Studie v tomto svazku spojil záměr vyjádřit vděk fascinující spisovatelce a uznání originální literární teoretičce.
Tvůrčí akt v literatuře, při kterém vznikají prvopisy – náčrty a rané varianty –, byl dosud v českém literárněvědném prostředí analyzován pouze v rámci strukturalisticky orientované textologie.
Dmitrij Sergejevič Lichačov koncipoval svůj stručný nástin (Těkstologija. Kratkij očerk 1964) na základě textologického studia staroruské literatury, jež vyústilo v jeho velké práci Těkstologija. Na matěriale russkoj litěratury X.–XVII. vv. (poprvé 1962).
Druhý svazek Estetických přednášek Jana Mukařovského zahrnuje tři autorovy uměnovědné přednášky z třicátých let 20. století, které byly dosud otištěny pouze časopisecky.
Tři přednášky z roku 1987, které tvoří knihu textového kritika G. Thomase Tansella (1934), nesou v originále titul A Rationale of Textual Criticism. Slovo rationale může označovat obhajobu či argument, a v tomto smyslu je užito v klasické textologické stati W. W. Grega "The Rationale of Copy-Text", na niž Tanselle volbou názvu nepochybně odkazuje.
Komu patří voice-over, hlas filmového vypravěče, kterého nikdy nespatříme?Kdo obývá komiksový Marvelverse a jak nám k pochopení jeho povahy napomůžeteorie fikčních světů? Je možné, aby bylo literární vyprávění použito jakodůkazní materiál v soudním řízení? Jak se v postmoderním psaní uplatňujetradiční žánr ekfráze?
Knižní soubor dvanácti textů představuje Miroslava Červenku – autora řady literárněvědných publikací z oblasti literární teorie, poetiky a versologie – jako významnou osobnost posledního půlstoletí české textologie a ediční praxe.