Kniha se zabývá fungováním vesnických komunit na Moravě v druhé polovině 18. a první polovině 19. století na vzorku necelých čtyřiceti vesnic, které spadaly mezi tzv. privátní statky olomoucké kapituly.
Kniha představuje první komplexní analýzu politické ideologie a politiky dějin v českých zemích v období nadvlády nacionálněsocialistického Německa v letech 1939–1945. Hlavní pozornost je věnována proměnám historického diskurzu po březnu 1939 v závislosti na vývoji protektorátní politické ideologie – takzvané říšské myšlenky.
Kniha se věnuje dětem a dospívajícím, kteří vyrůstali na moravském panství Slavkov u Brna ve druhé polovině 18. století. Díky výjimečně dochovaným historickým pramenům se autorce podařilo zrekonstruovat velmi pestré osudy mladých lidí z poddanských rodin.
Vznik první republiky s sebou přinesl obnovený zájem o „zlatý věk“ českých dějin v podobě období české reformace. Ta představovala krátce po roce 1918 fenomén jak pro církve, tak pro celý národ, protože právě na ní byl postaven prvorepublikový étos.
Kniha se zabývá otázkou vstupu žen do světa politiky v českojazyčném prostředí Moravy. Autorka analyzuje proces jejich zapojování do pěti politických táborů – lidově-pokrokového, katolického, sociálnědemokratického, agrárního a národněsociálního, a to na příkladu Brna, Olomouce, Ostravy a Prostějova v období od konce devadesátých let 19.
Kniha představuje nižší duchovenstvo jako svébytnou součást raněnovověké společnosti. Na základě studia rozsáhlého souboru písemných pramenů (katalogů kléru, pozůstalostních spisů a dalších písemností), které vypovídají o kněžích působících od čtyřicátých do osmdesátých let 18.
Kniha představuje soubor příspěvků, které spojuje tázání po smyslu paměťových institucí v současném veřejném prostoru. První část je návratem ke kořenům moravské historiografie v 19. století, druhá se zaměřuje na archiváře a archivy a jejich úlohu v historické vědě, vzdělávání i ve společnosti obecně.
Kniha je originálním fotografickým svědectvím o dnes málo známém a přehlíženém balkánském bojišti Velké války. Je výběrem z více než 300 fotografií válečného deníku, který během tažení rakousko-uherské armády západním Balkánem sestavil poručík, od roku 1915 pak nadporučík Hynek Doležal (18801938).
Kniha vznikla u příležitosti šedesátých narozenin historika, slavisty a všestranného balkanisty Václava Štěpánka, docenta Ústavu slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a je dílem jeho přátel a žáků.
Druhý svazek publikace Osobnosti moravských dějin je věnován významným postavám, které se zapsaly do dějin Moravy a byly svou činností spjaty s Maticí moravskou. Motivací k jeho sestavení byla dvě výročí, jež si Matice moravská nedávno připomněla. Prvním bylo ustavení její předchůdkyně, Národní jednoty sv.
V roce 1417 dal Čeněk z Vartenberka, přívrženec Husova učení a jeden z nejvýznamnějších zemských úředníků, unést na svůj hrad Lipnici pražského světícího biskupa Hermanna z Mindelheimu a ten zde musel vysvětit na kněze řadu příslušníků husovské strany.
Publikace je v pořadí již třetím knižním výstupem úspěšně se rozvíjející spolupráce mezi Maticí moravskou a Maticí srbskou. Tematicky se zaměřuje na problematiku česko-srbských vazeb z doby první světové války a meziválečných let. Kniha obsahuje celkem 14 historických, literárněvědných a kulturologických studií (7 českých a 7 srbských), mj.
Kniha je již čtvrtým svazkem ze série kolektivních publikací mezinárodního týmu mladých badatelů nazvané Promýšlet Evropu 20. století. Tentokrát se autoři zaměřili na tzv. hybatele dějin. Zajímalo je, které osobnosti, události, organizace nebo myšlenky se v průběhu 20. století staly, nebo mohly stát hybateli dějin.
Kniha je významným příspěvkem k dějinám Moravy v druhé polovině 17. století a přináší v mnohém nový pohled na proměnu kdysi sebevědomého zemského stavovství, na praktické fungování správního aparátu a na důsledky válek vedených habsburskou monarchií pro domácí poměry.
Monografie mapuje baťovské podnikatelské aktivity na území střední, středovýchodní a jihovýchodní Evropy v průběhu druhé světové války.
Třetí svazek ze série kolektivních publikací, v nichž se mezinárodní tým mladých badatelů z oblasti historie a dalších příbuzných oborů zamýšlí nad otázkami obecných dějin 20. století.
Kniha přibližuje počátky české krajanské komunity v USA 19. století v rámci českého i amerického historického kontextu a dosavadní pohledy na „českou Ameriku“ obohacuje o dosud málo známá témata. Jejím hlavním cílem je rozkrýt vzájemné vztahy mezi českou národní společností, americkou společností a krajanskou komunitou.
Kniha zkoumá formování a proměnu advokátní profese v rámci Moravského markrabství ve druhé polovině 19. století a na počátku 20. století, tedy v éře zlatého věku advokacie. Advokátům se v této době otevřela cesta k širokému uplatnění ve veřejném životě.
Publikace se zabývá posuny hranic mezi státy i mezi rozsáhlejšími celky v geopolitické a mezinárodní rovině, a také proměnami hranic na sociálně-hospodářské a kulturní úrovni.
Roku 2009 navázaly Česká republika a Lichtenštejnsko diplomatické vztahy. Tím byla odblokována situace, která trvala od roku 1945. Vlády obou států založily roku 2010 komisi historiků, jejímž úkolem bylo zkoumat vývoj vzájemných vztahů v kontextu bohatých dějin až po současnost.
