Předložená studie ukazuje a promýšlí imanentní meze Heideggerovy fundamentální ontologie a z nich interpretuje nezbytnost a směr následné transformace otázky po bytí. Studie vykázala tři takovéto meze, jež se vzájemně podmiňují. Jde o meze metodicko-formální, strukturně-existenciální a faktické.
Kniha Korejská náboženství je výběrem z textů dokladujících vývoj duchovních představ obyvatel Korejského poloostrova od starověku až po současnost.
Jakub Češka ve svém uvažování o literatuře setrvává v inspirativním myšlenkovém ovzduší tvůrců, jakými jsou především Milan Kundera a Bohumil Hrabal. Každý ze spisovatelů představuje bohatě rozvinuté literární gesto. Svébytnost, kontrastnost a do značné míry také jejich komplementárnost vybízí k jejich vzájemné konfrontaci.
Tři studie k problematice naladění (Befindlichkeit, Stimmung) ve filosofii Martina Heideggera. J. Novotný sleduje v první studii místo, pojetí a především založení naladění ve fundamentální ontologii. Usiluje o pochopení a vyložení toho, co je zde míněno naladěním jako takovým a jak náleží do celku výkladu lidského pobytu (Dasein).
Co je to inteligence? Mohou stroje myslet? Dokáží lidé myslící stroje zkonstruovat? A nejsou lidé právě takovými myslícími stroji?
Ojedinělá a poutavá plnobarevná kniha s více než 220 originálnímí fotografiemi dřevin z celého světa doplněná o zasvěcený komentář našich špičkových odborníků. Z úvodu vybíráme: Stromy jsou téměř všude kolem nás; rostou v lesích, kolem vod, v parcích a zahradách, na horách i v nížinách.
Českému čtenáři se překladem Rejchovy učebnice harmonie poprvé dostává do rukou jeden z nejvýznamnějších pramenů hudebních kompozičních nauk první poloviny 19. století – pramen poznání hudební harmonie ještě úzce propojený s aktuálním stavem a požadavky dobové hudební kompozice.
Jedná se o kritickou edici legendy o sv. Vintířovi (Vita s. Guntheri), která byla sepsána v břevnovském klášteře v polovině 13. století za účelem Vintířovy kanonizace. Durynský šlechtic Vintíř byl vlivným diplomatem ve službách otonských a sálských císařů v první polovině 11. století.
Studie seznamuje čtenáře s moderní logikou z pohledu sto let starého (vzatého ze spisu Principia Mathematica). Jejím cílem je, kromě představení klasického analytického postupu a myšlenky důkazu, nabídnout vlastní odpovědi na některé otázky, které dnes studium moderní logiky provázejí: Z čeho v logice vycházíme? K čemu nám jsou pravidla? Mluvíme jen v metajazyce?
Publikace Natura et cultura je čtvrtým svazkem edice Andrias. Tentokrát se společným tématem autorů stala distinkce (či dichotomie) příroda–kultura v rámci obecně antropologického diskurzu. Impulsem pro vznik této knihy pak byla snaha hledat styčné plochy mezi přírodovědnými, empirickými a kulturněvědními, interpretativními postupy v rámci antropologie.
Záměrem předkládané publikace je vyjasnit chápání transcendence ve Fenomenologii vnímání Maurice Merleau-Pontyho. Na jedné straně má tematizace tradičního filosofického termínu přispět k porozumění celku zvoleného díla a na druhé má výběr jednoho z nejvýznamnějších fenomenologických děl napomoci k porozumění termínu.
Po více jak sto letech poprvé do češtiny přeložený text Filosofie jako přísná věda je klíčový pro založení a pozdější zformování Husserlovy fenomenologie. Vznikl narychlo na přelomu roků 1910/11 a šlo o první větší Husserlovu publikaci od vydání Logických zkoumání (1900/01).
Společným tématem této čítanky jsou lidské společnosti ve vztahu k jejich životnímu prostředí na americkém kontinentu. Autoři vybraných textů prezentují jednotlivá témata na základě různých teoretických a metodologických přístupů v rámci sociální a kulturní antropologie.
Publikace Evolvendi anthropologicae zahajuje antropologickou řadu edice Andrias. Věnuje se aktuálním otázkám spojeným s tematizací vývoje, tedy konceptu, který měl uvnitř společensko-vědního diskursu dlouho své místo jisté a neproblematické. Až 20.
Monografická studie se věnuje topologické fenomenologii. Jejím jádrem není fenomenologická analýza prostorových a topických fenoménů, ale úsilí pochopit prostřednictvím metod fenomenologické ontologie bytí jako místo, resp. prostranství (Ortschaft). Konkrétně jde o analýzu "topologie bytí" především u Heideggera a doplňkově u Merleau-Pontyho.
Co může psychoanalýza říci ke smyslu filosofie? Kniha využívá psychoanalytickou metodu k porozumění filosofii a roli filosofa v současném zmateném světě. Jaká je motivace myslitelů, kteří konstruují filosofické obrazy světa? Je filosofie pouze únikem a obranou, nebo může mít také terapeutický význam?
Druhá publikace z řady Časovost a smrtelnost. Studie k časové konstituci lidské existence, s podtitulem Časovost v dějinných proměnách je tvořena pěti samostatnými studiemi k problémům času, věčnosti, temporálních charakterů lidské existence či ohledu celistvosti lidského života. Autoři (S. Synek, V. Zajíc, M. Vrabec, T. Kunca a J.
Kierkegaard nesmí být redukován na úzce zaměřeného myslitele křesťanství. Aby mohl k problému křesťanství přistoupit, stal se myslitelem plnosti možností lidské existence.
Kniha představuje čtenářům vývoj analytické filosofie jazyka spíše jako střetávání teoretických projektů než jako střídání doktrín. Objasňuje jejich aspirace, nechává zaznít jejich argumenty a uvádí je do vzájemné polemické konfrontace, do níž přispívá vlastní kritickou analýzou.
Paul Klee, který je vedle P. Picassa asi největším výtvarníkem 20. století, byl činný i na poli literárním. Antologie jeho klíčových textů z let 1900-1929 zahrnuje recenze výstav, příležitostné texty na počest malířských kolegů a hlavně teoretické traktáty osvětlující základní formální principy jeho malířské tvorby.
