Kniha Slovanský svět: známý či neznámý?
V době nejintenzivnějších bojů o Bachmut na přelomu roku 2022 a v březnu 2023 se spisovatel Myroslav Lajuk a fotograf Danylo Pavlov vydávají do míst, kde prakticky neustále dochází k ozbrojeným střetům a ostřelování neutichá ani na minutu.
Jak napovídá podtitul Krajina zrozená z moře, druhý svazek řady Knih o Kladském pomezí je z velké části zaměřen na fenomén pískovcové krajiny česko-polského regionu na rozhraní východních Čech a Dolního Slezska a všeho, co s tím souvisí. Najdeme zde podrobný popis polských Stolových hor, Broumovských stěn i slavných Adršpašsko-teplických skal.
Publikace mapuje takřka staletý vývoj polského etnika v regionu Těšínského Slezska, a to v širším kontextu vzájemných vztahů s ostatními národnostními skupinami, v období od „jara národů“ po druhou světovou válku.
Kniha přináší autorčino autentické svědectví o tom, jak v roce 1919 opustila sovětské Rusko, ale vzápětí se tam velmi nebezpečnou ilegální cestou vrátila pro svého uvězněného manžela.
Porod a smrt tvoří dva základní pilíře lidské existence, které rámují náš život. Zatímco příchod nového života je oslavován, odchod bývá často obestřen tichem. Kniha Porod: Ztráty současné i minulé se zabývá momenty, kdy se začátek života setkává s jeho koncem – perinatální ztrátou.
Kniha chce ukázat, jakými konkrétními způsoby se v přístupech kriticky navazujících na Masarykovo a Patočkovo myšlení klade otázka po člověku, kterou poválečný Patočka označil za centrální otázku české filosofie, a jak se na tuto otázku odpovídá.
Co se stane, když roku 1935 v malebném městečku na Bukovině, kde čas plyne pomalu a servírky ovládají více řečí než současní profesoři, vykolejí tramvaj?
Kolektivní monografie Rodit násilím volně navazuje na tematickou knižní řadu Tělo, ve které vyšly v období let 2014–2020 čtyři antropologické monografie soustřeďující se na tělo a tělesnost jako kulturní jev.
Kniha se snaží představit problematiku pohlavnosti, sexuality a reprodukce z perspektivy několika různých oborů, jako je teoretická biologie, etologie, historie a filosofie.
Je první den roku 1968. Pardubice se probouzejí po novoročních oslavách a Kateřina slaví osmnácté narozeniny. Pavel míří vlakem z Prahy do Pardubic, kde studuje na vysoké škole. Jednoho mrazivého lednového dne se seznámí. Svou první velkou lásku prožívají v nadšené atmosféře období pražského jara, v době reforem a rodící se občanské společnosti.
Během let 1914–1923, tedy od počátku 1. světové války až po vznik novodobého Turecka, došlo na území Osmanské říše ke zničení tří křesťanských civilizací – arménské, asyrské/syrské a řecké. Přibližně 2 miliony osob bylo zavražděno, ostatní museli ze své domoviny odejít, ačkoliv zde žili po dlouhá staletí.
Svatý jáhen Efrém (asi 306–373) pocházel ze severosyrského města Nisibis. V mládí pobýval v horských klášteřích, a když se jeho duchovní vůdce Jakub stal nisibským biskupem, Efrém vykonával jáhenskou službu v katedrálním chrámu. Vedl také liturgický zpěv a připravoval v katedrální škole katechumeny ke křtu.
Animal excentricum. Přehled klasiků filosofické antropologie je přehledová publikace uvádějící do základních směrů a myšlenek filosofické antropologie, jednoho z populárních myšlenkových směrů ve 20. století. Snaží se zaplnit mezeru chybějící či nedostatečné výkladové literatury věnující se právě této tradici, jež zažívá svého druhu oživení zájmu.
Kniha seznamuje s málo známou, avšak o to pozoruhodnější fází myšlení Martina Heideggera bezprostředně po vydání jeho knihy Bytí a čas, kterou se mu nepodařilo dokončit zejména z věcných důvodů. Proto se pokusil vykročit novým směrem k tematizaci lidské existence na základě vyšetření tzv.
Vědomí je klíčovou záhadou moderní vědy. Dosud ale neexistuje jeho jednoznačná definice.
Tato monografie představuje první pokus o komplexní analýzu politických, ekonomických a kulturních vztahů mezi oběma zeměmi. Ukazuje konkrétní oblasti spolupráce, v nichž si oba státy vydobyly dobrou reputaci, a na něž je tak možné v budoucnu navázat.
Kniha prostřednictvím fotografií uznávaného antropologa Leopolda Pospíšila vypráví příběh o papuánských Kapaucích a výzkumech, které mezi nimi začal uskutečňovat zhruba od poloviny 50. let 20. století. Význam jeho výzkumu lze z hlediska antropologického studia člověka přirovnat k přistání člověka na Měsíci.
Páni z Pernštejna patřili mezi nejstarší písemně doložené šlechtické rody na Moravě i v Čechách. Největšího mocenského vlivu však dosáhli s příchodem raného novověku, kdy si vydobyli významnou pozici u panovnických dvorů Jagellonců, Matyáše Korvína a Habsburků a zařadili se mezi elitu evropské šlechty.
Společným jmenovatelem této knihy je kolegialita a možnosti její podpory v kontextu pregraduální přípravy učitelů. Autory publikace spojuje nejen téma, ale také zkušenosti z posledních několika let, kdy se jejich profesní cesty spojily v projektu nazvaném „Kolegiální sítě“.