Kniha Jinosvět německého filosofa Jochena Kirchhoffa čtenáře zavádí na sugestivní meditační a myšlenkovou cestu do hlubin jeho vlastní psychiky. Kirchhoff odkrývá oblasti vědomí, které jsou považovány za „nevyslovitelné“, a zkoumá různé stavy „rozšířeného vědomí“, jež většina lidí v nějaké formě zažila.
„Protože naše příběhy jsou omezeny plochou listu jednoho papíru, musíme se vyjadřovat nanejvýš stručně,“ zahájil hodinu slohu mistr Proslov. „Všichni víme, že každý, naprosto každý, každá osoba, každá postava, každá bytost, ať žije kdekoli, tedy i v příbězích, se mění a vyvíjí.
Soubor zamyšlení s názvem Srdcář vznikal v letech 2003–2008. Obsahuje postřehy a krátké úvahy nad literaturou, uměním, vírou, osobním, rodinným a společenským životem. Žánrově má blízko k záznamům, jež známe z tvorby J. Demla, J. Hanče nebo V.
Co je v duchovní zkušenosti tím podstatným prvkem? Který z mnoha stavů a zjevení, jež mystici popisují, jsou její integrální součástí, a co se z těchto stavů a stupňů stane, když je popíšeme současným slovníkem a svlékneme je z mnišských rouch, do nichž jsou obvykle oblečeny?
Výbor ze čtyř básnických sbírek Hermora Lilii (Františka Bíbla), které byly původně vydány v nepatrných nákladech malým kladenským nakladatelstvím mezi lety 1917-1931, si bere za cíl připomenout tohoto "zapomenutého básníka", jehož objevil Jiří Kolář a snažili se udržet v kulturní paměti mj. Ivan Diviš a Ivan Slavík.
Alegorická divadelní hra Sodoma, nazývaná nejobscénnější divadelní hrou, která kdy byla napsána, přináší, jak ostatně již naznačuje její název, argumenty na podporu zejména homosexuálního vztahu jakožto plnohodnotnější alternativy vztahu heterosexuálního a je jakousi ódou na mužský pohlavní orgán obecně.
Knížka pojednává o poněkud bizarní vísce Merekvice. Její obyvatelé, starosta Šmoranc, sedlák Hadrbolec, učitel Borkovec, mlynář Rambousek, hastrman Moser, tři doktoři štamgasti v hostinci U Modrého slona, jsou tu vylíčeni v barvách, i ten kovář s kovářkou mají oči modré a podbradky růžolící, že byste řekli: jako živí. Omyl.
Lubor Kasal se ve své nové knize poezie Orangutan v továrně představuje v plné básnické síle. Jeho zřejmá inspirace surreálnou imaginací a propojování vzájemně vzdálených motivů a situací je ale vpředeno do složité vnitřní logiky textu, v němž drsně a naléhavě zaznívá civilizačně kritický tón.
Hříšné vášně, dílo neznámého autora, pojednávají o skupině mladých aristokratů obojího pohlaví, kteří tráví kratochvilný čas na návštěvě u markýze v loveckém zámečku.
Kniha Lesbianky, divadelní hra či novela v rychle plynoucí dialogické řeči, zcela plní očekávání vyvolaná svým titulem.
Děj erotické novelky Rudá pohovka vypráví humorný, napůl galantní a napůl pohádkový, orientem inspirovaný příběh o mladíkovi, jenž doslova "na sobě" zažívá nespočet erotických eskapád.
Novela Osm minut líčí scény ze života starého manželského páru, bezejmenné dvojice označované pouze jako stařec a stařena, kteří u konce svých sil očekávají příchod smrti. Parametry tohoto vztahu určují pouze hranice jejich bytu a osoba toho druhého.
Poslední svého rodu, ohrožen vyhynutím. Na básníka sáhla smrt, ale na neznámou dobu ho ještě vrátila životu v civilizaci, která se s otevřenýma očima vzdává vlastního řádu i kultury. Postrádá ducha, čest, slušnost. Vlastní dětství ožívá v hraní s vnučkou. V krvi v zámlkách a nesdělitelně promlouvají paměť rodu a smutek rasy.
Při vyřizování záležitostí týkajících se pohřbu své matky, se kterou kdysi přerušil veškeré kontakty, se spisovatel Daniel Reis, hlavní hrdina románu Reisefieber, znovu ocitá v Paříži, ve městě svého dětství a dospívání.
Patnáct erotických povídek, příběhů ze života, které mladý Richard de la Brulay vypráví své milence, vévodkyni, se nese v příjemném, bezstarostném a laškovném duchu.
Krajina nad parapetem se v autorových básních proměňuje v přirozené a citlivé obrazy situací běžného dne, které nezanechávají jen lyrický dojem, ale často s sebou nesou i hořkou osobní výpověď. Neděje se tak ovšem v posmutnělé atmosféře, naopak, básníkova krajina se může chlubit smířlivostí, nadhledem, existenční vyrovnaností a jemným humorem.
Tematický záběr divadelních her autorů mladší generace, nacházejích se v tomto souboru a představujících to nejlepší ze současného rumunského dramatu, je velmi široký.
V léčebně dlouhodobě nemocných literárních armatur mívá noční službu šílený Hölderlin. Kašle na svoje povinnosti, nebloudí po chodbách, pořád jen mlátí svým pyjem do kláves odloženého klavíru minimalistické nokturno s matoucím názvem Hyperion. Poslední emerita v socializovaném světě představ ale neslyší, že filc na kladívkách je už dávno pryč.
Jedné bouřlivé zimní noci roku 1813 se v nevěstinci ve východopruském Královci současně narodí dvě děti. Zatímco jedno, holčička Henrieta, je hezké a zdravé, to druhé, narychlo pokřtěné jako Hercule Barfuss, je lidská zrůda, hluchoněmý a všemožně znetvořený trpaslík.
Ve dvanácti dopisech svěřuje chevalier Edmond de Grammont své tetě, vévodkyni z Richelieu, své erotické eskapády, v kterých nechybí dobrodružství, intriky, rafinované zápletky a osobitý humor.