorovy tvorby. Obsesivní touha po životě je společným jmenovatelem psychopatických postav, otce Fjodora a bratrů Ivana, Dmitrije, Aljoši.
Nový román u nás již dobře známé spisovatelky nenechá nikoho v klidu: každý z nás si v něm najde strunu, kterou už slyšel znít nebo která v něm stále zvučí temnou ozvěnou.
Jmenoval se Saíd a ona Nadja. Jednoho dne se seznámili a zamilovali se do sebe. Mohla to být pěkná love story, jenomže. Jenže to všechno začalo v nejmenované muslimské zemi, kde právě propukl ozbrojený konflikt mezi vládou a militantními skupinami.
Zbierka posledných nepublikovaných a nezaradených poviedok F. Scotta Fitzgeralda, ktoré editorsky pripravila Anne Margaret Danielová. Fitzgerald neplánoval vydať tieto poviedky ako zbierku. Väčšinu z nich rozosielal v tridsiatych rokoch dvadsiateho storočia ako príspevky do veľkých časopisov, kde ich ešte za jeho života prijali, ale napokon nepublikovali.
Profesor historie prožívá se svou druhou manželkou sladké časy – ale jen do chvíle, než zjistí, čím se dřív živila… Do jejich společného štěstí se začnou vkrádat stíny v podobě Anniných dřívějších milenců a Grahama se zmocňují emoce, jaké dosud nepoznal.
Na samote v jaseňovom lese stojí zrub, v ktorom žije tato a jeho dve deti Cathy a Daniel. Tato je mohutný muž, povestný svojou hrubou silou. Aj deti vedie k tomu, aby dokázali bojovať proti zlu sveta, s ktorým vlastne nemajú žiadny kontakt. Ich samotársky život jedného dňa naruší návšteva pána Pricea, bezškrupulózneho majiteľa okolitých pozemkov.
Málokdo ví, že se v 50. letech 20. století objevil García Márquez – tehdy nepříliš známý mladý novinář – v komunistickém Československu… Byl původně pozván do Sovětského svazu na Světový festival mládeže, ale podařilo se mu tuhle „cestu na Východ“ rozšířit o návštěvu východního Německa, Polska, Maďarska a ČSSR.
Příběh, v němž v kritickém okamžiku sehraje úlohu Beethovenova Kreutzerova sonáta, je pojat jako děsivá analýza lásky a manželství, jako tragický rozvrat mezi dvěma lidmi, kteří se kdysi hluboce milovali. Tolstého „sexuální novela“, jak bychom ji mohli nazvat, je dodnes dílo vyhledávané a čtenářsky přitažlivé.
Leitmotivem knihy je led ve všech podobách a asociacích – ledovce, mráz, zima, sníh, chlad, bělost – a současně funguje jako metafora mezilidských vztahů: těch blízkých mezi hrdinčinou matkou, bratrem autistou a jí samotnou, i těch vzdálených mezi jedinci žijícími v cizím, složitém, venkovním světě začátku jednadvacátého století.
Vyprávění o indonésko-holandské prostitutce Dewi Ayu, jejích dcerách, jejich nápadnících i manželích, potomcích i protivnících začíná fantaskním obrazem zmrtvýchvstání: ústřední protagonistka po jednadvaceti letech vstává z mrtvých a poprvé pohlíží do tváře své čtvrté dcery, nehezké dívky pojmenované Kráska.
David se nikdy necítil dostatečně oceněný. Na střední dost trpěl, takže když se jako jediný z ročníku dostane na Harvard, doufá, že tam bude mezi svými – jenže je to ještě horší, všichni mu dávají najevo jeho sociální původ, neberou ho jako sobě rovného.
Je válka – okupované Antverpy ovládá násilí a nedůvěra. Wilfried Wils se považuje za začínajícího básníka, ale zároveň se musí živit jako pomocný policejní strážník. Jeho kamarád se spíš ze ztřeštěnosti než z rozumu angažuje v odboji a ilegalitě, zatímco Wilfriedův umělecký mentor je zarputilým antisemitou.
„Podpísal som zmluvu s diablom,“ povedal autor o svojej šesťzväzkovej autobiografii, ktorej dal príznačný názov Môj boj. Dielo vyvolalo v Nórsku a neskôr i ďaleko za jeho hranicami mimoriadny ohlas a vášnivé diskusie.
Známé české přísloví říká, kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. Pro spisovatele zároveň platí, že pokud ztratí vlastní jazyk, nemůže dál psát. To se stalo osudem mnohonásobné emigrantky Eleny Lappin: Narodila se v Moskvě, ale od svých tří let vyrůstala v Praze.
Život s bipolární poruchou, tak by klidně mohl znít podtitul autobiografické prózy Thomase Melleho. Popisuje v něm svůj boj s touto složitou chorobou, pro kterou se dříve používalo označení maniodepresivní psychóza.
Na začiatku románu Krása bolí hlavná postava vstane z hrobu. Bývalá kurtizána Dewi Ayu to neurobila iba tak. Má poslanie, ktoré musí splniť, aby ochránila svoju rodinu: štyri dcéry, tri nádherné, jednu ohavnú, ktorá dostala meno Kráska. Dewi Ayu a jej štyri dcéry majú zložitý osud.
Slavné románové dílo je sporem o tom, má-li člověk možnost svobodného rozhodování a zda může svůj život nějak ovlivnit. Jako hlavní postavy vystupují Jakub a jeho pán. Bez předchozího představení se, vysvětlení odkud přišli a kde se vzali, se pouštějí do dialogu o filozofických otázkách. Víme pouze, že Jakubův bývalý pán je kapitán.
Slavný Wildeův román v sobě nese autobiografické rysy: Mladý muž se nechává portrétovat známým malířem, a když poprvé spatří svůj krásný portrét, projeví přání, aby sám nikdy nezestárl a všechny proměny tváře se objevovaly pouze na obraze… Román obsahuje hororové prvky i faustovský motiv, dotýká se i tématu homosexuality.