Svazek přináší výbor z prací Petera Shillingsburga z let 1984 až 2016, který autor sestavil přímo pro tuto ediční řadu. Shillingsburg se zde pokusil shrnout své pojetí základních otázek textové kritiky, které se věnoval po čtyři desítky let jako vysokoškolský pedagog, teoretik a jako editor.
Devátý svazek edice Korespondence Jakuba Demla Po Bohu celý Váš… obsahuje soubor dopisů mezi dvěma českými literáty a vydavateli Jakubem Demlem (1878–1961) a Josefem Florianem (1873–1941).
Článková bibliografie představuje časopis Dialog, který vycházel ve dvou etapách: od dubna 1966 do srpna 1969, kdy bylo vydávání časopisu zastaveno, a v letech 1990–1992, kdy (v letech 1990–1991) periodikum vycházelo pod názvem Severočeský Dialog. Časopis byl od začátku spojen se specifickým regionem severních Čech, resp. s (někdejším) Severočeským krajem.
Publikace Literární studie je komentovaným výborem z díla českého literárního historika, komeniologa a publicisty Jana Blahoslava Čapka, zahrnuje jeho recenze, studie a stati z let 1924-1980, včetně těch publikovaných v zahraničí a v samizdatu.
Kniha komplexně a fundovaně představuje jednu z nejvýraznějších kulturních událostí třicátých a čtyřicátých let 20. století anketu o nejzajímavější knihu pořádanou pravidelně v letech 19281941 a 19461949 deníkem Lidové noviny.
Kniha přináší tři univerzitní přednášky, jež Jan Mukařovský ve třicátých letech věnoval epice v literatuře.
Vzájemná korespondence Jakuba Demla a Jaroslava Durycha z let 1906 až 1959 (s těžištěm v letech 1906–1909 a 1916–1930) zachycuje dlouhodobý vztah dvou spisovatelů naplněný intenzivní kooperací i ostrými konflikty.
Otevřít knížku a začít číst ještě neznamená, že se setkáváme s hodnověrnou podobou textu, jehož název se stkví na obálce a titulním listu dané knihy. Co způsobuje, že často čteme něco odvozeného, nespolehlivého, ba zavádějícího, a nevíme o tom?
Kniha amerického naratologa, profesora angloamerické literatury Briana Richardsona nabízí čtenáři vhled do tzv. nepřirozené naratologie, jež se teoreticky vyrovnává s určitým druhem experimentálních, antimimetických děl. Tyto nepřirozené narativy existují už od časů Aristofana a Lúkiana.
Předkládaná publikace v písemné podobě fixuje obecná metodologická východiska zpracování oborové analytické bibliografie. Vychází přitom z více než sedmdesátileté praxe zpracování České literární bibliografie.
Kniha Marie Kubínové Časoprostor lyriky se nad novodobou českou poezií věnuje otázce, jak lyrická báseň vytyčuje trasy, po nichž se má ubírat čtenářova představivost, a jak konkrétně je v básnických textech vytvářeno jejich časové a prostorové zakotvení.
Prof. PhDr. Jaroslava Janáčková, CSc., patří již více než půlstoletí k nejvýznamnějším osobnostem české literární historie. Její práce o spisovatelích, žánrech a vývojových tendencích české literatury 19. století vynikají invenčností, metodologickou průbojností a živým podáním, prozrazujícím mnohaletou učitelskou zkušenost.
Antologie přináší reprezentativní průřez původní románovou literaturou, která vycházela v letech 1935 až 1944 v sešitových románových edicích pro muže v českém jazyce (či v edicích genderově nevyhraněných).
Soubor čtyř studií G. Lansona (1857-1934), jednoho z nejvýznamnějších francouzských literárních historiků a kritiků. Společným jmenovatelem zařazených studií jsou úvahy o vědeckém výzkumu literatury a metodě literární historie.
Inspirace poezií Otokara Březiny (18681929) byla pro básníka Jakuba Demla (18781961) a jeho dílo určující. Přátelství s Březinou bylo jedním z jeho nejtrvalejších vztahů přes veškerou odlišnost jejich povah, společenského postavení i životních osudů mezi nimi patrně nikdy nedošlo k otevřené roztržce.
Antologie přináší reprezentativní průřez původní románovou literaturou, která vycházela v letech 1937 až 1944 v sešitových románových edicích pro ženy v českém jazyce.
Textová genetika či genetická kritika, jež se zrodila v sedmdesátách letech 20. století ve Francii a jejímž hlavním střediskem je pařížský Institut pro moderní texty a rukopisy (ITEM), usiluje o obnovení a prohloubení studia textů ve světle jejich pracovních rukopisů.
Přítomný svazek přináší výbor z textů Mojmíra Otruby (19232003) z rozsáhlého období 60. až 90. let.
Kniha teatroložky a překladatelky Zuzany Augustové nazvaná Umění životu nebezpečné: Reflexe současného (nejen) německojazyčného divadla a literatury je výborem z jejích recenzí, článků a studií, které vznikaly pro různá periodika v průběhu posledních dvaceti let.
F. X. Šalda (1867–1937) i Jakub Deml (1878–1961) patří z dnešního pohledu mezi nejvýznamnější postavy české literatury první poloviny 20. století – v době jejich seznámení však byl Šalda osobností vnímanou jako „centrální“, Deml „okrajovou“. Oba vytvořili rozsáhlé, žánrově pestré dílo.