Epos o Gilgamešovi je považován za nejvýznamnější dílo akkadské (babylónsko-asyrské) literatury a literatury starověkého Předního východu vůbec, jež se plným právem stalo součástí literatury světové. Je oslavou přátelství a hrdinské odvahy, výrazem úzkosti před konečností lidského života a touhy po dosažení nesmrtelnosti.
Značná část jednání raně novověkého člověka měla symbolický význam. Projevoval se v každodenním životě jedince, mnohem zřetelněji se však dostával ke slovu ve výjimečných slavnostních okamžicích, k nimž patřily především mocenské rituály. Nacházel ale odraz i ve strategiích chování mužů a žen z různých vrstev tehdejší společnosti.
Kniha se věnuje duchovnímu rozměru nesmírně rozsáhlé fundační politiky císaře Karla IV., jeho stavebnímu dílu a reprezentaci, s akcentem na hlavní město českého království.
Pochybovat o tom, že tradiční nářečí zanikají, může už jen málokdo. I dnes však po nich zůstává bohatství slov a slovních obratů. Nesou v sobě odraz dávné historie a vypovídají o tom, jak lidé dříve žili, jak uvažovali, jak pociťovali, prožívali a vůbec vnímali svět okolo sebe.
Dopisy Karla Havlíčka (1821–1856) odkrývají významnou část odkazu tohoto předního českého novináře, básníka, politika a organizátora národního života. O to překvapivější je, že ke kompletnímu kritickému vydání Havlíčkovy korespondence dochází až nyní.
Kniha vznikla jako doprovodná publikace k výstavě "Václav IV. Král na rozhraní věků. 600 let od úmrtí římského a českého krále", jež je uspořádána v prostorách Karolina v zářílistopadu 2019.
Korespondence, dochovaná v nemalém množství v osobním fondu českého historika, novináře a politika Josefa Kalouska (18381915), uloženém v Archivu Národního muzea v Praze, je odrazem rozsáhlých vědeckých, pedagogických, publikačních, redakčních, organizačních i politických aktivit svého pisatele a okruhu jeho kolegů, přátel či známých.
Tématem této knihy je husitství a jeho ohlas ve výtvarném umění a v architektuře v českých zemích v době předbělohorské, ale i v 19. a na počátku 20. století, kdy se zájem o Jana Husa jakožto národního hrdinu stal opět aktuálním.
Kniha mapuje vybrané aspekty životního stylu žen v privátním sexbyznysu a jejich sebereflexi. Sexbyznys obecně představuje multidisciplinární problematiku, která se týká řady oblastí, jakými jsou sociální práce, zdravotnictví, sociální politika a další.
Kniha se zabývá vznikem moderní továrny. Chápe ji nejen jako ekonomické, technické a výrobní místo, nýbrž také jako místo, na kterém pracovali a v němž žili lidé. Tovární komíny, sklady, dílny a haly ohlašovaly příchod moderních časů.
Touto knížkou bere čtenář do ruky výbor z prací prof. Jana Klápště, archeologa a skvělého historika, jehož dílo po desítky let oživuje naše průhledy do světa středověku. Nebylo snadné vybrat z obsáhlé nabídky tituly nejvýstižnější, snad se to však alespoň dílem podařilo.
Šesté Psí vycházky nás zavedou do části Bubenče v okolí budovy Akademie výtvarných umění, dokončené na počátku dvacátého století. V této oblasti se pak usazovali výtvarníci - sochaři, malíři a grafici -, ale také architekti a fotografové, kteří pracovali v četných ateliérech v podkroví zdejších činžáků nebo v objektech postavených ve vnitroblocích.
Kolektiv autorů seznamuje čtenáře s kouzlem a tajemstvími, která v sobě mince, medaile i vyznamenání skrývají a přibližuje jim mnohdy doposud neprobádané obory tohoto širokého vědeckého odvětví. Někteří pojali svůj příspěvek jako osobní vzpomínky na numismatiku, jiní jako možnost k popularizaci oboru.
Kniha nabízí neotřelý pohled na barokní kulturu v Čechách a na Moravě prostřednictvím analýzy tří velkolepých korunovací Madon z let 1732 a 1736: sošky Panny Marie ze Svaté Hory u Příbrami, reliéfu ze Svatého Kopečka u Olomouce a ikony z bývalého augustiniánského kláštera sv. Tomáše v Brně.
Vztah k Bibli je naprosto zásadní součástí Komenského myšlení. Každé jeho dílo vzniklo za zvláštních podmínek a pro zvláštní cíle: proto i ve struktuře citovaných biblických knih je v každém z textů něco výjimečného, co se v jiných neobjevuje.
Kniha se věnuje jednomu z nejdiskutovanějších fenoménů ruských dějin, ideji Moskvy coby Třetího Říma, kterou formuloval mnich Filofej ve dvacátých letech 16. století a která dodnes neztratila na své přitažlivosti. Od svého vzniku se projevovala s rozdílnou intenzitou v různých obdobích a zvláště výrazně se odrážela v umělecké tvorbě.
Edice pamětí Antonína Matuly (18851953) představuje osobnost úředníka působícího na ministerstvu školství a národní osvěty mezi lety 19191944.
Titul naší knihy, verš z nesmrtelné Božské komedie, je oblíbeným citátem českého historika Jaroslava Čechury (* 1952).
Suád Mekhennetová, německá novinářka s marocko-tureckými kořeny, celý život balancuje mezi západní a islámskou kulturou. Z bezprostřední blízkosti tak sleduje nedorozumění, k jakým mezi těmito zdánlivě ohraničenými světy dochází. Je také jednou z mála, které se podařilo proniknout až k vůdcům al-Káidy či ISIS a přežít.
Zatímco většina knih vydaných k stoletému jubileu podává "velké dějiny" státu shora, v této knize sledujeme budování republiky na úrovni obcí, měst a regionu. Zvolili jsme oblast středních Čech, která zahrnuje okolí Prahy, hornická města Kladno a Příbram, škodováckou Mladou Boleslav i lázeňské Polabí.