Kniha nabízí široké možnosti uvažování o barokním umění vázaném tematicky na problematiku očistce. Je založena na rozboru asi 70 objektů (oltářních i samostatných obrazů, soch a kaplí) pocházejících z území Čech, Moravy a Slezska mezi lety 1640–1800.
Kniha odhaluje a rozebírá málo známou kapitolu moderních českých dějin – realizované nebo jen naplánované projekty nuceného přesídlení neodsunutých německých obyvatel z pohraničí do vnitrozemí, soustředění zbylých Němců do oblasti těžby uranu či vystěhování starousedlých Charvátů od hranic s Rakouskem na severní Moravu.
Kniha se v širokém geografickém a časovém rámci zabývá uplatňováním pojmu cti v různých společenských prostředích. Autoři se zaměřili na různé otázky, od průběhu soudních řešení sporů o čest přes rozdílné genderové vymezování cti mužů a žen až po úlohu, jakou čest hrála v panovnickém a šlechtickém prostředí.
Kniha se zabývá zahraniční politikou Václava II. v letech 12831300, jeho vztahu s Habsburky, Piastovci, územními zisky a ziskem polské královské koruny v roce 1300 i správou polských území. Současně se snaží pojmenovat a dešifrovat obraz Václava II. ve Zbraslavské kronice.
Kniha předkládá netradiční pohled na institucionální oporu závěrečné fáze pobělohorské rekatolizace, jejž představovala farní organizace. Na základě písemností vzniklých při výkonu patronátního práva na schwarzenberském panství Třeboň ve druhé polovině 17. a v první polovině 18.