V mezioborově sestaveném sborníku jsou publikovány příspěvky dvaceti čtyř autorů z České republiky, Slovenska, Polska, Německa, Irska, Spojených států a Kanady, které byly předneseny na mezinárodní konferenci "Prostředky a působení veřejné komunikace v čase evropských reformací: výtvarné umění, hudba, divadlo, rétorika", kterou organizoval Ústav dějin umění
Kniha se věnuje poválečné tvorbě českého malíře, sochaře a teoretika Emila Filly (1882–1953) a jeho vztahu k čínskému umění a komunistické ideologii. Popisuje Fillovu jedinečnou sbírku čínského umění a přibližuje její vznik.
Kniha, na jejíž přípravě se podíleli Martin Mádl, Radka Heisslerová, Tadeáš Kadlec, Sylva Dobalová a Petra Zelenková, pojednává o projektech hraběte Jana Jáchyma Slavaty z Chlumu a Košumberka (1635–1689). Tento český šlechtic se v roce 1673 stal majorátním pánem a vladařem hradeckého domu a začal také zastávat významné zemské úřady.
Rozsáhlá třídílná publikace poskytuje komplexní pohled na vývoj výtvarné kultury středověku a rané renesance v regionu východních Čech v letech 1200 až 1550. Umění tohoto regionu je v takovém rozsahu zkoumáno vůbec poprvé a na vzniku publikace se podílelo téměř šest desítek autorů, odborníků na danou problematiku.
Architekt Josef Schulz (1840–1917) je většině veřejnosti znám hlavně jako autor návrhu stavby Národního muzea, spoluautor Rudolfina či autor rekonstrukce požárem poničené budovy Národního divadla. Málokdo ví, že vedle architektonické a pedagogické praxe byla důležitou kapitolou jeho celoživotních zájmů také fotografie.
Katalog ke stejnojmenné výstavě představuje ochranu památek v menších městech jako téma, které na počátku bouřlivého dvacátého století pozvolna vystoupilo do popředí širšího veřejného zájmu.
Městský chrám sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě patří k předním středověkým architektonickým památkám (nejen) východních Čech. Kostel byl budován patrně již od založení města ve 13. století a během následujících staletí prošel několika zásadními přestavbami. V závěru 18.
Publikace dovršuje čtyřdílný ediční projekt zaměřený na tvorbu skladatele Josefa Brentnera (16891742). Jádro svazku tvoří kritická edice sbírky chrámových árií Hymnodia divina vydané jako opus 3 v Praze roku 1719 a tvořící pozoruhodný pandán k Brentnerově první sbírce árií z roku 1716.
Kniha představuje výsledky široce koncipovaného vědeckého výzkumu, který byl v souvislosti s výročím začátku 1. světové války realizován nejen ve střední Evropě, ale i v Gruzii, Skandinávii nebo pobaltských zemích.
Příruční průvodce kapesního formátu je šestým svazkem z edice Monumenta Bohemiae et Moraviae a přibližuje dějiny a uměleckou výzdobu pozdně barokního kostela ve Velkých Heralticích, jedné z nejzajímavějších sakrálních staveb Georga Friedricha Ganse z poloviny 18. století.
Kniha vychází z výsledků pětiletého systematického studia středověké východočeské sakrální architektury. Množství dosažených zjištění dovoluje představit románské a gotické východočeské církevní stavby v uceleném pohledu, který pro severovýchodočeské teritorium dosud nebyl publikován.
Publikace v německém jazyce nabízí soubor příspěvků, zaměřených na problematiku farních kostelů a jejich monumentální malířské výzdoby ve střední Evropě v období 16.18. století.
Kniha se zaměřuje na architektonické dění na Světové výstavě (Expo) v Ósace v roce 1970. Přináší novou interpretaci československého pavilonu, díla architektonického tria Rudiš, Palla a Jenček společně s týmem výtvarníků.
Téma vizuálního antijudaismu nenávisti vůči Židům založené na náboženské odlišnosti a antisemitismu nenávistných obsahů postavených především na národnostním vymezování představuje nedílnou součást místních dějin: dějin náboženské, národnostní a rasové intolerance.
Zapomenutá sbírka fotografií odhaluje unikátní pohled do společenství, které vzniklo v ateliéru jednoho z největších architektů 20. století Le Corbusiera. Galaxie Le Corbusier zve čtenáře do zákulisí dějin moderní architektury.
Do pěti oddílů členěná publikace s množstvím obrazových příloh pojednává v nebývalém rozsahu o staletém stavebním vývoji Bertramky, který začal pouhou boudou na vinici. Pražská pěvkyně Josefa Dušková ji 1783 koupila už jako patrovou letní rezidenci s představeným schodištěm, jakož i se stájemi pro hospodářský dobytek. V 19.
Václav Mencl (1905-1978) byl jedním z nejvýznamnějších československých historiků umění a architektury v uplynulém století. Slovem československý je i míněno, že začátek jeho kariéry je spojen s působením na Slovensku (1928-1939), kde tehdy vyšly jeho první publikace.
Publikace je primárně zaměřena na provenienční výzkum kulturních statků vyvlastněných německým obyvatelům Československa v bezprostředně poválečném období. Vzhledem k tomu, že toto téma bylo v České republice teprve zcela nedávno otevřeno, jsou zde publikované statě jedním z prvních vykročení po nezmapované cestě.
Dvě knihy, jež vycházejí společně, se věnují odkazu uměleckého historika a teoretika umění Josefa Krásy (19331985), jedné z vůdčích osobností oboru v 60.80. letech 20. století. Více Krásy Jan Chlíbec Klára Benešovská (edd.
Proměny venkovské architektury s důrazem na vývoj v 19. a 20. století II. navazují na první knihu vydanou roku 2018 a obsahující výběrové studie k patnácti vesnicím převážně na území Moravy a Slezska. Aktuální svazek pojednává dalších dvacet čtyři obcí z osmi českých správních krajů ve formě monografických statí.