Básně II. jsou shrnutím všech knižně vydaných Listopadových básnických sbírek z let 1992-2012. Jedná se tedy sbírky Final rondi (1992), Oprava houslí a kytar (1995), Krleš (1998), Příští poezie (2001), Milostná stěhování (2001), Rosa definitiva (2007), Hymny zkratky (2010), Curricula (2011), Soukromé západy slunce (2012) a Andělské schody (2012).
Dagmar Urbánková (*1972) je výtvarnice, básnířka a prozaička. Je autorkou knih pro děti: Byl jeden dům (2004), Adam a koleno (2007), Chlebová Lhota (2010), Cirkus ulice (2012), vydaných v nakladatelství Baobab, povídkové knihy: Fjertoch si vyšiju (Eman 2007) a básnické sbírky: Ta hlava větru vypadá jako pes (Host 2008).
Jiří Kukaň Vydal se do života 3. 4. 1951 v Praze, kde žil do roku 1997. Odstěhoval se bez udání adresy do míst, kde se otáčejí mouchy a kde se vzduch zastavil před rosným bodem výdechu. Vydal knihy Ráno jako nikdy (1985) a Na druhé straně jablka (1989), Divoký jezdec na černém sarančeti (Družstevní práce, 2007), Až budu dospělý (Bibliofilský tisk, 2009).
Do Gdaňska se v polovině 90. let vrací z emigrace v Německu spisovatel. Na balkóně svého bytu ve věžáku se právě vítá se sousedy, když silný výbuch plynu promění budovu v ruiny. Jen zázrakem zachránění nájemníci, kteří přišli o střechu nad hlavou, se rozhodnou vydat na cestu… do Německa. Přidají se ke skupině dělníků nuceně nasazených za III.
Nebyl to však stesk, který by se dal vyléčit pouhým návratem někam a objetím, byl to temný a neutěšitelný druh stesku po promarněném čase, po tom, co jsme neudělali, co jsme neuměli docenit a dostatečně prožít, co nám navždy uniklo, když jsme byli rozptýleni věcmi nekonečně méně důležitými.
Pět zdánlivě ležérních povídek sbírky Take five nás přenese do hlubin duše i neurózy. Každá z povídek promlouvá o hrůze a zmatku, o vykořeněných bytostech, o bloudících životech, o lidských prohrách. To vše ve zcela specifickém stylu, brilantně spojujícím humor s věrolomností, jak už to v životě chodí.
Příběhy z malovaných úlů jsou příběhy zaniklého času jak je dokázala vymalovat ruka venkovské malířky při svých poutích za obživou a okrasou včelích obydlí a jak je dokázal vysnít autor při své literární pouti bizarní světem vyprávěnek a mýtů generací světa dávno odešlého, žijícího však stále v nás.
Diotima a lvi je kniha o bourání a vytváření tradic, kniha o lidské bezbrannosti a lidském poslání. Kdysi dávno v Persii existoval národ, jehož předci byli lvi. Každý rok se mezi tímto národem a lvy vedla rituální válka. Diotima, vnučka Kambýse a dcera Kýra, se jako první žena této války účastní, musí však čelit řadě protivenství.
Novela Judita (první část autorovi biblické trilogie - následuje Křtitel a Pilát Pontský) vypráví jazykem nekralickým příběh hrdinné starozákonní ženy, která zachrání z vůle Boží židovský národ svým tělem, svou duší.Zlotřilého Holoferna autor vykresluje jako sympatickou postavu skutečně láskyhodnou, vzdělanou a sympatickou, leč Bohu se protivící.
Ve dvaceti letech nás napadají různě pitomé nápady. Martina ale napadl jeden obzvlášť nebezpečný. Podívat se zpátky do minulosti na dysfunkční rodinu, v níž vyrůstal, a bez rozloučení zmizet a nikdy víc se neohlédnout. Mladistvá, ale přesto vyspělá novela Lukáše Prchala zobrazuje dospívající generaci.
Antologie povídek deseti brazilských tvůrců.
Text o slavném dánském filozofovi.
Murray identifikoval čtyři podmínky potřebné k tomu, abychom mohli svůj život považovat za dlouhodobě šťastný: pevná rodina, přátelé nebo fungující sousedská komunita, náboženství (nebo filozofie, která jej nahrazuje) a práce, která nás naplňuje. Hmotné zabezpečení je důležité, pokud nám pomáhá vést takový život.
I ženy mají jisté potřeby, především ženy zanedbávané svými vysoce postavenými muži...
Obyčejnost obyčejného vztahu dvou obyčejných lidí je jevištěm zobrazení krutosti a nemilosrdnosti šedého osudu člověka, toužícího po lásce a něze, která mu však stále uniká každičkým pohybem a gestem jeho bezvýznamnosti a s předzvěstí blížícího se konce.
Kniha povídek Zkouška je poodhalení tajemného závěsu času o znovuobjevování nostalgie života našich otců, dědů, prvorepublikové mravnosti a cti. Autorka se narodila se 28. března 1920 ve východočeské Sloupnici u Litomyšle jako prostřední dítě v rodině evangelického faráře Benjamina Fleischera a jeho ženy Amálie.
