Souborné vydání obou samostaných sbírek zpěváka, skladatele, klavíristy a vedoucího rockové skupiny Psí vojáci. Doslov Jaroslav Riedel a Vladímír Lábus Drápal. Foto autora Karel Šuster.
Autor ve svém slavném románu popisuje nezadržitelnou invazi nepřátelské síly, která byla zpočátku bezvýznamná, ba směšná. Zároveň však upozorňuje na skutečnost, že demokratické síly ji ve svém důsledku podporovaly a tím pádem se spolupodílely na svém zničení. Touto kritikou postihuje především politické, průmyslové a obchodní kruhy.
Zamjatinovo My (1920) je první z řady antiutopií využívajících dějového schématu proslaveného nejvíce Orwellem v románu 1984 - předem marné vzpoury milenecké dvojice proti systému idelogické totality. Autor předkládá hrozivou vizi společnosti převedené na čísla a mechanismy, jejíž členové pozbyli dokonce i lidská jména.
Básnická sbírka Vratislava Brabence vychází v autorově vlastním uspořádání, ale současně i jako připomínka jeho nadcházejícího životního jubilea – Vráťovch osmdesátých narozenin.
Nejznámější sbírka Lawrence Ferlinghettiho (1919–2021), poprvé vyšla v r. 1958. „... Vzpomínky z dětství přetavené v události životní důležitosti. Rozvíjení obrazů navozených autorovými předchůdci. Jejich propojování, vrstvení. Směšování vytříbené mluvy s argotem a beatnickým slangem. Hra se slovy. Aliterace. Láska a samota.
Hrubínův výbor překladů slavného francouzského básníka Verlaina, jehož dílo patří k pokladům světové kultury. Překlady jsou převážně z prvních pěti Verlainových sbírek (z Básní saturnských, z Galantních slavností, z Blahé písně, z Písní beze slov a z Moudrosti, tři básně z knihy Dávno a nedávno a jedna z pozůstalosti). Doslov Aleš Pohorský.
Gary Snyder (1930) sbírku Tenhle okamžik (This Present Moment) z roku 2015 označuje jako svou poslední: „Trvalo mi deset let, než jsem získal pocit, že už je tak akorát. Samozřejmě že píšu dál, ale nemyslím, že by z toho byla další kniha.
Neveselé podobenství o civilizaci, která se pokusila hrát si na Boha a přetvořit k obrazu svému nejen přírodu, ale i lidskou duši. „Jedno z nejproročtějších dystopických děl dvacátého století“, román Aldouse Huxleyho Konec civilizace (Brave New World,), se konečně dočkalo grafického ztvárnění. Až nyní se odvážné adaptace chopil Fred Fordman.
Tato biografická kniha by měla podat čtenáři ucelený obraz o životě a díle mnohostranně nadaného, avšak poměrně málo známého českého umělce - malíře a animátora Bedřicha Glasera.
Básnická sbírka obsahuje verše z přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Poprvé začaly verše kolovat v samizdatu v roce 1973. V sedmdesátých letech vyšla sbírka několikrát v zahraničí, v Čechách poprvé až v roce 1981. Doslov doc. Jiří Brabec.
Jak napovídá již sám název, sbírka povídek Umrliny se zabývá umíráním v různých podobách nahlížených z různých směrů, světů a časoprostorů. Některé příběhy mají našlápnuto stát se dětskou „poudačkou“, jiné stát se základem existenciálního románu. Některé si střílí z paradoxů lidské existence, v jiných se střílí doslova.
Autor ovlivněný především filosofií A. Schopenhauera a F. Nietzscheho a inspirováný jejich radikálním individualismem a koncepcí vůle napsal ve dvacátých a třicátých letech několik pozoruhodných próz, které právem patří do evropské literatury.
Vášnivý pacifismus, lehká ironie vůči americké 'drsné škole', mistrné zacházení s jazykem v příslušných společenských vrstvách, nenávist k měšťáckému pokrytectví. Ale především legrace. Dosti drsná, to je pravda.
Dnes již klasické a v mnoha případech zlidovělé verše napsané v 80. letech ve věznicích v Litoměřicích, Ostrově a Valdicích propašoval z valdického vězení na motacích Jiří Gruntorád. Za toto dílo Jirous obdržel cenu Toma Stopparda (uděluje Nadace Charty 77).
Dystopický thriller Zóna Jedna z r. 2011 se z Whiteheadovy tvorby výrazně žánrově vymyká. Tématem je virus, který nakažené jedince proměnil z 99 procent v masožravé skely a v 1 procento netečných bloudů. Veškerá civilizace se zhroutila, ale „lidé“ přežili a pouštějí se do její obnovy.
New York, 25. století. Lidstvo dosáhlo míru a absolutní svobody, ale ztratilo vládu nad vším, společnost je pomocí drog a duševní manipulace ovládána roboty, je degenerovaná, chybí jí touha po lásce, vědění, a odpovědnost.
Tři povídky Filipa Topola z osmdesátých let. Autobiografický hrdina v trojici povídek Filipa Topola je klímovským štvancem týraným vzpomínkami a přízraky, které mu ztělesňují triádu neodbytných vášní: klasickou hudbu, osudovou ženu a démona jménem Alkohol.
Autor je skladatel, textař a bývalý saxofonista legendární hudební skupiny Plastic People, básník a spisovatel.V současné době účinkuje v kapele Pal-Post Unit. Básnická sbírka obsahuje převážně texty z let 2016 - 2021. Doslov Petr Placák.
Příběh jednoho léta "poněkud nešťastného způsobu". Banální historky třech pánů, nudících se v dešti, změnila květnatá spisovatelova čeština v dobrodružství ještě předtím, než přijel Arnoštek se svou krásnou společnicí.
Povídka Tříska, napsaná Vladimírem Zazubrinem v roce 1923, pravdivě, až naturalisticky pojednává o strašlivých metodách čekistů a o tom, jak to "chodilo" v Čeka, v dobách tzv. Rudého teroru.