"„Jsem opravdu stejná jako matka?“ „Máš radši zvířata než lidi!“ „Nemít prachy? Vadí!
Kreslený seriál Háček + Čárka vycházel na poslední straně Sluníčka v letech 1972 až 1974. Ačkoliv se jednalo o časopis pro předškoláky, autorský komiks Jaroslava Maláka nebyl běžným obrázkovým příběhem pro nejmenší. Představil totiž dvojici dětí, které si uvědomovaly, že účinkují „v nějakém seriálu“.
Česká literatura se nemůže pochlubit mnoha knihami, které by dosahovaly významu tohoto díla. Krvavý román je nejen svéráznou poctou dobrodružnému a brakovému žánru, raritní bibliofilií a živelným textem, jejž Váchal rovnou sázel, aniž si předem vypracoval rukopis.
Jak videohry zobrazují konec světa? Proč jsou tak populární simulátory chození? Jak gamifikujeme každodennost pomocí aplikací z rodu Pokémon Go? Jak se z masově hraných her jako Fortnite stal prostor pro virtuální koncerty a reklamu? Co nacházíme ve hrách, které se tak podobají práci a simulují nám zaměstnání kombajnisty nebo řidiče v dálkové kamionové dopravě?
Zuzanka má dvě starší sestry, matku a otce, který píše scénáře k filmům a vštěpuje všem třem dcerám lásku k hudbě. Proto i o prázdninách v milované Konici Zuzka pečlivě cvičí na violoncello. Občas tátovi ukradne pár stránek ze scénáře, potají si je čte a přemýšlí nad útržky cizích příběhů.
Takový dům má mnoho příběhů k vyprávění. Rotraut Susanne Berner nás zve do velkého domu a zahrady ve Wimmlingenu a seznamuje nás s lidmi a zvířaty, kteří tam žijí. Poprvé se nemůžeme jen podívat do domečku pro panenky, můžeme vejít do jednotlivých pokojíčků, poznávat nové perspektivy a můžeme se opět těšit na staré přátele.
Všechny domy uchovávají historii těch, kteří v nich žijí. Tenhle stojí na kraji zapadlé španělské vesnice a jeho stěny vyprávějí o hlasech, jež se ozývají pod postelí, a o zmizeních, která se možná nikdy nevysvětlí. Sousedé se obou obyvatelek straní. Babička tráví dny rozhovory se stíny, které přebývají za zdmi a uvnitř skříní.
Unikátní knížka, která vychází při příležitosti padesáti let Divadla Járy Cimrmana, přibližuje obrazem i textem neznámou tvář nejslavnějšího českého divadelního souboru. Zdeněk Svěrák bilancuje jeho historii formou soukromého dopisu Ladislavu Smoljakovi a každý člen divadla přidal svou nejživější vzpomínku.
Přejít po vodě suchou nohou, lámat kámen hvízdáním, rozmlouvat s anděly a se sochami svatých – to všechno jsou pro obyvatele zapadlého městečka Svatý Jiří naprosto běžné věci. Na začátku 20. století žijí úplně odtrženě od světa, ale začínají pomalu tušit, že se přiblížila doba velkých technických zázraků, které nahradí ty jejich tradiční.
Expanze velkoměsta, která dostala zelenou za první republiky v roce 1922, nebyla jen administrativním krokem. Do poklidných vesnic vtrhl stavební ruch, budovala se městská infrastruktura. Původní zemědělské zázemí Prahy připomínají často už jen názvy dnešních čtvrtí a dochovaná jádra vesnic či usedlosti obklopené novou zástavbou.
Výpravná kniha Kate Listerové zachycuje historii odvěkého řemesla očima sexuálních pracovnic: od středověkých ulic po salony Divokého západu, od nevěstinců po zámecké komnaty. Autorčin široký záběr poskytuje kontext pro současné debaty o sexuální emancipaci a o postavení žen ve společnosti.
Dřív než byl stvořen marvelovský vesmír, dřív než nad Gothamem přeletěl netopýří muž, zrodil se ve viktoriánské Anglii největší superhrdina všech dob – Sherlock Holmes. Poprvé se objevil v románu Studie v šarlatové před 140 lety, jeho hvězda však nepřestává zářit.
Končí školní rok, všechny děti se těší na prázdniny s kamarády, jen Lukáš se bojí, že bude sám. Ve třídě totiž každý patří do nějaké skupinky, holky se začínají malovat a kluci hrají hry na mobilech, ale Lukáš nikam nezapadá. Jednoho dne si vezme, co mu nepatří, a probudí se v něm nové pocity.
Neobyčejné dobrodružství nočního hlídače v Národní galerii. Ďábelské pokušení malého Péti v poslední den školy. Zběsilá jízda ve vídeňském nevěstinci. Rodinná slavnost jak vystřižená z černohumorných komedií filmové nové vlny. V krátkých prozaických textech, souborně publikovaných poprvé, se Petr Šabach představuje jako mistr české povídky.
Nejtěžší redakce mého života. Bestseller, který nikdo nečekal. Co se dá naučit od autorů, kteří neumějí psát. Na co si dává pozor editor sto let starých komiksů. Nakladatelství je úžasná a zábavná dílna, ve které se rodí jedny z nejkrásnějších a nejdůležitějších věcí na světě.
Barvitý příběh kulturních, sociálních, stavebních, politických i ideologických proměn Žižkova líčí oblíbený historik s charakteristickou vypravěčskou brilancí. A také s trochou nostalgie po zanikajícím duchu místa, kde prožil své dětství a kde původní kolorit stále více podléhá technokratickým vizím.
Nejrozsáhlejší dílo Štěpánky Jislové je příhodným vrcholem její desetileté kariéry a dvousetstránkovým důkazem o evoluci českého komiksu. Kde se bere láska? Může za ni genetika, okoukali jsme vztah rodičů, nebo jde o nespoutaný proces zcela mimo naši kontrolu? Co když každý další vztah je přesnou kopií toho předchozího?
Od událostí knižní trilogie uplynuly dva roky. Prašina se proměnila, nad starými střechami se tyčí siluety jeřábů, kamenné domy vyklízí prostor sklu a oceli a dávná tma nevyhnutelně prohrává svůj boj se světlem. Jenže co když na sebe tma dokáže vzít lidskou podobu?
Tři generace žen, tři různé osudy komplikované složitou dobou a vzájemnými vztahy. Střídavé vyprávění matky a dcery začíná a končí za sovětského období v Lotyšsku. V centru pozornosti stojí matka, mimořádně nadaná lékařka a intelektuálka, která odmítá kojit svou čerstvě narozenou dceru, aby ji neotrávila svým neštěstím.
Rozvedený padesátník Sergej Sergejič si nepřeje o moc víc než pomáhat svým včelám v klidu sbírat pyl. Jenže žije na ukrajinském Donbasu, kde se už léta vleče válka s neustálou propagandou.