Historická monografie a kulturní kritika vývoje punk rocku od legendárního zpěváka a skladatele Bad Religion. Kniha je vhledem do historie kapely a punkového hnutí od člověka, který scéně dominoval více než 40 let. Graffin podrobně zkoumá paradoxní prvky, které žánr punku definují – vliv popu, snaha o zlepšení společnosti, sjednocující síla hudby.
Výbor z díla francouzského básníka poloviny 15. století, známého svým nespoutaným a nekonvenčním životem. Jeho verše jsou soustředěny do několika tematických okruhů - píše šprýmové odkazy, úvahy o umírání, básně proti pomlouvačům, jindy zase líčí pomíjivost lásky, krásy a slávy.
První část komiksového zpracování příběhů oblíbeného brutálního detektiva, který po boku se svým věrným společníkem, detektivem čekatelem Stulíkem bojuje se zločinem. V boji se zločinci, zejména však s obávaným Démonem zločinu, používá stejných prostředků jako oni. Podle námětu undergroundového klasika Jana Pelce namaloval Andrej S.
Autentický příběh nemotorného, ale milého kotěte ve své nové lidské rodině na okraji Prahy. O tom, jak to všechno začalo jeho záchranou ze slepičího kurníku a jak se z nechtěného přírůstku stal miláčkem celé rodiny včetně jejích zvířecích obyvatel.
Turista se v Řecku seznámí s nádhernou, záhadnou a svůdnou ženou Leliou… Od svůdné krásy je však jen krůček do krutých nočních můr… a k něčemu ještě mnohem krutějšímu, většímu – dávno zapomenutému… Ale to, že je něco zapomenuté, neznamená, že to neexistuje. A krom toho: Kočky nejsou, co se zdají být.
Pro přítomný výbor ze svých písňových textů vybral Jiří Dědeček padesát šest textů. Seřadil a promísil je po svém, nejsou řazeny chronologicky podle data vzniku. To umožňuje vidět, že, jakkoli se po dobu celého půlstoletí jeho psaní vyvíjelo a tematicky obohacovalo, jako autor byl zcela hotový a vyzrálý již na samém počátku svého psaní.
Povídku Tak se to stalo napsal Ivan Šmeljov v roce 1919 ještě před svou emigrací ze Sovětského svazu, jako reakci na nesmyslnost válečných hrůz, které viděl všude kolem v průběhu první světové a občanské války. Tato veskrze pacifistická povídka se zabývá otázkou šílenství na válečných bojištích, versus šílenství jako lékařské diagnózy.
Jak vzniknul vesmír a kam směřuje? Co je to čas a může mít nějaký tvar?
Na výběr z Pepíčkových drobných textů, povídek, záznamu hovorů je nutno hledět jako na marginální poznámky, útržky či komentáře k jeho vlastnímu životu. Texty, které vznikaly z nutkavého pocitu pouze je zaznamenat na papír, nebyly nikdy určeny pro čtenáře. Ostatně anina to by Pepíček ve své skromnosti a plachosti nikdy nepomyslel a neusiloval.
Literární prvotina Ivana Hlase poodhaluje okolnosti zrodu legendy české hudební scény. Nevšedním způsobem vyprávění autor oživuje dnes již pozapomenuté kouzlo starých Dejvic, jejich svérázných hrdinů a osudů.
Sbírku Magorův ranní zpěv dělí od sbírky Magorova děťátka více než dvacet let, ale spojuje je v Jirousových básnických textech dosti výjimečná hravost, odlehčenost. Většinou zde chybí ona závažná "existenciální" témata a svědectví o hrůzách pobytu v komunistických vězeních i na relativní mimovězeňské svobodě.
Kniha je poctou Romerovým filmům Noc oživlých mrtvol a Úsvit mrtvých, krvežíznivými „zombie“ se ovšem stávají výhradně ženy, které se nadýchaly podivné chemikálie. Jako u každé Ketchumovy knihy nás čeká brutální jízda od začátku až do konce, bez dlouhých úvodů a obezliček.
Postapokalyptický, kyberpunkový román z r. 2021 Johna Shirleyho (1953), přezdívaného „postmoderní Edgar Allan Poe“. Děj se odehrává v jihokarolinském Charlestonu, povětšinou opuštěném místě, kde vinou klimatických změn vládnou hurikány a gangy, jimž čelí podivně mírumilovný kult, který se snaží udržet místní, smyslů zbavené obyvatele příčetné.
Výbor z nejúspěšnějších autorových písňových textů. Žiletky, Černý sedlo, Chce se mi spát, Kilián Nedory, Russian mystic pop op. IV. a řada dalších. Doslov Jaroslav Riedel a Vratislav Brabenec. Foto Karel Šuster.
Souborné vydání obou samostaných sbírek zpěváka, skladatele, klavíristy a vedoucího rockové skupiny Psí vojáci. Doslov Jaroslav Riedel a Vladímír Lábus Drápal. Foto autora Karel Šuster.
Autor ve svém slavném románu popisuje nezadržitelnou invazi nepřátelské síly, která byla zpočátku bezvýznamná, ba směšná. Zároveň však upozorňuje na skutečnost, že demokratické síly ji ve svém důsledku podporovaly a tím pádem se spolupodílely na svém zničení. Touto kritikou postihuje především politické, průmyslové a obchodní kruhy.
Zamjatinovo My (1920) je první z řady antiutopií využívajících dějového schématu proslaveného nejvíce Orwellem v románu 1984 - předem marné vzpoury milenecké dvojice proti systému idelogické totality. Autor předkládá hrozivou vizi společnosti převedené na čísla a mechanismy, jejíž členové pozbyli dokonce i lidská jména.
Básnická sbírka Vratislava Brabence vychází v autorově vlastním uspořádání, ale současně i jako připomínka jeho nadcházejícího životního jubilea – Vráťovch osmdesátých narozenin.