Odborná kolektivní monografie se věnuje analýze vybraných aspektů zdravotně-sociálních dějin v první Československé republice a ukazuje na konkrétních případových studiích, jak mnohovrstevnatým fenoménem byla problematika veřejného zdravotnictví v meziválečném Československu.
Tato kniha bilancuje dokončený projekt Etymologického slovníku jazyka staroslověnského (1989–2022), zasazuje jej do kontextu staroslověnské a etymologické lexikografie a otevírá nové pohledy na výzkum původu a charakteru slovní zásoby staroslověnštiny a dalších slovanských jazyků.
Modernizace dědičných přemyslovských držav v průběhu dlouhého 13. století na sebe vzala mnoho podob a jedna z nich, proměna Moravy knížecí v markrabskou, přivedla na sklonku léta 2022 do louckého kláštera ve Znojmě archeology a historiky z českých zemí, Německa a Rakouska.
Česká multikonfesní společnost se musela ve dvacátých letech 17. století, po porážce českého stavovského povstání v bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620, během několika málo let proměnit v oficiálně jednotně katolickou zemi. Většinově nekatolická společnost volila mezi rychlým a často vnějším přestupem ke katolictví, nebo odchodem do exilu.
Zpráva Jana Husa z roku 1411 o tom, že skupina českých akademiků měla k dispozici a studovala texty anglického mistra od počátku devadesátých let 14. století, není úplně přesná.
Po smrti sv. Vojtěcha v roce 997 nebyl v celých Čechách kněz, který by mohl zastávat biskupský úřad. 7. června 998 se po přijetí biskupského svěcení vydal do Prahy nový biskup Thiddag, císařský kaplan, lékař a benediktin z kláštera v Korvej. Zmiňují se o něm kronikáři Dětmar a Kosmas. Dětmar ne příliš lichotivě.
Přední slovenský historik a dlouholetý ředitel Historického ústavu v Bratislavě zpracovává již podruhé ve zcela nové podobě historii slovenského národa i jeho státnosti. Jako specialista na 19. a 20. století se detailně a s porozuměním věnuje důležitým emancipačním procesům. Text je dotažen do současnosti, končí před posledními prezidentskými volbami.
Václav Tille (1867–1937), profesor srovnávacích dějin literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a významný představitel meziválečné kultury, si během svého života vedl osobní deníky, které dodnes představují pozoruhodný a cenný historický pramen. Dvousvazková edice zpřístupňuje deníkové zápisky z posledních deseti let autorova života (1927–1937).
Publikace je zaměřena na výzkum dějin české a československé polonistiky v její univerzitní podobě. Sleduje vývoj oboru od zrodu českých zájmů o polský jazyk a literaturu v době národního obrození až do uzavření českých vysokých škol v období Protektorátu Čechy a Morava, a to v širším dobovém a česko-polském kontextu.
Každý, kdo chce skutečně pochopit španělskou historii, by měl začít detailnějším pohledem na mapu Pyrenejského poloostrova, která pomůže objasnit celou řadu jevů a tendencí, jež španělské dějiny provázejí od samotných počátků mnohdy až do dnešních časů.
Mosambická republika je dnes konsolidovaným, lidnatým a slibným africkým státem, který přitahuje stále víc českých turistů, podnikatelů, ale i humanitárních pracovníků. Rychlý běh dějin a současná přeměna Mosambiku v nepostradatelného světového dodavatele surovin způsobily, že ranější práce rychle zastarávají.
V kontextu mezioborového kastelologického bádání představují hrady doby přemyslovské nejzajímavější kapitolu dějin hradní architektury. A to nejen u nás, ale i v celé Evropě. Od vydání posledního domácího uceleného zpracování tématu se výrazně posunul stav poznání jednotlivých lokalit, přičemž badatelé učinili řadu zásadních objevů.
Protagonistka prvního románu Niny Špitálníkové, autorky Svědectví o životě v KLDR, žije v Jižní Koreji, ačkoli se narodila v té Severní. Vyprávění líčí její strastiplnou cestu za svobodou, hříchy minulosti i pochyby, které ji po celou dobu provázejí.
OSOBNOST A MOCENSKÝ VZESTUP „KRÁLE ŽELEZNÉHO A ZLATÉHO“ PŘEMYSLA OTAKARA II., STEJNĚ JAKO RYCHLÝ A NÁHLÝ PÁD TOHOTO AUTORITATIVNÍHO PŘEMYSLOVCE, JEHO PŘÍČINY A DŮSLEDKY, JSOU NÁMĚTEM ÚVODNÍHO DÍLU TETRALOGIE JOSEFA ŽEMLIČKY. TA VE SVAZCÍCH PŘEMYSL OTAKAR II.
V roce 2023 je tomu 1050 let, kdy bylo české území vyděleno z pravomoci biskupů v Řezně a bylo založeno pražské biskupství, povýšené na arcibiskupství v roce 1344 díky snahám Jana Lucemburského a jeho syna Karla IV. Obě události jsou důležitým mezníkem nejen v dějinách křesťanství na české půdě, ale patří i k nejvýznamnějším událostem české historie.
MUDr. Zdeněk Petráň, jehož 70. narozeninám je věnována tato kniha, patří mezi nejvýznamnější osobnosti současné české numismatiky. V řadě článků v knize obsažených je zdůrazněna inspirující i mentorská role, kterou Zdeněk Petráň v numismatickém prostředí plní již řadu let.
Autor provádí návštěvníky metropole nad Temží po místech spojených s životy britských i zahraničních spisovatelů, malířů, hudebníků i jiných významných historických postav. Představení domů, kde tito lidé žili, doplňuje líčení jejich životních příběhů i nejrůznější zajímavosti, které se o nich tradují.
Autoři soustředí svoji pozornost k historickým a symbolickým „uzlovým bodům“, které jsou důležité jak pro vývoj polské společnosti, tak pro pozdější polskou historickou paměť. Text tak postihuje základní problémy a souvislosti historického vývoje jednotlivých období.
