Jednoduché autentické vyprávění o neobyčejných začátcích dnes nejstaršího porevolučního klubu v Praze. Popisuje jeho vznik v roce 1990 i to, co mu předcházelo, způsob opakovaných úprav interiéru i různé potíže, s kterými se jeho provozovatelé museli potýkat.
Román Paula Austera z roku 2006 je zvláštní, tajuplná próza. Hlavní hrdina pan Blank se probouzí v poloprázdné místnosti, neví, kdo je, ani to, proč je zde.
Politolog a spisovatel Jiří Pehe podává ve své nové knize ucelený pohled na působení Václava Klause v české i zahraniční politice. Autor je znám jako dlouholetý Klausův kritik, avšak ve svém potrétu se pokouší popsat a zhodnotit nejen slabší, ale i silné stránky této politické osobnosti.
Kniha je souborem esejů, které politolog a spisovatel Jiří Pehe publikoval v letech 2003-2010 převážně v různých periodikách. Volně je spojuje společné téma - stav demokracie u nás dvě desetiletí po pádu komunistického režimu a obecně dnešní stav a vyhlídky demokracie ve světě.
Herbert Lionel Adolphus Hart (1907-1992), někdejší profesor právní teorie Oxfordské univerzity, patří mezi nejvýznamnější postavy právní filozofie 20. století a jeho kniha Pojem práva radikálním způsobem změnila tradiční pohledy na právo a jeho vztah k morálce i politice, na pojem přirozeného práva a spravedlnosti i na právní metodologii.
Jeden z nejoriginálnějších soudobých ruských spisovatelů ve svém třetím románě demytizuje téma ruské historie a zpracovává ho metodou prozaického postmodernismu. Vyprávění je koncipováno jako vzpomínky Palisandra Dalberga, příbuzného Lavrentije Beriji, jednoho ze sloupů stalinské hrůzovlády.
Ve své první práci o dějinách mezinárodní politiky z roku 1957 se Kissinger zabývá diplomatickou historií Evropy od Napoleonovy porážky v Rusku přes sérii mezinárodních kongresů v letech 1814-1822 až po protiturecké povstání v Řecku 1822, které definitivně ukončilo již několik let slábnoucí britskou participaci na evropské politice.
V nejnovějším románu se Paul Auster představuje v takové podobě, na jakou jsme u něj zvyklí - jako výborný vypravěč příběhů, který využívá postupy a prvky pokleslých žánrů.
Historický román Esterházyho lokaj slovenského spisovatele Dušana Šimka se odehrává v druhé polovině 18.století a zachycuje kulturní a duchovní atmosféru u knížecího dvora Mikuláše Estrházyho, velkého milovníka hudby.
Dramatické osudy tří generací jedné rodiny s českými, židovskými a německými kořeny se v románu Tři tváře anděla prolínají s klíčovými událostmi 20. století. Tři rozdílné osobní příběhy, vyprávěné různým jazykem i stylem, odrážejí i tři fá ze dějin, jimiž lidská společnost během posledního století prošla.
Téma takzvaného retribučního soudnictví patří k nejméně probádaným a také nejméně známým v obecném českém povědomí. Jeho smyslem mělo být potrestání nacistických zločinců, jejich přisluhovačů, zrádců, kolaborantů, udavačů apod., zkrátka těch, kteří se na území státu v souvislosti s nacistickou okupací země vážně provinili.
Kniha předního českého historika v oboru současných dějin obsahuje historickou analýzu revolučního dění na sklonku roku 1989 (1. díl), na kterou bezprostředně navazuje rozbor přechodného období od ledna do parlamentních voleb v červnu 1990 (2. díl).
Tři romány Thomase Bernharda vycházejí v kazetovém vydání u příležitosti dvaceti let od autorova úmrtí. Ústředním motivem všech tří románů je posedlost tvořením, uměleckou tvorbou a zároveň její tragické selhávání, ztroskotávání a míjení se s uměleckou pravdou i realitou.
Román Mýcení z roku 1984 je autobiografickým příběhem a zároveň autorovým stanoviskem k otázkám umělecké tvorby. Rámec vyprávění je jednoduchý. Vypravěč se účastní „umělecké večeře“ na počest předního herce Dvorního divadla. Z ušáku v ústraní pozoruje dění a zároveň se před jeho vnitřním zrakem odvíjí příběh mrtvé přítelkyně.
Autor knihy měl možnost několikrát navštívit Mongolsko a tuto zemi poznat z mnoha perspektiv, neboť zde působil jako poradce úspěšného politika, překladatele a pozdějšího mongolského prezidenta Nambaryna Enchbajara. Pronikl nejen do zákulisí parlamentních voleb v hlavním městě Ulánbátaru, ale i do života chudých pastevců v nejvzdálenějších stepích.
Soubor veršů, který pod názvem Skrytý poklad vybral a uspořádal básník a překladatel Zdeněk Hron, je průřezem básnictví v českých zemí od středověku po současnost. Editor do svého "klasobraní" zařadil verše, o kterých sice kdekdo ví ze školních let, ale které se již vytratily ze živého čtenářského povědomí, např.
Američtí prezidenti podstatným způsobem ovlivňovali a ovlivňují dějiny své země. Podle ústavy jsou hlavou státu, zastávají funkci předsedy vlády a nejvyššího velitele ozbrojených sil. Od 20.
Kniha obsahuje tři díla francouzské literatury z 18. století, tedy z období běžně charakterizovaného jako libertinská kultura. Výraz "libertinství" je ovšem mnohoznačný a spadají do něj jak frivolní a lascivní knihy, tak i spisy předrevolučních filozofů a raných osvícenců.
Román o Janu Palachovi zachycuje krátký, ale o to pohnutější úsek našich národních dějin - šest měsíců od srpna 1968 do ledna 1969.
Šedesátá léta minulého století byla ve znamení celosvětového pohybu, hledání alternativ k existujícímu stavu společnosti, který nebyl nikde považován za uspokojivý. Součástí tohoto "globálního vzrušení" bylo revoluční hnutí ve třetím světě, reformní hnutí a revolty v zemích sovětského impéria a protestní hnutí na Západě.