I přes rozsáhlé dílo, které po sobě František Schmoranz starší zanechal a zásadní dopad jeho aktivit v oblasti památkové péče na dnešní stav řady objektů, zejména v regionu východních Čech, nebyla dosud jeho osobě věnována odpovídající pozornost.
V centru pozornosti česko-německé publikace stojí proces záchrany, ale i devastace kulturně hodnotných předmětů z majetku postiženého poválečnými nacionálně motivovanými majetkovými represemi, a to se zvláštním důrazem na situaci v severních Čechách.
Josef Sudek (18961976), zachytil na fotografiích Prahy jedinečnou atmosféru města a i díky nezaměnitelným fotografickým zátiším se už za svého života stal uznávaným autorem v českém i v mezinárodním kontextu. V jeho celoživotní fotografické práci lze i dnes objevovat dosud neznámé kapitoly, k nimž patří početné zakázky na fotografování uměleckých děl.
V posledním desetiletí zřetelně se zhoršující postavení zejména nemovitého kulturního dědictví v české společnosti, zrcadlící se v opakovaně neúspěšných návrzích nového památkového zákona, odhaluje ztrátu či absenci všeobecného povědomí jasně a přesvědčivě formulovaných teoretických východisek péče o kulturní odkaz minulosti.
Sborník 16. mezinárodního zasedání k problematice sepulkrálních památek, které se konalo v Praze 25. -27. října 2017.
Název knihy Hore zdar! odkazuje k oficiálnímu pozdravu, který mezi sebou používali členové Klubu českých/ československých turistů, ale také ke knize Naprej!
Kolektivní monografie Obrazy nenávisti přináší jedenáct studií zabývajících se vizuálními projevy antisemitismu ve střední Evropě od středověku po současnost.
Publikace je v pořadí 6. svazkem příspěvků z pravidelných sjezdů historiků a historiček umění, pořádaných pod záštitou Uměleckohistorické společnosti. Téma VI. Sjezdu, který se konal 20. 21.
Městský veřejný prostor - jeho podoba, funkce, nové funkce i možná ohrožení je dnes tématem živých diskuzí jak odborné, tak široké veřejnosti. Je také tématem velmi komplexním, neboť městský veřejný prostor má vždy nějaký fyzický tvar, je naplněn aktivitami, mezilidskými kontakty a vztahy, nese kulturní významy.
Drobná publikace kapesního formátu je určena především pro návštěvníky pozoruhodného klasicistního zámku Kačina na Kutnohorsku.
Fotograf Jan Svoboda (19341990) vnímal sochy Zdeňka Palcra (19271996) jako autonomní výtvarný motiv. Fotografie těchto soch vznikaly v 60. 80. letech 20. století primárně jako dokumentace sloužící sochaři, fotograf je však autorsky přetvořil v obrazy specifických výtvarných kvalit a nevšední obrazové hodnoty.
V roce 1945 se fotograf Josef Sudek (18961976) vydal do ulic Prahy, aby dokumentoval škody, které napáchala druhá světová válka. Vznikl tak soubor bezmála čtyř stovek snímků, které zachycují zraněnou městskou krajinu poškozené stavby, skladiště deinstalovaných soch či ochranná protipožární a protiletecká opatření.
Kniha se zabývá osudy jednoho z nejvzácnějších rukopisů, který je uložen na území České republiky. Pod signaturou Cim 2 je v knihovně pražské metropolitní kapituly chován bohatě iluminovaný evangeliář, který vznikl na sklonku karolinské periody, přibližně v závěru 70. let. 9. století.
Sborník příspěvků ze 4. zasedání k problematice písemných pramenů pro dějiny umění konaného v Praze 6. června 2013 se zabývá vybranými tématy spojenými s inventářem tradičním a hojně využívaným pramenem pro uměleckohistorické bádání. Časový záběr je od středověku do 20. století.
Sborník jubilejního 15. mezinárodního zasedání k problematice sepulkrálních památek, které se konalo v Praze 19. 21. října 2016.
Přehledná publikace ve formě příručního kapesního průvodce představuje široké laické i odborné veřejnosti souhrn poznatků o stavebním vývoji a uměleckých proměnách dnes převahou barokního komplexu proboštství křížovníků s červenou hvězdou na Hradišti sv. Hypolita u Znojma.
Kniha shrnuje nejnovější poznatky o fundaci Karla IV. klášteru Na Slovanech (Emauzy) a literární, především českojazyčné produkci doby Karla IV. Svými texty přispěli do knihy slavisté, muzikologové, bohemisté, literární vědci a historici dějin umění zejména z řad odborníků Akademie věd ČR.
Dětský svět je jednou z oblastí, jíž se dotklo s nebývalou intenzitou moderní umění. Velkou pozornost mu věnoval malíř a spisovatel Josef Čapek, jehož tvorba pro děti zaujímá v české kultuře jedinečné místo. Inspirovala navíc i další umělce, kteří nalezli k dětskému světu tvůrčí cestu: básníky Františka Hrubína a Jana Skácela.
Publikaci tvoří soubor statí věnovaných uměleckým památkám oblasti bývalého Těšínského knížectví, fungujícího jako svébytný celek od konce 13. století až do roku 1920, kdy bylo rozděleno mezi Československo a Polsko.
Ústřední téma knihy představuje osobnost hraběte Jiřího Jana Jindřicha Buquoye a jeho aktivity na poli uměleckého mecenátu v Čechách v polovině 19. století, zejména s ohledem na jeho zájmy v oblasti krajinotvorby, architektury, sběratelství, vlastní umělecké tvorby i obrazové dokumentace.