Co je to rytmus? Jak rytmus zakoušíme a jak rytmicky žijeme? V jakém smyslu je skutečnost utvářená rytmicky? Jak lze rytmus definovat nejen jako princip organizace času, ale také prostoru? Čím se zabývá rytmická analýza? Jak spolu souvisejí vibrace, oscilace, cykly, periody, opakování, bubnování, vlnění, otáčení, fluktuace a uspořádání?
Dochované dopisy římskokatolického kněze, teologa a exulanta Vladimíra Boublíka Monice Schreier z let 1963 až 1968 a z posledních týdnů jeho života v srpnu a září 1974 přinášejí zajímavé svědectví o životě patrně nejvýznamnějšího českého teologa, žijícího od roku 1952 v římském exilu.
Kniha nabízí inspiraci nejen pro trenéry sportovních oddílů, organizátory činnosti různých spolků, ale i pro podnikatele a manažery, kteří chtějí svoji aktivitu povznést na vyšší úroveň. Hlavní část obsahuje principy, které přivedly šachový oddíl lokálního významu až na vrcholnou celostátní úroveň.
Předložená monografie se zabývá současnými formami a strukturami mediatizace, neboli neustále se prohlubujícím pronikáním digitálních médií do každodenního života. Úvodní kapitola vychází z analýzy vybraných filmů Davida Cronenberga, ve kterých je nastiňována specifická forma technoimaginace, jež je založená na nemožnosti rozlišit virtuálno a reálno.
Na osmdesáti stranách knihy Ještě jednou Tě potkat se odvíjí příběh o zdánlivě nekonečném míjení se v labyrintu, ze kterého najdou cestu pouze ti, kteří jím prochází s otevřeným srdcem.
Představa vzniku moderní vědy coby jasně daného, přehledného, v podstatě lineárního procesu iniciovaného Koperníkem a završeného Newtonem je dnes spíše zkratkou, s níž se setkáváme přinejlepším v učebnicích či popularizačních textech. Přesně zmapovat podhoubí, z nějž novověká věda vyrašila, však stále zůstává badatelskou výzvou.
Je únor 1998. Zatímco v japonském Naganu probíhají olympijské hry, na lyžařský výcvik míří sedmáci jedné z pražských škol. Vedou je stárnoucí a vyhořelý Dan, vitální Thaya a čerstvý absolvent pedagogické fakulty Boris. V pohraničí potkávají životem otlučeného samotáře Vlada, jeho synovce, tajemného Jima, a podnikatele Houfného.
Sbírka, kterou se vyplatí číst; nejlépe hned několikrát. Neboť její zdánlivá neuchopitelnost je vlastně mnohotvárností, otevírající se pokaždé jinak a z jiné strany. Matuška nenudí. Také proto, že má nápadů na rozdávání – a raději hladí své verše proti srsti, než aby je stylizoval podle osvědčených mustrů.
Heideggerovy Příspěvky k filosofii (Ze spatření) lze oprávněně považovat za jeho druhé hlavní dílo po knize Bytí a čas. Plán na zkomponování celkové skladby Příspěvků měl pocházet již z roku 1932, leč k samotnému vypracování došlo v letech 1936–1938.
Spiritualita – tak tenká, křehká a vzácná, která je všudypřítomná a v každém z nás. Je našim rádcem a pomáhá nám, nalézat odpovědi, tvořit, chápat, přijímat, vítězit i prohrávat v této úžasné kráse a kouzlu lidského života. Tak proč jí nenaslouchat?
Lidské jazyky vymírají a společně s nimi mizí fascinující kulturní bohatství nespočtu etnických skupin. Proč a jak? Která jsou jazykově nejrizikovější místa planety? Co nám mohou prozradit jazyky posledních mluvčích? A jakáže budoucnost je nejspíš čeká?
Básníci a kosmonauté provádějí čtenáře esejisticky zpracovanou cestou myšlenkovým světem českého fyzika. Kniha je sbírkou textů z dlouholeté publicistické činnosti autora, která začala už před rokem 1989 v prostředí nezávislých periodik. Autor se ve své tvorbě věnuje široké škále témat.
Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum průběžně přináší studie, experimentální texty a nárysy z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného a výtvarného díla.
Trochu povídání o štěstí a náhodě, přátelství a kamarádství, moudrosti a poznání, o vůli a chtění. Taky o lidské zlobě, nenávisti, smůle i neštěstí. A hlavně o touze se nikdy nevzdat a jít stále dál… Pro děti od 3 do 101 let
Básnická sbírka od Tomáše Šidla je autorskou prvotinou, inspirovanou prostředím Krušných hor, propojující intimní osobní prožitky s bohatou obrazovou představivostí.
Středomoří je druhá básnická sbírka Joaa Luíse Barreta Guimaraese, která po Tulákovi vychází v českém překladu. Jejím ústředním tématem je opět toulání – tentokrát po evropské středomořské historii a kultuře, od pravěku po současnost, krajinou skutečnou i duchovní.
Sborník k životnímu jubileu Filipa Karfíka nabízí barvitý a citlivý obraz filosofa, filologa, pedagoga a profesora antické filosofie a odhaluje, jaký vliv měl a má na druhé. Ukazuje, jak mnohovrstevnaté může být vtiskávání jedné inspirativní osobnosti do životů, osudů, názorů a směřování dalších lidí a jak se vytváří společenství a pospolitost.
Současná společnost čelí řadě morálních problémů, pro něž není jednoduché nalézt uspokojivé řešení. Mnozí etikové se shodují, že morální normy vymezující správné a nesprávné jednání by měly reflektovat morální intuice.
Tradiční evropská filosofie, tzv. metafysika, vychází ze zdánlivě samozřejmého přesvědčení, že to vprostřed čeho člověk stojí a s čím se setkává, tzv. svět, je povahy celku vznikajících a zanikajících „věcí“, či „entit“.
Emotivní poetické hledání východisek z životních plání i roklin zpracovává specificky neformálním způsobem náměty myšlenkově spojené s úsilím vyjádřit pocit intenzivní sounáležitosti se vším, co nás obklopuje. Vyvěrá z vřelého vztahu k bohaté pestrosti jazyka, jakým formulují svá skromná přání, pochybnosti a tužby náhodně se střetávající chodci.