Klasická fantastika svou vizuální přitažlivostí vysloveně vybízí ke komiksovým adaptacím, které jsou čím dál častější a úspěšnější. Francouzští komiksoví tvůrci se tentokrát pustili do stále oblíbených románů H. G. Wellse. V prvním svazku vám nabízíme adaptace dvou z jeho nejslavnějších románů: Války světů a Stroje času.
Ukrajinský komiks v žánru alternativní historie a steampunku, který rozvíjí události ukrajinské revoluce z let 1917–1921. V komiksu napěchovaném plnokrevnou akcí se bojuje, jak jinak, za pravdu a svobodu.
Impresionistické mikropovídky, kde není ani jedno slovo navíc, kde je všednost života povýšena na něco mimořádného a ne obyčejného. Melancholická meditace, nikoliv však depresivní, nad samotou a osamělostí anonymní vypravěčky v nejmenovaném evropském městě.
Kniha německého medievisty Eduarda Mühleho představuje jedinečný pokus o syntetický výklad dějin Slovanů v dlouhé časové perspektivě od 6. do 15. století. Zpracovává téma, jemuž německá historiografie věnuje pozornost přinejmenším dvě staletí. Přesto jde o knihu inovativní.
Lidé různých kultur i dob si vyprávějí mýty a příběhy. Čím to je, že tato vyprávění mají tak podobnou strukturu? Co to vypovídá o lidské mysli, morálce i o světě vůbec?
Na obloze nade všemi městy planety se náhle objevily vesmírné lodě. V nich k nám dorazila intelektuálně, technologicky i vojensky nadřazená mimozemská rasa známá jako Suveréni. Jejich požadavky vůči lidstvu se zprvu zdají být mírné – sjednocení Země, odstranění chudoby, ukončení válek. Avšak za jakou cenu? Co se stane těm, kdo se postaví na odpor?
Po neúspěšném pokusu o sebevraždu mladý úředník Hanio Jamada nabídne svůj život na prodej formou inzerátu v tokijském bulvárním deníku. Brzy se začínají ozývat různí zájemci se stále bizarnějšími nabídkami.
PhDr. Jan Jeřábek vystudoval FFUK, obor kulturologie. Jeho Úvod do grafologické diagnostiky představuje široce syntetizující přístup k problematice, který je podložen letitou praktickou zkušeností.
Maria Florkowská, vězeňkyně číslo 16671 a vášnivá hráčka šachů. Po vpádu německých vojsk do Polska se s rodiči a sourozenci ocitla zavřená ve varšavském ghettu, kde se zapojila do protinacistického odboje. Poté co na ně přišlo gestapo, je i s rodinou odvlečena do osvětimského tábora.
První a nejdojemnější kapitola fiktivního Kerouacova životopisu, „Duluozovy legendy“, kterou psal v podstatě celý život, protože látkou i palivem jeho psaní vždy byly vlastní, intenzivně prožívané zkušenosti.
V období klasického kapitalismu firmy nacházely inovativní způsoby, jak ze zdrojů vyrobit produkt, který lze následně přinést na trh a tam ho prodat.
Hrotsvita z Gandersheimu (přibližně 935–975) je jednou z prvních literárně činných žen latinského středověku. Proslulost si získala především šesti duchovními dramatickými skladbami, jež vyšly i v českých překladech.
Ženské, kočky, psaní, hudba. A pití. Tohle všechno se vybaví každému čtenáři Charlese Bukowského; každému asi v jiném pořadí. Po tematických antologiích O kočkách a O psaní vychází nyní další soubor básní a prozaických úryvků, známých i méně známých, z velké části nově přeložených; a jednotícím prvkem je alkohol, opilost, chlast.
Dva dochované cestovní deníky mladých Šternberků z jejich kavalírské cesty, podniknuté počátkem 60. let 17. století, představují mezi podobnými prameny k dějinám cestování v období baroka skutečný unikát. Jsou totiž – až na úvodní latinskou pasáž „muzejního“ deníku – psány dobovou češtinou a navíc jazykem velmi živým a barvitým.
Nový román Ondřeje Štindla nabízí v hojné míře to, co známe už z autorových předchozích tří próz – řečeno s českými literárními recenzenty, „Štindl je výborný vypravěč s nezaměnitelným stylem“ (Reflex), vyznačujícím se „nezvyklou bohatostí i obrazností jazyka“ (Deník N), jehož příběhy jsou vždy vystavěny „s vnitřní logikou, a přitom s
Kolektivní monografie Josef Válka a myšlení o dějinách je věnována osobě, dílu, badatelským zájmům a obecně kulturnímu přínosu brněnského profesora středověkých a raně novověkých dějin Josefa Války (1929–2017). Josef Válka patřil k předním českým a moravským badatelům, kteří se od 50. let 20. století věnovali sociálním a kulturním dějinám.
Základní práce francouzského medievalisty, autora i u nás známé vynikající knihy Neděle u Bouvines, přináší jedinečný a u nás zcela netradiční pohled na dějiny středověkého umění.
Román rekonstruuje přátelství dvou bosenských žen, které byly od mala nerozlučné, než se mezi nimi všechno bolestně pokazilo. Už dvanáct let se neviděly, když Saře žijící nyní v Dublinu zavolá bývalá kamarádka Lejla s prosbou, aby ji z Mostaru odvezla do Vídně. Je tam prý její od války nezvěstný bratr Armin.
V Kámentálu, kdysi prosperujícím a klidném městečku plném stromů, vypukne požár, při němž shoří knihovna, centrum moudrosti a pospolitosti. Od té doby to jde z kopce – lidé se vzájemně odcizují, vesnice chudne a chátrá, stromy chřadnou. Zdá se, že jedinou spásou je věčně usměvavý starosta. Vždyť slibuje, že všem pomůže.
Esejisticky pojatou knihu Nizozemská kultura v 17. století Johan Huizinga publikoval v roce 1932. Společně s Podzimem středověku patří k jeho mistrovským dílům. Jestliže pro pozdní středověk spatřoval ideál v burgundské rytířské kultuře, pak pro období 17.