Kreslený seriál Háček + Čárka vycházel na poslední straně Sluníčka v letech 1972 až 1974. Ačkoliv se jednalo o časopis pro předškoláky, autorský komiks Jaroslava Maláka nebyl běžným obrázkovým příběhem pro nejmenší. Představil totiž dvojici dětí, které si uvědomovaly, že účinkují „v nějakém seriálu“.
Česká literatura se nemůže pochlubit mnoha knihami, které by dosahovaly významu tohoto díla. Krvavý román je nejen svéráznou poctou dobrodružnému a brakovému žánru, raritní bibliofilií a živelným textem, jejž Váchal rovnou sázel, aniž si předem vypracoval rukopis.
Jak videohry zobrazují konec světa? Proč jsou tak populární simulátory chození? Jak gamifikujeme každodennost pomocí aplikací z rodu Pokémon Go? Jak se z masově hraných her jako Fortnite stal prostor pro virtuální koncerty a reklamu? Co nacházíme ve hrách, které se tak podobají práci a simulují nám zaměstnání kombajnisty nebo řidiče v dálkové kamionové dopravě?
Zuzanka má dvě starší sestry, matku a otce, který píše scénáře k filmům a vštěpuje všem třem dcerám lásku k hudbě. Proto i o prázdninách v milované Konici Zuzka pečlivě cvičí na violoncello. Občas tátovi ukradne pár stránek ze scénáře, potají si je čte a přemýšlí nad útržky cizích příběhů.
Takový dům má mnoho příběhů k vyprávění. Rotraut Susanne Berner nás zve do velkého domu a zahrady ve Wimmlingenu a seznamuje nás s lidmi a zvířaty, kteří tam žijí. Poprvé se nemůžeme jen podívat do domečku pro panenky, můžeme vejít do jednotlivých pokojíčků, poznávat nové perspektivy a můžeme se opět těšit na staré přátele.
Všechny domy uchovávají historii těch, kteří v nich žijí. Tenhle stojí na kraji zapadlé španělské vesnice a jeho stěny vyprávějí o hlasech, jež se ozývají pod postelí, a o zmizeních, která se možná nikdy nevysvětlí. Sousedé se obou obyvatelek straní. Babička tráví dny rozhovory se stíny, které přebývají za zdmi a uvnitř skříní.
Unikátní knížka, která vychází při příležitosti padesáti let Divadla Járy Cimrmana, přibližuje obrazem i textem neznámou tvář nejslavnějšího českého divadelního souboru. Zdeněk Svěrák bilancuje jeho historii formou soukromého dopisu Ladislavu Smoljakovi a každý člen divadla přidal svou nejživější vzpomínku.
Přejít po vodě suchou nohou, lámat kámen hvízdáním, rozmlouvat s anděly a se sochami svatých – to všechno jsou pro obyvatele zapadlého městečka Svatý Jiří naprosto běžné věci. Na začátku 20. století žijí úplně odtrženě od světa, ale začínají pomalu tušit, že se přiblížila doba velkých technických zázraků, které nahradí ty jejich tradiční.
"Když se Hilda s Větvíkem vydají na výpravu, jen tak nějaký deštíček je nezastaví. Jenže tentokrát to vypadá na pořádnou bouřku!
"Cestu dějinami hudby začíná autorka v 18. století, posledním období, kdy byla hudba i její tvůrci pod patronátem šlechty. Zrod tzv. národních škol v hudbě se kryje s národní emancipací následujícího století, s érou měšťanských salonů, ale také nových nacionálně definovaných kulturních institucí.
"Válka je peklo. A láska taky. Píše se rok 1914. Henrymu Gauntovi, Sidneymu Ellwoodovi a dalším studentům prestižní internátní školy na anglickém venkově připadá násilí na frontě vzdálené.
"Bubeneč a Dejvice jsou celkem poklidné pražské čtvrti, dokud nedojde k havárii pitné vody. Pak se začnou dít divné věci: květen nekončí a červen nepřichází, na dosud neviditelné hranici mezi oběma čtvrtěmi se objeví stříbrná čára, která nejde odstranit, voda neteče a nevraživost vzrůstá.
"Marek žije typickým životem studenta v osmdesátkovém Československu. Chodí na přednášky, mejdany a povinná vojenská cvičení a vytrvale usiluje o krásnou a nedostupnou Annu. Jenže ta má jiné starosti. Aktivně se zapojila do šíření petice Augustina Navrátila za náboženskou a občanskou svobodu – největší akce svého druhu v socialistickém Československu.
"Když se světoznámý spisovatel stal v létě roku 2022 obětí vražedného útoku, tragickou událost přežil s vážnými zraněními. Nůž v rukou atentátníka však nezanechal stopy pouze na jeho těle, ale zasáhl i autorovu mysl.
"Láska, touha, poblouznění, zamilovanost, chtíč, žárlivost, vášeň, zlomené srdce. Psát o tom všem písničky je otřepané a pokleslé. Jenže co když právě lovesongy – pokud si je poslechneme pozorněji – nejlépe vypovídají o našich emocích a jejich proměnách v průběhu dvacátého století?
"Kolumbijský režisér Sergio Cabrera přijíždí v říjnu 2016 do Barcelony na přehlídku svých filmů. Prožívá těžké chvíle: právě mu zemřel otec, jeho manželství je v krizi a rodná země odmítla mírové dohody, které mohly ukončit více než padesát let trvající válku.
"Princi Sebastianovi hledají rodiče nevěstu. Jenže on má úplně jiné starosti – snaží se před světem utajit svůj druhý život. Po nocích se obléká do opulentních šatů a coby překrásná Lady Crystallia se stává módní ikonou Paříže.
"Adam a Sára, dlouholetí partneři, najdou během nočního návratu domů podivného tvora a rozhodnou se, že ho odnesou do chaty po babičce a druhý den zavolají veterináře. Chata se nachází ve Stepi, části města, která se postupně mění v rumiště s posledními odvážnými a svéráznými obyvateli.
Expanze velkoměsta, která dostala zelenou za první republiky v roce 1922, nebyla jen administrativním krokem. Do poklidných vesnic vtrhl stavební ruch, budovala se městská infrastruktura. Původní zemědělské zázemí Prahy připomínají často už jen názvy dnešních čtvrtí a dochovaná jádra vesnic či usedlosti obklopené novou zástavbou.
Výpravná kniha Kate Listerové zachycuje historii odvěkého řemesla očima sexuálních pracovnic: od středověkých ulic po salony Divokého západu, od nevěstinců po zámecké komnaty. Autorčin široký záběr poskytuje kontext pro současné debaty o sexuální emancipaci a o postavení žen ve společnosti.