Buď lže jeden, nebo všichni. Někdo ví, kde se ten pachatel skrývá… Takhle by mohl znít závěr vyply´vající z vy´povědí osmi svědků prapodivného přepadení, které provedlo „to pako s pistolí“, přestože vlastně nic drsného neplánovalo...
„A co se dělo pak?“ „Něco úžasného!
ROMÁNOVÁ KRONIKA ZTRACENÉHO MĚSTA, LÉTA 1894-1921 Podtitul knihy lapidárně shrnuje příběh o někdejší pastevecké vesnici, která vystavěla svůj rozkvět na těžbě uhlí, aby o století později zašla na úbytě – také kvůli těžbě uhlí. Dnes už z výstavních budov a vznosné katedrály nezbylo nic. Jen šikmý kostel, který strmě a varovně ční do pusté krajiny.
„Vrána necítí strach. Vrána necítí radost.“ Dvanáctiletá Bára si na prahu puberty připadá osamělá, jenže ne tak jako její dospívající vrstevníci běžně čelící nepochopení. Ona vážně sama je.
Ztrácíme vnější krajinu. Znamená to, že se něco děje i s krajinou vnitřní… Ne nadarmo se říká, že o nitru člověka nejvíc vypovídá pohled z okna jeho pokoje. A v tomto směru nejsou naše vyhlídky zrovna lichotivé – letitý nezájem o krajinu domova mnohde vyústil ve zjevnou degradaci jejího ducha.
Tajemná hrozba z minulosti se naplňuje!
Záměr, náhoda, nehoda? Anebo vyšší moc?
Londýn je epicentrem globální pandemie. Zákeřný virus si vyžádal už tisíce mrtvých. V izolovaném městě bují násilí a nepokoje, na dodržování zákazu vycházení dohlíží armáda. Inspektor Jack MacNeil slouží sice ve sboru metropolitní policie poslední hodiny, ale přesto je nucen vést vyšetřování nálezu tašky s ostatky zavražděného dítěte.
„Znamenala pro něho všechno. Všechno, čemu obětoval celý život. Byl by to šok, potupa, katastrofa.“ Pro francouzského kulinářského velmistra Marca Fraysse, který dokázal zděděnou horskou auberge v dezolátním stavu přeměnit v jednu z nejvěhlasnějších restaurací světa, znamenalo nejvyšší michelinské ocenění alfu i omegu veškerého snažení.
„Když se vzbudil, zjistil, že je v posteli… Podíval se na sebe. Pořád ještě měl tělo lidského dítěte. Nebyl to tedy sen.“ Průšvih na n-tou! Temný pán prohrál střet s magií Dobra – PCHÁ!
Někdy je super změnit vzduch, ale pozor na to, s kým ho cestou dýcháte!
„Věřte mi. Já doopravdy dokážu být bezstarostná. Dokážu být přátelská. Příjemná. Přívětivá. Ale nechtějte po mně, abych byla hodná, to není moje parketa. Když nic, jsem aspoň spravedlivá,“ prohlašuje o sobě vypravěčka tohoto příběhu, jímž je sama Smrt.
Paulovi Bäumerovi a jeho spolužákům z gymnázia je osmnáct let a jejich další kroky nesměřují na univerzitu, ale do zákopů první světové války. Učí se krýt před střelbou, kterak rozpoznat granát od šrapnelu, jak postupovat při plynovém útoku, učí se pohřbívat své kamarády, učí se přežít.
Synku, dívej se, dokud můžeš, a všechno si pořádně zapamatuj, protože jedině tak o to nikdy nepřijdeš. Vezmi si mou radu k srdci, rozumíš?
Místo, které si chcete přečíst. Hranice rozorané mezi poli i lidmi. Hospoda, malá prodejna, zabíjačky. Nevěra a jeden nezdařený pohřeb. Babka s dědkem srostlí jak dva stromy. Život spjatý s půdou, zvířaty a hospodařením. To všechno je Dědina, příběh jedné současné vesnice vyprávěný očima jejích obyvatel.
Dechberoucí příběhy o přežití a hrdinství, které vypráví o tom, jakou sílu v sobě člověk dokáže najít, když mu jde o holý život. A to vše v jedinečném podání herce a dabéra Pavla Soukupa. Bear Grylls ví, co všechno musí člověk umět a znát, aby přežil v extrémních podmínkách. Není však první v historii.
Vlak svobody, Stěna smrti, Jak se muži měnili v žáby, Slovenský Ikaros a vlastně i Železná opona... Názvy kapitol a podkapitol této knížky znějí v dnešním kontextu spíše jako názvy surrealistických básní. Ve své době, mezi léty 1948 a 1989, ovšem odkazovaly k velmi reálné a často tragické skutečnosti.
Sekta vyznavačů aurigiánské hereze je zničená, ale volání, vyslané do vesmíru, nezůstalo bez následků. Hvězdovládci – wëtrëigaës – se blíží. Představují hrozbu, proti které by se měli spojit i největší nepřátelé: telepat Aš~šád, velekněz z Rekeghu, Lodě, sgen z Fomalhiwy i nová pozemská Velekněžka Regentka.
„Jenže se nenašel vzkaz,“... V pochybném motelu je nalezena mrtvola Harryho kolegy. Z dopisu na rozloučenou všichni usuzují, že spáchal sebevraždu, ale Harry ví, že nesmí dát na samotná fakta bez jasných souvislostí.