Po úspěšném titulu Agnes, vydaným naším nakladatelstvím v roce 2008, vychází nyní další autorova novela Krajina náhodného žití.
Druhý díl románu Melancholie II. je opět monologem, tentokrát patří ústřední hlas ženě, sestře Larse Herterviga. Oline stoupá s vypětím všech sil od moře ke svému domu. Oline si nevzpomíná na to, co se stalo včera, Oline nepoznává své blízké, nevybavuje si jejich jména.
Dva hlasy, ona a on, nebo on a ona, "na datu nezáleží"... Dva hrdinové, dvě já jednoho vypravěče, dva čtenáři dopisů adresovaných ze samoty do samoty, neodeslaných a přesto nacházejících odpověď.
Ádám Bodor (nar. 1936) je jedním z nejvýznamnějších současných představitelů sedmihradské maďarské literatury. Píše povídky a črty, v nichž je mistrem lakonického výrazu. Používá velmi omezené množství motivů, jež však jsou ve své vnitřní podstatě jakoby nekonečně proměnlivé a směřují k hledání všelidských hodnot.
Ze všech stran se na nás valí tsunami svalnatých, agresivních, megalomanských slov, která nás chtějí obelhat, šokovat, připravit o vlastní úsudek.
Postmoderní román ze středověké krajiny dnešních severních Čech. Krutý a mrazivý a čtivý. Příběh lásky a smrti v kulisách zločinců, hráčů a zemědělců.
Básník a publicista. Žije v Pardubicích a pracuje jako památkář chrudimského regionu. Jeho básnickým debutem byla epická skladba Půlnoční země ve sborníku Klíčení (1985). Ve sborníku Prvovýstupy (1989) pak publikoval rozsáhlejší básnickou skladbu Dům z kostí.
Reprezentativní výbor maďarských pohádek přináší příběhy sebrané nejvýznamnějšími maďarskými folkloristy a zpracované do dnes už tradiční podoby spisovatelem Gyulou Illyésem.
V souboru povídek Garanti sans moraline (Tábor Radostné vědy, 2004) usiluje autor skrze příběhy jednotlivých postav nahlédnout intimní hloubku a tabuizované končiny lidského osudu. Kniha se tak stává naléhavou a autentickou výpovědí člověka v mezní životní situaci, manifestem „veselého pesimismu“ a humanismu zproštěného jakéhokoli moralizování či klišé.
Dvě novely z konce 80. let představují dva vykořeněné typy Körnerových hrdinů. Anežka Brunová, hrdinka knihy Anděl milosrdenství, je vdovou po rakousko-uherském důstojníkovi. Během první světové války se stane ošetřovatelkou v lazaretu.
V souboru povídek Fragma (2003), z něhož je připraven náš výbor vytváří Mojca Kumerdej svým hlasem originální ženskou perspektivu, ze které nahlíží vztahy mezi muži a ženami deformované nejčastěji sexuální posedlostí a rodinným stereotypem.
Jako by se v tomto kaleidoskopu odrážela odvrácená tvář dějin, mytické bezčasí nedějin. Řada bezvýznamných, často až bizarních postaviček a příběhů, jež na první pohled nic nespojuje ani s dějinami, ani mezi sebou navzájem, ožívá dotekem se slzami kejklířů brázdících silnice časů. Objevují se hned tu, hned zase tam.
V pořadí čtvrtá sbírka českého básníka, která nevyžaduje komentář.
Georges Bernanos (1888 Paříž - 1948 Neuilly-sur-Seine) patří mezi velké francouzské prozaiky. Jeho romány (Pod sluncem Satanovým, 1926; Deník venkovského faráře, 1936; Muška, 1937 ad.), zaměřené na křesťanskou koncepci boje dobra se zlem, jsou dobře známé i v českém prostředí, kam je uváděli takoví velikáni jako Bohuslav Reynek nebo Jan Čep.
Ke vzniku této knihy dala impulz Obec spisovatelů, která vyhlásila literární téma roku Cikáni-Romové. V české literatuře je to téma tradiční, připomnělo slavnou novelu Karla Hynka Máchy. K výzvě se přihlásilo překvapivé množství autorů, profesionálních i píšících jen ze záliby, a z nejlepších textů byl sestaven tento soubor povídek a poezie.
Kniha obsahuje deset rozhovorů s předními českými jazykovědci nejrůznějších zaměření (s prof. F. Danešem, prof. E. Hajičovou, dr. P. Jančákem, prof. M. Komárkem, doc. I. Nebeskou, prof. B. Palkem, dr. J. Povejšilem, dr. M. Těšitelovou, prof. O. Uličným a prof. R. Večerkou).
Tahar Ben Jelloun (1944) se narodil v marockém Fezu a patří k nejznámějším maghribským spisovatelům. Už dávno ovšem překročil hranice frankofonní literatury. Knižně debutoval v roce 1973, kdy vyšel ve Francii jeho román Harrouda, jímž se zapsal do širšího povědomí čtenářů.
Jak vyzní v současnosti jeden z prvních románů s romskou tematikou? Odcizilo vzdělání dospívajícího chlapce Něguše vlastní komunitě? Podaří se mu nalézt ztracenou identitu?
Kniha Tichý blázen (La loca de la casa, 2003) v sobě originálním způsobem mísí několik žánrů. Je to román, esej, autobiografie. Jde bezpochyby o autorčino nejosobnější dílo, v němž odkrývá svůj vnitřní svět podléhající nekonečné hře příběhů.
