Druhová diverzita vývojových linií organismů na Zemi je úžasně bohatá a stále ji známe pouze částečně a neúplně. Mezi nejlépe známé živočichy nesporně patří savci. V posledních dekádách došlo v této oblasti k zásadnímu pokroku díky aplikaci molekulárních a genetických metod i vyspělých výpočetních postupů.
Slavná novela Gradiva od Wilhelma Jensena z roku 1902 (knižně vyšla 1903) vypráví příběh mladého archeologa Norberta Hanolda. Bludné představy a sugestivní sny ho zavedou z domova až do daleké Itálie, kde pátrá po tajemně kráčející dívce, kterou zná z antického reliéfu a již si pro sebe nazve Gradiva.
Co soudili význační biologové 19. a 20. století o člověku, jeho původu, evoluci, ontogenezi, povaze, co o původu kultury? Má člověk vůbec něco jako „přirozenost“ a jak ji definovat? Je ve srovnání s jinými živočišnými druhy „přirozeností člověka nepřirozenost“?
Dne 1. června 1953 vstoupilo do stávky několik významných pražských průmyslových podniků v čele s tehdejším mamutím strojírenským a hutním koncernem ČKD Stalingrad. Dělníci se bouřili proti sociálním důsledkům ohlášené měnové reformy, vyšli z bran továren, a připravovali dokonce protestní pochod na Pražský hrad.
Kniha se primárně soustředí na velmi nevšední, ale dosud veskrze přehlížené životní osudy dvou pražských hermetiků, Jana Kefera a Jiřího Arvéda Smíchovského, na pozadí jejich vztahu k okultismu a nacismu.
Autor předkládané Knihy cest (Safar-náme) Náser-e Chosrou byl úředník, filozof, básník, vzdělanec a emisar ismácílíje a dodnes se těší úctě mezi vyznavači ismácílíje, je považován za jednoho z nejvýznamnějších velikánů středověké perské literatury. Pocházel z Qobádíjánu, městečka na jihozápadě dnešního Tádžikistánu.
Monografie se zabývá toponymií hlavního města Prahy v období od konce druhé světové války do roku 1989. Na výzkum jmen pražských veřejných prostranství aplikuje mezioborový přístup, využívá rozmanité metody a přináší komplexní pohled na městskou toponymii dané epochy.
Terst je, možná více než jiná města, symbolizován svou literaturou, svou kulturou. Angelo Ara a Claudio Magris se rozhodli bádat právě o zvláštnostech „terstského případu“, studovat jeho historii a literární svědectví.
Ústředním tématem této knihy je vztah právního a společenského systému. Luhmannova teorie popisuje, jak právo ve společnosti funguje, plní společenskou funkci, a dokonce společnost utváří. Luhmann vychází z teorie autopoietických systémů – tedy systémů, jež se samy vytvářejí a udržují – umožňujících popsat vazby různých oblastí společnosti.
Židovský náboženský myslitel Sa'adja ben Josef (882–942) je autorem teologicko-filozofického pojednání Kniha zjevených pravd a rozumových argumentů (jud.-ar. Kitáb al-amánát wa l-i?ti?
Bezdomovectví představuje v České republice relativně nový fenomén. Za komunismu bylo oficiálně zakázané, což ovšem neznamená, že by neexistovalo. Plně se ale rozvinulo až v průběhu transformačních let, kdy se „politika soucitu“ postupně proměnila v „politiku represe“. Kniha se věnuje každodennímu životu tzv.
Kniha přibližuje výjimečný a dosud neznámý případ z dějin třetího odboje. Vznikl na základě kritického studia archiválií a vzpomínek pamětníků. V textu, stojícím na pomezí literatury faktu a odborné historické studie, se spojují dva příběhy.
Kniha přináší soubor studií prezentovaných v Ústavu pro českou literaturu AV ČR v rámci Literárněvědného fóra 2019 Češi, Němci a protektorátní literatura.
V. V. Majakovskij, autor glorifikovaný i zatracovaný, protežovaný i takřka pozapomenutý: pod nánosy ideologického balastu a předsudků se nachází jeden z nejoriginálnějších světových básníků, jehož tvorba vždy budila pozornost a často i vášně.
Kniha se věnuje zvláštnímu prostoru v rámci protektorátu Čechy a Morava, a sice Benešovsku, potažmo výcvikovému prostoru SS Böhmen, který v letech 1942–1945 zabíral většinu regionu. Je zaměřena na období konce 2. světové války, na dobu, kdy se z bývalých okupačních elit stali během několika dní mnohdy zločinci a štvanci.
Pokusy o přesné určení poměru obvodu kruhu k jeho poloměru či o přesné stanovení plochy kruhu (kvadratura kruhu) provázely lidskou kulturu a civilizaci od samých jejích počátků. Autor knihy zasazuje jednotlivé etapy vývoje znalostí o tomto problému jak do kontextu vývoje celého matematického myšlení, tak do obecného kulturního a politického rámce příslušné doby.
Kniha Ernsta Jüngera V bouřích ocele (In Stahlgewittern) vyšla poprvé v roce 1920 s podtitulem Z deníku velitele úderného oddílu (Aus dem Tagebuch eines Stoßtruppführers). Jedná se o deníkové zápisky z 1.
Petr Pithart (*1941) je nepřehlédnutelnou intelektuální a politickou osobností českých dějin a českého usilování o svobodu a demokracii. Formálním vzděláním právník a z hlediska vyššího povolání aktivní občan čili politik se svým dílem profiloval i jako historik a politický myslitel.