Práce uvádí jednu z klíčových otázek soudobé literární archeologie. Odkrývá vztahy a souvislosti mezi technikami literární tvorby a mechanismy historického myšlení. V kontextu první velké krize historismu na přelomu 19. a 20. století stopuje osudy tradičního historického románu a hledá zdroje inovací, jež do historických reprezentací vnesla literární moderna.
Ředitel Slezského ústavu v Opavě Rudolf Žáček sestavil čtivě psanou příručku, která v chronologicky řazené podobě mapuje dějiny Slezska od nejstarších dob po současnost. Text je psán čtivě, s důrazem na politické dějiny, ale neopomíjí ani dějiny ekonomické a kulturní.
Historička a archeoložka J. Vlčková představuje čtenářům svět svébytných keltských mýtů, tak jak je doložen písemnými prameny, archeologickými výzkumy, ale i jejich pozdějším zpracováním, mj. v pověstném Artušovském cyklu, který vstoupil do obecného povědomí.
První ze svazků, který není zasvěcen současnému státnímu útvaru, ale historickému území, je příznačně věnován Moravě. Přehledných dějin od pravěku po současnost se ujal renomovaný autor, vysokoškolský pedagog z Masarykovy univerzity v Brně a výtečný popularizátor
Autor navazuje na svou "černou knihu" o zaniklých hradech, zámcích a tvrzích po roce 1945 a ve více než 100 podle lokalit abecedně řazených medailónech přináší přehled o nejvíce ohrožených panských sídlech. Text doprovází situační plány, rozličná dobová zobrazení objektů i foto zachycující dnešní stav našich ohrožených památek a seznam literatury.
Sborník statí českých i zahraničních kolegů, žáků a také dlouholetých přátel historiků byl příznačně nazván Historik zapomenutých dějin. Těžiště odborného zájmu prof. Eduarda Maura totiž spočívá především ve druhé polovině 17. století a v 18.
Náš přední egyptolog a ředitel Egyptologického ústavu UK v Praze a Káhiře (mj. autor knihy Staří Egypťané, oceněné Zlatou stuhou) přináší stručný a čtivý přehled dějin Egypta.
