Chuť malovat je vlastní každému člověku. Tradiční výchova, především ve škole, se snaží směřovat tuto přirozenou potřebu k umění. Zamezí-li se tomu, může se vyvinout zcela jiný projev, který Arno Stern nazývá stopou. Na rozdíl od uměleckého díla není stopa určena nějakému příjemci.
V roce 2014 napsal Francis Fukuyama, že americké instituce jsou v úpadku, protože státu se ve stále větší míře zmocňují mocné zájmové skupiny.
Ve svém dalším románu nás Daniela Hodrová nikoli poprvé přesvědčuje, že nic nekončí – život ani láska, ani psaní, ani příběh, který začala vyprávět před čtyřiceti lety Podobojím a který po Kuklách a Thétě pokračoval Komedií, Vyvoláváním a Točitými větami, knihou roku 2016.
Magické dítě je klasické dílo, které hluboce zpochybnilo panující názory na porodní praxi, rodičovství a vzdělávání dětí. Jeho odvážné myšlenky o tom, jak západní společnost děti poškozuje a jak bychom o ně i o sebe mohli pečovat lépe, dnes znějí pravdivěji než kdykoli předtím.
Které dítě by se někdy nebálo jít spát a nemělo strach z příšer, které číhají ve snech?
Matematický kosmolog Brian Swimme se ve Skrytém srdci kosmu zamýšlí nad tím, jak dnešního člověka – a zvláště naše děti – vymanit z uvěznění, do nějž byli v moderní době uzavřeni úzce materialistickým pohledem na svět a konzumním způsobem života, a jak je otevřít novému kontaktu s vesmírem. Přesněji řečeno, jak nás znovu do vesmíru iniciovat.
"Realita" je jedním z nejčastěji zneužívaných slov ve všech jazycích světa. Všichni věříme, že víme, co se pod ním skrývá. Jsme-li však dotázáni, zjistíme, že má tolik různých významů, kolik je lidí na zemi. Není proto překvapivé, kolik konfliktů se neustále objevuje mezi jednotlivci i skupinami lidí, jejichž reality stojí proti sobě.
Druhý díl sborníku věnovaný praktickým aspektům Gurdžijevova učení je tentokrát zaměřen na cvičení vedoucí k uvědomování sebe sama, jež vede k plnějšímu a vědomějšímu prožívání bytí v přítomnosti. Praktická cvičení doplňují záznamy Gurdžijevových současníků, které umožňují nahlédnout, jak sám Gurdžijev své učení předával žákům.
Helle Heckmann věnovala dlouhá léta péči o děti. Mezi základní principy její práce patří jasnost a srozumitelnost, péče a vnímání dospělého jako vzoru hodného nápodoby. V Pěti zlatých klíčích jednoduše a prakticky popisuje potřeby malých dětí a nabízí cesty a řešení, jak jim my dospělí můžeme poskytnout co nejlepší péči.
Podtitul knihy Mr(a)zí – Deník, který jím není – naznačuje, že chronologická posloupnost je téměř to jediné, co by mohlo upomínat na žánr deníku. Text je programově hybridní. Najdeme v něm různé stylové polohy, jež autor využívá k tomu, aby podal svědectví o tom, co se v něm a kolem něho děje.
Sborník obsahuje nové překlady Chymické svatby i slavných rosenkruciánských manifestů ze 17. století a tři novodobé vědecké studie (R. Edighoffera, C. Gillyho a J.
Kniha poskytuje pohled na život dvou mimořádných osobností české a slovenské biologie, filosofie a veřejného života.
Co se stalo před více než dvěma tisíciletími na pahorku Golgoty? Co je skrytým základem Velikonoc? Jaký je jejich základ ve slovanských či keltských tradicích? Na tyto a další otázky hledá odpověď nová knížka Karla Funka, kterou doplňují meditační úvahy a modliby vedoucí k hlubší účasti na tajemství kosmické jarní obnovy.
Když se zdá, že se všechno rozpadá, může se v tu chvíli rodit něco úplně nového. Co přijde, záleží na nás. Obnova může začít pouze zevnitř. Přesně to prožívali čtyři mladí umělci uprostřed nelidskostí druhé světové války, v Budapešti a jejím okolí. Hanna, Gitta, Lili a Josef nejsou bezmocné oběti okolností.
Žít z vlastního pramene znamená být usebrán, být u sebe. V tomto "u sebe" je zároveň přítomný celek, bytí, které prožíváme a ze kterého vždy poprvé a naposled žijeme. Otevírá se tady to vzácné, podstatné a posvátné. Vždyť nakonec bytí, otevřenost a pravdivost v životě nebo láska poukazují na totéž.
Kniha je zamyšlením nad dílem pozoruhodného a mimořádně vlivného teosofa a mystika Jakuba Böhma (1575–1624). Nesnaží se shrnout jeho učení, ale spíš poukázat v širokém záběru na myšlenkové cesty, které jsou skrytě přítomny v jeho slavném pojmu Ungrund – „Bezedno“.
V rámci rozsáhlé tvorby C. G. Junga je třísvazkové „Mysterium Coniunctionis“ nejzávažnějším a stěžejním dílem jeho pozdních let. Alchymická tradice Jungovi umožnila sdružit prožitky a vhledy, které získal přímým osobním „sestupem do nevědomí“, s objektivně existujícím paralelním materiálem.
Kniha líčí historický a teologický vliv a přínos jihočeského pastorálního teologa Antonína Skočdopole (1828–1919), který představuje či zastupuje všechny dobré služebníky římskokatolické církve: je autorem mnoha odborných článků a statí, několika knih a polemických pojednání, je editorem, vydavatelem a nakladatelem populárních kalendářů a časopisů,
Kiki Dimula obohatila grécku poéziu tým, že zahrnula do svojich veršov element, ktorý v nej predtým existoval v minimálnej miere: rozšírila obsah poetickej metaforickosti spôsobom, že doňho zahrnula významy a myšlienky abstraktné – prvky tvoriace alegóriu.
Johann Georg Gichtel (1636-1710) byl svérázný mystik a duchovní žák Jakoba Böhmeho (1575-1624), jehož učení promítl do vlastních vizí a představ duchovního obrození padlého člověka. Poté, co z náboženských důvodů opustil Řezno a odcestoval do Amsterdamu, založil zde společenství žijící v přísných asketických podmínkách, tzv. „andělské bratry“.
