Čtyři slavní japonští básníci 17.-19. stol.etí v jedné knize! Zenový filosof a estét Bašó, boží člověk Issa, malíř a intelektuál Buson a piják a poutník Santóka a výběr z jejich haiku v překladu Antonína Límana.
S nakažlivou radostí ze života a neukojitelnou zvědavostí spřádá Yongey Mingyur dohromady principy tibetského buddhismu, neurologických věd a kvantové fyziky způsobem, který navždy proměňuje způsob, jakým chápeme lidskou zkušenost.
Tématem knížky je nadčasový a zároveň velmi aktuální problém úzkosti a utrpení v našem každodenním životě. Autor identifikuje zdroje naší nespokojenosti, popisuje metody meditace, které nám umožní přetransformovat prožitky a vjemy v hlubší vhled, a aplikuje uvedené metody na běžné emocionální, tělesné a osobní problémy.
V šestatřiceti letech byl Yongey Mingyur Rinpočhe (nar. 1975) vycházející zářivou hvězdou mezi tibetskými mistry své generace a respektovaným opatem tří klášterů. Napsal několik bestsellerů, které hltali především západní sympatizanti stále populárnějšího tibetského buddhismu.
Kniha vypráví o ženství probouzejícím se z hypnotického spánku a ze sna o své slabosti, méněcennosti a podmaněnosti, který ženám vnutila tisíce let trvající nadvláda patriarchálního a život a přirozenost popírajícího principu.
V publikaci Čajování s Buddhou se formou krátkých kapitol čtenář setká převážně se zážitky spojenými s autorovým okouzlením buddhismem. Jsou to nejen zábavné postřehy z cestovatelského prostředí, unikátní fotografie, filozofická zamyšlení a úvahy o významu buddhismu, ale i nové informace o čaji.
Srozumitelný průvodce k bezpečnému a etickému využívání rozšířených stavů vědomí pro terapeuty, léčitele a upřímné hledače. Psychedelické medicíny, známé též jako entheogeny, vstupují do obecného povědomí.
Kniha představuje v češtině nejmodernější systematické zpracování dějin indické filosofie od jejich počátků až po období novověku. Přes svou nespornou erudovanost je psána přístupně a čtivým jazykem.
Chlupatí lední medvědi, hravé mořské vydry, pomalí lenochodi, pichlaví dikobrazi a slizcí hadi jsou jen některá z mnoha zvířat, s nimiž sdílíme náš svět. I když nevypadáme stejně jako naši zvířecí sousedé, máme s nimi více společného, než bychom si mohli myslet.
Kniha významného tibetského mistra meditace je tradičním komentářem k přípravným praxím do dzogčhenového cyklu Longčhen ňingthig, jednoho z nejznámějších cyklů učení a duchovního pokladu školy Ňingmapa, nejstarší tradice tibetského buddhismu.
Život a učení toulavého jógina, učence a básníka Patrula Rinpočheho vysoce uznávaného tibetského buddhistického mistra meditace z 19. století v příbězích, které shromáždil a přeložil francouzský buddhistický mnich Matthieu Ricard.
Pětkrát ročně tisíce žen po celém světě navazují mezi sebou spojení. Navazují spojení, aby se vydaly na cestu ženského léčení a návratu ke svému dávno zapomenutému autentickému ženství prostřednictvím celosvětového požehnání lůna – probuzení ženské energie.
V šestatřiceti letech byl Yongey Mingyur Rinpočhe (nar. 1975) vycházející zářivou hvězdou mezi tibetskými mistry své generace a respektovaným opatem tří klášterů. Napsal několik bestsellerů, které hltali především západní sympatizanti stále populárnějšího tibetského buddhismu.
Šálek dál hřeje dlaně – to je název nového sborníku českého a slovenského haiku..
Lesní zahrada je místem, kde se si člověk a příroda vycházejí vstříc a setkávají se pod korunami stromů a s půdou pod nohama. Nemusí nutně vypadat jako les – důležité je, že umožňuje přírodním procesům, aby se rozvíjely k prospěchu rostlin, lidí a ostatních tvorů. Výsledkem je jedlý ekosystém.
Pro naše předky byl menstruační cyklus zdrojem nesmírně tvůrčích, spirituálních, sexuálních, emočních a fyzických energií. Byl darem, který ženám každý měsíc dodával sílu k regeneraci, k působení na okolní svět, k propojení se se zemí a s rodinou a k projevování hlubinné moudrosti a inspirace.
Kniha Sto básní představuje zlatou éru japonské poezie, jak ji v době Heian pěstovala aristokracie u císařského dvora v Kjótu. Jejím jádrem je kompletní překlad sbírky Sto básní od sta básníků (Hjakunin iššu), kterou z tisíců veršů zařazených do tzv. Císařských antologií vybral a uspořádal slavný básník a literární teoretik Fudžiwara no Teika kolem r.
Bondyho monografie o Buddhovi představuje patrně nejserioznější a nejhlubší filosofický portrét tohoto významného světového myslitele v češtině. Nové vydání vychází k 90. výročí autorova narození. Básník a filosof Egon Bondy (vlast. jm.
Joan Borysenko, přední americká lékařka a odbornice zabývající se ženským duchovním světem, se v této své nejznámější knize zaměřila na ženské všekulturní podobnosti a hledá rysy, jež jsou všem ženám planety společné: to, že jsou odnepaměti ochránkyněmi života, že jsou těmi, kdo poskytoval útěchu a péči.
Tématem knížky je nadčasový a zároveň velmi aktuální problém úzkosti a utrpení v našem každodenním životě. Autor identifikuje zdroje naší nespokojenosti, popisuje metody meditace, které nám umožní přetransformovat prožitky a vjemy v hlubší vhled, a aplikuje uvedené metody na běžné emocionální, tělesné a osobní problémy.
