Děj novely Riita je zasazen do univerzitního prostředí finských Helsinek. Líčí osudy různojazyčné milenecké dvojice, finské studentky a jejího českého přítele, na počátku devadesátých let minulého století. V příběhu se kromě jiného přibližuje jisté fatální selhání a jeho kruté následky. Novela je autorovou prvotinou. Ilustrovala Anna Škodová.
Po Poudačkách a vhačkách, vydaných roku 2011, a Drobečcích z pobejtek z roku 2015 představuje tato kniha už třetí soubor vyprávění z pera lidového vypravěče a písmáka z Pasek nad Jizerou Františka Karla Pacholíka. Tematicky různorodý soubor přináší historky ze života v Podkrkonoší od konce 19. do poloviny 20. století.
Druhé vydání pozoruhodné knížky z roku 1911, jíž chtěl hronovský knihtiskař Josef Bláha spolu se svými spolupracovníky náležitě představit město a jeho okolí. Je to zároveň první průvodce po atraktivní krajině Náchodska.
Sbírka próz Přátelé od Najsky je záměrně poskládána ze stylově různorodých textů. Její autor, hledající možnosti a hranice žánru povídky, v ní střídá civilní vyprávění s alegorií či básní v próze; autenticky působící dialog s parodií či fiktivními dopisy. A o čem tyto povídky jsou?
Jak napovídá název, kniha zachycuje časový úsek dramatických let 1938 až 1945 v poměrně úzké oblasti Jablonecka a Semilska. Sleduje všechny nejdůležitější události, k nimž tehdy v regionu došlo, ale nevyhýbá se kvůli kontextu ani zmínkám o událostech celonárodního významu.
Román fiktivního spisovatele Emila Rilkeho chápe divadelní hru v hudební terminologii jako román, kde tradiční postupy jako líčení, popis a charakteristika postav zůstaly coby šifra pod hudební osnovou řeči. Z románu tedy zbyla jen přímá řeč.
Knížka je třetím souborem vyprávěnek zachycených při výzkumu nářečí v Podkrkonoší v letech 2010–2016, tentokrát především na Železnobrodsku a Semilsku, jen několik málo jich pochází z Vysocka a Jilemnicka.
Kniha zachycuje životní příběhy dvacítky kladských Čechů a vzpomínky na jejich dětství a rané mládí v části Kladska, zvané Český koutek. Ve většině případů se jedná o autentické záznamy vyprávění pamětníků, jejichž výpovědi jsou přepsány tak, aby zachycovaly typickou nářeční mluvu, ale zároveň byly srozumitelné i čtenářům odjinud.
Příběh dvou přátel, herce-penzisty Jaromíra a herce a režiséra Petra, je zasazen do doby prvních přímých voleb prezidenta České republiky. Petr, jehož jméno se ocitlo na Cibulkových seznamech, se po letech vynuceného působení v oblastním divadle vrací do Prahy, kde chce realizovat dramatizaci klasické ruské satiry Obrazy z gubernie, určené kdysi pro bytové divadlo.
Kniha se zabývá osobností preceptora, vlastence, hudebníka, písmáka a všeuměla z Pasek nad Jizerou Věnceslava Metelky (1807–1867), jehož dvoje kulatiny si v letošním roce připomínáme. V první části, plnící roli úvodu ke knize, jejímž autorem je Jaromír Jech, je Metelkova osobnost zasazena do širšího kontextu lokálních písmáků a vypravěčů.
Publikace je dalším z výsledků systematického zájmu literární historičky Nelly Mlsové o českou cestopisnou literaturu věnovanou Itálii. Po knize I já jsem byl v Itálii (2009), v níž se věnovala obecně problematice italských cestopisů v moderní české literatuře, a vědecké edici Sbohem condottiere!
Tento povídkový soubor volně navazuje na stejnojmenný soubor, vydaný v roce 2015. Stejně jako on obsahuje jedenáct historek, při jejichž psaní se autor, profesí právník, inspiroval skutečnými událostmi. Ty tvoří jádro každého příběhu, zatímco zbytek obstarala autorova fantazie.
Kniha se zabývá tématem odsunu / vyhnání Němců z Československa, jež stále zůstává z mnoha důvodů otevřené. Jejím cílem je proto stát se jedním z příspěvků k řešení této problematiky, k čemuž přispívá svým zaměřením na osudy konkrétních lidí, někdejších obyvatel oblasti pod Jizerskými horami, jmenovitě Jablonecka.
Tato kniha mapuje situaci v jabloneckém sklářském průmyslu v letech 1918 až 1938, kdy mělo tato odvětví svoje výrazná specifika. Mezi nimi figurovala na jednom z čelních míst jeho značná závislost na exportu, což určovalo charakter jeho hospodářského vývoje a v souvislosti s tím i hospodářské a sociální postavení zdejších sklářských dělníků.
Po knihách povídek O času a ohni a Zase zvednout hlavu přichází liberecký spisovatel Otto Hejnic tentokrát s románem. V něm opouští své dosud tak časté hrdiny ženoucí se za nesmyslnými cíli a soustřeďuje se na dvojici kamarádů-loserů, kteří zůstali na ocet.
Próza mající žánrově nejblíže k novele umožní čtenáři nahlédnout do duše cizince žijícího v naší zemi. Vyprávění sleduje pestré osudy příslušníků autorovy početné rodiny, nejprve v Polsku, později v Československu, kde bydleli zpočátku v Trutnově, později v Havířově.
Kniha přináší vědeckou edici dosud nevydaného subjektivního cestopisu české meziválečné autorky Ludmily Bučanové, vystupující pod pseudonymem Simonetta Buonaccini (1893–1935). Jeho rukopis se zachoval v autorčině pozůstalosti na rubové straně 476 fotografií a uměleckých reprodukcí pohlednicového formátu. Vznikl na počátku 30.
Výpravy do Českého koutku navazují svým širokým tematickým záběrem na loňskou knihu Čtení o Českém koutku. Na rozdíl od něj jsou však místně zacíleny převážně jen na kladskou stran, konkrétně na Český koutek, a snaží se v něm o něm zachytit vše podstatné, co dosud nebylo řečeno.
Autorova čtvrtá divadelní novela se odehrává v prostředí exteriérové inscenace středověkého divadla, kde každý mansion představuje jeden starozákonní příběh od stvoření Adama až po Davidovo království.