Publikace nabízí interpretaci klíčových motivů významného díla Heideggerovy pozůstalosti, mimo jiné i termínů Ereignis (příhodné) a Da-sein (bytí-tu). Při výkladu je kladen důraz na Heideggerovo využití fenomenologické metody při deskripci bytí jako příhodného; studii lze proto číst také jako úvahu o ontologickém dosahu fenomenologie.
Příspěvky českých a polských medievistů, jež tvoří 13. svazek sborníku Colloquia medieaevalia Pragensia, nazvaný Moc a její symbolika ve středověku, jsou věnovány problematice reprezentace panovnické vlády ve středověkých Čechách a Polsku.
Cílem autorů, kteří předkládají čtenářům knihu Návrat metafyziky?
Svazek sestavený ze studií fenomenologických filosofů zabývajících se již delší dobu myšlením Jana Patočky pokrývá tematicky celé Patočkovo dílo.
Kniha je reprezentativním souborem textů Iris Marion Young, významné americké sociální a politické filosofky. Publikace se věnuje hlavním tematickým oblastem, jimiž se Young zabývala: reflexe individuální a skupinové konstituovanosti, teorie demokracie, lokální a globální spravedlnost, koncept strukturálních nerovností, feministická filosofie.
Svazek obsahuje studie věnované tradici německé mystiky pozdního středověku a období reformace (M. Žemla), polským stykům moravského kalvinisty Jana Opsimatha (A. Kostlán), humanistovi a procísařskému politickému teoretikovi Melchioru Goldastovi (J. Hrbek), Komenského pojetí panharmonie (K.
Aristotelská nauka o petencích pukazuje na Aristotelové uvažovanie schopnosti podľa Aristotela teória schopnosti je vlastnosť, ktorá je úplne bežná napr horlavosť, rozpustnosť je to kinetika.
Autoři kombinují ve svých textech dva přístupy - zabývají se jednak méně známými částmi Beckettových mimoliterárních prací, v nichž se autor přímo vyjadřuje k filozofickým problémům, jednak se soustřeďují na filozoficky motivovanou interpretaci Beckettových literárních (zejména prozaických) textů. Jednotlivé studie se věnují mj.
Univerzitní profesor Karel Vorovka patřil v první třetině 2. století k nejvýraznějším představitelům české filosofie. Kniha podává ucelený výklad o jeho životě a díle; navazujíc na dosavadní studie představuje Vorovkův myšlenkový vývoj od matematiky k noetice, metafyzice a dějinám filosofie v širších souvislostech české i světové filosofie.
Kniha představuje průřez hlavními tématy logické analýzy přirozeného jazyka. Uvádí čtenáře do logických jazyků, které jsou k analytickým účelům používány a do metodických postupů spjatých s jejich aplikací na konkrétní problémy.První kapitola je věnována analýze větných spojek. Druhá ukazuje možnosti analýzy kvantifikovaných jazykových výrazů.
Kniha je pokusem o konfrontaci Wittgensteinovy filosofie s filosofií Husserlovou a Heideggerovou. Tato konfrontace se odehrává na půdě filosofie jazyka a myšlenkové přístupy těchto filosofů chápe jako navzájem se doplňující, a nikoli protichůdné příspěvky k problematice konstituce smyslu, intersubjektivity a individuality.
Kniha se věnuje metodám zvládání informačního přesycení: materiálním praktikám čtení 16.18. století, vizualizacím kvantitativních dat v 19. století a zvukové reprodukci a backgroundové hudbě ve století dvacátém.
Sedmý svazek Spisů Petra Rezka zkoumá tělesné východisko architektonické zkušenosti a architektonického myšlení. Protoarchitektura se shoduje s Malevičovou architektonikou – obě discipliny hledají předpoklady architektury, ovšem odlišují se od ní mírou metafyzických východisek.
Moderní myšlení vzniklo z přesvědčení, že člověk sice je součástí světa a je na něj odkázán, že však svět jako svět je zde teprve a pouze s člověkem. Člověk tak začíná vystupovat jako světatvorný.
Východiskem analýz, které Merleau-Ponty podává v této knize, je kritika koncepcí, které chování živých organismů pojímají jako kauzální účinky izolovaných neurofyziologických procesů; najdeme tu tedy např. i kritiku Pavlovovy teorie podmíněných reflexů.
Překlad tří kratších a relativně přístupných textů J. G. Fichta, které proto mohou sloužit jako úvodní texty do Fichtovy filosofie obecně a zvláště pak k četbě základního Fichtova textu Základ všeho vědosloví.
Nová kniha prof. Pavla Barši Síla a rozum si klade dva úkoly. Prvním je představit protiklad mezi realismem a idealismem tak, jak se artikuloval v moderním politickém myšlení.
Název knihy v sobě skrývá dvojí význam slova soudnost. V prvním plánu odkazuje k otázce, zda dosavadní pokusy o evropské a globální uspořádání svědčí o dostatku či nedostatku soudnosti v běžném smyslu tohoto slova.
Dílo Formální a transcendentální logika, uveřejněné v roce 1929, je posledním dílem o logice, kterému mohl dát definitivní podobu ještě Husserl sám.
