Kniha tematizuje rodinu jako základní prvek společnosti a objekt zájmu státu na poli sociálního inženýrství.
Střední Amerika jako by svou polohou na rozhraní obou částí amerického kontinentu a zároveň Atlantského a Tichého oceánu byla předurčena stát se místem setkávání, prolínání, soupeření i splývání.
Knížecí rod Eggenberků zanechal v českých dějinách jen krátkodechou stopu, ale ne bezvýznamnou.
Když mne ten mameluk pozoroval úplně osamoceného a bez znalosti místního jazyka, laskavě se mě ujal a vzal mě s sebou. Protože neměl stan, uložili jsme se na noc pod stromy v sadě. Tak jsem se začal učit spát na holé zemi, pít vodu bez vína a sedět se zkříženýma nohama, což pro mne bylo ze začátku nejtěžší.
Dějiny jsou politickým argumentem. Dokazuje to i aktualizace husitské tradice komunistickou mocí po únoru 1948. Obraz středověkého husitství coby údajně politické a sociální revoluce využívali reprezentanti komunistické diktatury k ospravedlnění mocenských nároků.
Josef Husák patří k předním českým představitelům subjektivního dokumentu, směru, který dnes zaujímá stále významnější pozici v současné tvůrčí fotografii. V současném desetiletí počet našich fotografů, pracujících rozličnými modifikacemi subjektivního dokumentu, vzrostl přímo geometrickou řadou.
Korespondence mezi českým historikem, státním úředníkem a ministrem v předlitavské vládě Antonínem Rezkem (1853–1909) a mladočeským poslancem, předsedou poslaneckého klubu a Rezkovým nástupcem v úřadu ministra krajana Bedřichem Pacákem (1846–1914) představuje významný pramen k poznání českých moderních politických dějin na přelomu 19. a 20. století.
„Město tří národů“ — toto a podobná označení Prahy konce 19. a počátku 20. století je možné nalézt nejen v četných literárních svědectvích. Jde zároveň o důležitou součást historického a literárněvědního diskurzu o městě, o reminiscence multietnické společnosti zničené mezi lety 1938 a 1948.
Antický svět dalekosáhle ovlivnil kulturní a společenský vývoj celé západní civilizace. Jakým směrem se však ubíral Peloponéský poloostrov po rozpadu tohoto světa? O vzniku a vývoji moderního řeckého státu od Byzance až do současnosti pojednává kniha renomovaných českých historiků.
Druhý svazek Hradních kaplí se věnuje převážně 14. a počátku 15. století, tedy době lucemburské. V předešlém svazku jsme se měli možnost seznámit s kaplemi ze 12. a především pak ze 13. století, které ve většině případů vznikly na královských hradech. Ve 14.
Kniha komparativně analyzuje roli antisemitismu v české a slovenské společnosti v době rozkladu habsburské monarchie a formování československého národního státu.
„Řešení židovské otázky“ a postoj k antisemitismu patří k důležitým ukazatelům povahy sociálních hnutí. Prakticky všechna větší sociální hnutí ve střední Evropě se nejpozději na přelomu 19. a 20. století setkala s tím, co se označovalo jako „židovská otázka“ a co v sobě zahrnovalo velmi heterogenní sadu témat a problémů.
Cílem předložené monografie je prezentovat výsledky bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra ČR pod názvem „Ochrana obyvatelstva v závislosti na diferenciaci populace“.
Spor mezi lékaři a porodními bábami není aktuální jen dnes. Studie se zabývá analýzou spisů německých raně novověkých píšících porodních bab (Justine Siegemund 1690, Anna Elisabeth Horenburg 1700 a Barbara Wiedemann 1735) a komparuje je s díly německých lékařů a chirurgů vzniklými v téže době a určenými pro porodní báby jako učebnice.
Kniha mapuje současné role romské ženy a její postavení v rodině i v rámci majoritní společnosti. Romská žena je tradičně považována za osobu, která má být v domácnosti, starat se o bydlení a pečovat o děti. Romský muž má pak za cíl zabezpečovat rodinu a shánět peníze.
Celosvětovým trendem je zajištění bezpečné a kvalitní zdravotní péče. Minimalizace rizik a prevence rizikových faktorů spojených s poskytováním zdravotní péče vedou ke snížení nákladů a ke zvýšení spokojenosti pacientů s poskytnutou péčí.
Rodina je v centru zájmu několika vědních disciplín. V publikaci, která se Vám dostává do rukou, se zabývám tématem romských rodin z pohledu sociální práce. Zaměřuji se především na to, jaké má sociální práce k dispozici teoretické koncepty, metody, techniky či jiné nástroje, jichž lze využít pro řešení problematických zdravotně sociálních situací.
Kniha vznikla u příležitosti významného jubilea vedoucího Ústavu dějin křesťanského umění KTF UK prof. Jiřího Kuthana. Svým zastřešujícím tématem Církev učená. Společenství ducha a umění míří k jeho působení na fakultě, kde se ujal výuky již před založením Ústavu dějin umění.
Rozsáhlé paměti Františka Ježka (1890–1969), v meziválečném období čelného představitele Československé národní demokracie a Národního sjednocení, poslance Národního shromáždění a od března do září 1938 ministra poslední koaliční vlády první republiky, podrobně zachycují a reflektují osudné události roku 1938 v Československu.
Velké dějiny jsou složeny z malých příběhů a ilustrovány anekdotami a paralelními ději, které se velkých politických příběhů dotýkají jen mimochodem. Dohromady ale všechny tyto příběhy věrně popisují vývoj lidské společnosti. Na takovém základě se dají hledat a nalézat smysluplná poučení z historie pro současnou dobu.