Žít v prostředí hluboce prostoupeném smyslností a uchovat si čistý štít nikdy nebylo jednoduché pro nikoho. Zdá se však, že dosažení tohoto cíle je z mnoha důvodů obtížné především pro současnou dospívající mládež. Jednu z velkých překážek na cestě k plně svobodnému a vyrovnanému lidství může představovat sebeukájení.
Kniha přináší soubor textů historika F. Kutnara, které buď nebyly publikovány vůbec, nebo jen časopisecky v regionálních či zahraničních periodikách. Kutnarovy texty jsou v antologii členěny do tří oddílů, které vymezují tři roviny jeho pojetí studia společnosti.
Kniha obsahuje překlady recenzí od nejvýznamnějších autorů německé klasické filosofie - Fichta, Schellinga a Hegela. Kromě toho obsahuje také překlad Fichtova spisu Anály filosofického tónu, v němž v rámci reakce na recenzi své knihy Základ přirozeného práva podrobuje ironické kritice dobovou recenzní praxi.
Interpretovat umělecká díla znamená hledat a nacházet jejich význam a smysl, odhalovat jejich napojení na naši bezprostřední zkušenost, ale zároveň přispět k jejímu obohacení, zintenzívnění a prohloubení. V tomto smyslu je interpretace tvůrčím, či dokonce riskantním počinem, k němuž neexistuje návod.
Kniha prináša šesť kapitol, ktoré vychádzajú z fenomenológie Edmunda Husserla a filozofickej antropológie Helmutha Plessnera. Ako sa človek vyjadruje vo výraze? Ako vidíme veci, na ktoré sa pozeráme? Akú rolu má človek v súkromnom a vo verejnom priestore? Aký je význam práce a odpočinku v ľudskom živote?
Básnická sbírka Skála Vratanka navazuje na autorovu lyrickoepickou prvotinu Nové pověsti (2018), jejíž metodu uchopení světa skrze mýtus rozvíjí v sedmi vzájemně souvztažných básnických skladbách (Joyceův stůl, Benátský chodec, Muž z břečťanu, Proměna neznámého samotáře, Pandořina hrací skříňka, Zah-Zauf, Nezapomenutelný Pimperling), zachycujících
Kniha Střední, jižní a východní Evropa a rok 1918: společenské a mezinárodní souvislosti navazuje na sérii publikací projektu Konference mladých slavistů spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy.
V kontrastu s tradičním narativem polské historické identity, který je obvykle zatížen mnohými stereotypy, pasujícími tamní šlechtické předky do rolí zpupných feudálů, fanatických katolíků, romantických válečníků či dionýských pijanů, přináší tato kniha realističtější obraz polského šlechtického světa, českému čtenáři doposud víceméně neznámý.
Publikace představuje život a dílo jednoho z výrazných jazykovědců druhé poloviny 20. a počátku 21. století. V. V.
Dvanácté číslo revue Parrésia je věnováno památce slavisty, filologa, historika a předního znalce křesťanského Východu doc. Václava Huňáčka (19312018). S touto významnou osobností českého intelektuálního života se čtenář může hlouběji seznámit v pásmu vzpomínek studentů, kolegů a přátel. Dále zde nalezne mj.
Jakub Lev Houdek (*1983) vydal básnické knihy Granátový sad (2014), Velkokněžna Olga sbírá květy (2016) a Ínó Leukothea (2018). Ve sbírce Byzantská modř nenajdeme nostalgii po "lepších časech", ale nostalgii po nedosažitelném v kulisách minulosti, přítomnosti i neurčitého bezčasí, melancholické mlhoviny, houstnoucí v okolí věcí, detailů a barev...
Kniha Základy kulturní antropologie představuje původní českou práci věnovanou kulturní antropologii z hlediska výkladu jejího předmětu a systematiky. Autor se zaměřil na vysvětlení základních antropologických subdisciplín, klíčových tematických okruhů, pojmů a metod a technik výzkumu.
Kniha ukazuje dopady kolonialismu na životy příslušníků novoguinejské etnické skupiny Nungon. Na základě jednoho desetiletí terénního výzkumu a rozboru archivních dokumentů autor pojednává o proměnách způsobu života Nungonů, které se začaly od třicátých let 20.
Inkluze je v posledních letech jedním z nejdiskutovanějších témat nejen mezi pedagogy a rodiči, ale i mezi politiky. Zároveň je toto téma paradoxně málo probádané a postrádáme u něho kvalitní informace získané přímo ze školního prostředí. Tato kniha reaguje na tyto nedostatky a přináší informace, které v naší diskuzi dosud chyběly.
Kniha je ohlédnutím za dětstvím a mládím básníka, textaře, rozhlasového redaktora a člena-zakladatele Divadla Járy Cimrmana – Miloně Čepelky.
Nebeský žebřík byzantského mystika Ióanna Klimaka je dnes shodně považován za jedno z nejvlivnějších děl východní i západní asketiky. Spis se těšil mimořádné oblibě již od svého vzniku v 7. století a zanechal výraznou stopu v asketické literatuře i duchovním životě mnichů i laiků následujících staletí.
