Pozapomenuté pomníčky tragédií, šťastných náhod, loveckých úspěchů i dávných vojenských šarvátek doposud stojí v lesních zákoutích, podél cest i na okraji obcí. A provázejí je i nevšední příběhy, které by neměly upadnout v zapomnění. Kamenné monolity, obrázky i kříže tiše čekají na své znovuobjevení.
Kniha se koncentruje na otázky spojené se sny v širším kulturně-historickém kontextu od středověku (potažmo antické tradice) do sklonku 19. století, kdy se s rozvojem moderní psychologie a psychoanalytického pojetí snu proměnilo místo a funkce snů ve společnosti.
Jazyková a etnická příslušnost nabyla v době rozpadu světa malých struktur na významu. Rakouské mocnářství, podobně jako další evropské země, ji od roku 1880 zahrnulo mezi statisticky zjišťované materie. Význam takového způsobu identifikace nepolevil ani v meziválečném období, spíše ještě zesílil.
Soubor pěti studií o Zlaté bule sicilské, vydané roku 1212 římským a sicilským králem Fridrichem II. pro českého krále Přemysla Otakara I., z pera nejpřednějších odborníků na danou problematiku. Zabývají se okolnostmi vzniku tohoto dokumentu, politickou situací v Evropě na počátku druhého desetiletí 13.
Odhalené základy sakrálního objektu na severovýchodním předhradí Pohanska, třetího nejvýznamnějšího velkomoravského centra, který vznikl někdy ve druhé polovině 9.
Počátky sekulární kultury, ve které dnes žijeme, sahají nepochybně dále než do doby Československé první republiky. Právě v době vlády domu habsbursko-lotrinského nastal přechod od absolutní monarchie ke konstituční, od monolitického katolicismu k agnosticismu a od nevolnictví k občanské společnosti.
Publikace Význam kmenové společnosti v 21. století bude první z chystané řady Blízký východ na křižovatce, kterou NLN připravuje v koedici s Metropolitní univerzitou Praha. V následujících letech by měly přijít na řadu svazky zaměřené například na postavení žen v blízkovýchodních společnostech, bezpečnostní situaci regionu nebo rozvoj tamních médií.
Jak čeští muži vnímali v roce 1914 svoji vojenskou povinnost? Proč většina z nich věrně sloužila monarchii až do posledních dnů války? Jak válečná zkušenost v uniformách c. a k. armády ovlivnila jejich vnímání vlastní mužnosti? Jak toto vnímání souviselo s jejich morálkou?
O vánočních svátcích roku 1909 si začala desetiletá dcera zesnulého rakouského ministra financí Josefa Kaizla Zdenka psát deník. Poslední stránky popsala v červnu 1919. Deníky jsou unikátním svědectvím dospívání dívky z lepších společenských vrstev v době předválečné a zejména v období 1. světové války.
Třetí svazek dvanáctého dílu ediční řady Studia etymologica Brunensia přináší nově nalezené dopisy, které významně doplňují Machkovu korespondenci vydanou v prvních dvou svazcích (2011).
Marina Cvetajevová (1892–1941), významná ruská básnířka, žila v letech 1922-1925 v Čechách (Praha, Jíloviště, Mokropsy), poté v Paříži a v roce 1939 se vrátila do Sovětského svazu. Období 1922-1925 je však v její poezii možné označit za vrcholné.
Kniha představuje souhrnný vhled do politických, kulturních a náboženských dějin podstatné části Arabského poloostrova, počínaje historií kdysi slavných státních a kmenových útvarů a jejich kulturního prostředí až po dějiny střední Arábie v době vzniku islámu v městských centrech - Mekce a Medíně.
Epitafní památníky představují jedno z nejpozoruhodnějších témat výtvarné kultury 16. a 17. století, ale i klíčový fenomén sepulkrální kultury. V období renesance se zformoval typický epitaf, nejčastěji sestávající ze tří komponent (zobrazení zesnulého; identifikační, oslavný či zbožný nápis; náboženský výjev).
•Zakladatelé neboli „Život ve vzduchoprázdném prostoru“ v prvním dvacetiletí po únoru 1948 •Vzestup a pád domácí autentické veřejné sféry •Exilová média a redefinice exilové veřejné sféry po srpnu 1968: „Co je to za zvíře - nová emigrace?
Soubor mikroesejů, v nichž se známý český historik a archeolog středověku zamýšlí nad dějinami, událostmi, předměty. Jejich základem jsou většinou glosy uveřejňované na poslední stránce historického časopisu Dějiny a současnost, které autor rozpracoval, rozšířil a dotvořil, ale pro vážnou chorobu nestačil celý soubor dokončit.
Populárně pojatá kniha přináší na základě vlastních výzkumů autorů nový pohled do světa mužskosti v renesančních Čechách. Její těžiště představují životní příběhy dvaceti pěti nižších šlechticů, kteří spojili svůj život v 16. a počátkem 17. století s válečnou kariérou na středoevropských bojištích.
„Jak vlastně vznikly Psí vycházky?
Lucas Cranach starší byl umělcem všestranného talentu, jehož výtvarná estetika nalezla ve své době nebývalou odezvu a zasáhla i do Čech prostřednictvím jeho žáků a následovníků.
Kniha analyzuje dramatické momenty z novodobých československých a středoevropských dějin, jež se odehrály v předvečer druhé světové války a na prahu války studené. Tyto epizody z období narůstajícího mezinárodního napětí jsou zasazeny do širšího kontextu politiky velmocí vůči regionu.
V osobě Karla IV. stanul na českém i říšském trůnu panovník, jenž si byl plně vědom své osudové úlohy. Byl osobností výjimečného duchovního rozměru. Jeho duchovní kreativita a vizionářství byly provázeny věcnou střízlivostí a praktickým rozmyslem. Díky vzácnému spojení těchto vlastností byl schopen přeměňovat vize v činy.