Příběh o maličké holčičce narozené z květinového semínka od Hanse Christiana Andersena zná kdekdo. V české obrázkové a veršované podobě je tu však poprvé. Překvapivě dramatické ilustrace vytvořila oblíbená kreslířka Marie Fischerová-Kvěchová už před šedesáti lety, ale ke čtenářům se dostávají až nyní díky nálezu v rodinném archivu.
Poražení mění náš pohled na první světovou válku a celé 20. století. Nabízejí strhující drama i znepokojivou analýzu, která zaujme příznivce Timothyho Snydera nebo Tonyho Judta. Jedenáctého listopadu 1918 sice západní spojenci slavili, původní mocné státy Německo, Rakousko- Uhersko a Osmanská říše byly na kolenou a první světová válka skončila.
Raina je obyčejná holka s obyčejnými problémy. Tedy do okamžiku, kdy následkem pádu přijde o - přední zuby!
Z produkce nakladatelství, které dalo světu slavnou komiksovou Hildu, přichází další knižní podívaná, plná dobrodružství, podmanivých ilustrací, kouzel, netvorů, chrabrých hrdinů a mytologie. Představte si sbírku tak velkou a pestrou, že obsáhne ty největší a nejúžasnější poklady na světě.
Prvním anglicky psaným románem Vladimira Nabokova je životopis fiktivního anglického spisovatele s ruskými kořeny (jehož osud se na mnoha místech zřetelně protíná s osudem autora).
Prašina je tajuplné místo, temný ostrov uprostřed zářící Prahy. Nikdo neví proč, ale na Prašině nefunguje elektřina. Lampy tu nesvítí, tramvaje nejezdí, rádio nehraje, mobil je bez signálu. A v téhle strašidelné čtvrti pátrá Jirka se svými kamarády Tondou a En po dávném tajemství, které by mohlo změnit svět.
Románová senzace z Francie popisuje s mimořádnou otevřeností a syrovostí autorovo strastiplné dětství, poznamenané sociálně a kulturně omezeným prostředím chudého severofrancouzského venkova, ale také jeho postupně odhalovanou homosexualitou.
Když se psaní stane osudem, jde osobní život stranou. Spisovatelé Gottfried Keller, Johann Peter Hebel, Eduard Mörike, Jean-Jacques Rousseau, Robert Walser a malíř Jan Peter Tripp byli outsideři a osamělci stojící stranou dění, možná i ztroskotanci. Žijící klasik W. G. Sebald sleduje stopy, jež zanechali v životě a literatuře.
Jedenácté narozeniny chce Johana oslavit se svou nejlepší kamarádkou Simonou, protože je mají ve stejný měsíc. Johanina máma cvičí džezgymnastiku a je krásná. Na tátu si Johana moc nepamatuje, zato s babičkou tráví spoustu času. Ta jí vypráví o tom, co bylo, a dovede zahnat veškeré obavy.
Catrina se s rodinou stěhuje na pobřeží Severní Kalifornie a není zrovna nadšená, že musí opustit svoje kamarády a zázemí. Jenže její sestra Maya trpí vážnou nemocí, proti níž působí vlhký, slaný vítr, vanoucí od moře. A léčivé účinky prý nejsou to jediné, co vítr do městečka Bahía de Luna přináší.
Autoři oblíbené série Praha moderní přináší knihu o pražské architektuře druhé poloviny 19. století. Uprostřed zdánlivě neochvějně panujících stylů – klasicismu, romantismu a historismu – se hlásí o slovo nový umělecký výraz – secese.
Osvědčený vypravěč šlechtických osudů přináší jeden z pestrých příběhů exilu a návratu i se všemi jeho peripetiemi.
„Ten den, kdy Lebza v půlce zápasu mezi Tady a Předměstím Kolín vykopl míč do slunce, se stala spousta věcí…“ Jakých, ptáte se?
Čtyřicátník Aljoša je zkušený nájemný vrah, který by rád odešel do důchodu. Jeho zaměstnavatel, mocný boss a ruský politik Rakov, ho ale vydírá. Navenek bezcitný Aljoša se ocitá před těžkou volbou, protože jeho posledním úkolem má být likvidace mladé ženy.
Jeho první snímek z finančního hlediska propadl, k poetice toho druhého se nikdy nevrátil, protože třetí film se jmenoval Star Wars. Přitom v květnu 1977 rozhodně nikdo nečekal vlnu filmového šílenství a netušil, že se právě rodí nový popkulturní mýtus o souboji světlé a temné strany.
Čtvrtý díl knihy Nádraží a železniční tratě, jež vychází v rámci edice Zmizelá Praha, opět mapuje dřívější podobu míst, jež prošla či v nejbližší době projdou výraznými proměnami. Některé objekty nádraží Praha-Bubny již podlehly demolici a další redukce původního komplexu se chystá.
Co mají společného písek a sušenky? Nebo hokejky s plyšákem a modřiny s letákem? Zeptejte se Martina Selnera!
„Když člověk bydlí na Václaváku, nemůže si představovat, že unikne dějinám,“ říká dokumentaristka Helena Třeštíková, která se narodila přímo v jednom z domů na slavném pražském náměstí.
Odvrácená strana metropole skrývá mnohé, co uniká nejen turistům z celého světa, ale často i rodákům. Přitom i temné barvy jsou součástí městského obrazu. Některé z nich si Praha dodnes hýčká coby součást genia loci, jako pochmurnost legend, pověstí a šerých zákoutí, inspirujících celou řadu literárních děl. Jinými už se tak ráda nechlubí.