Se sedmnáctiletou Eliškou život najednou pořádně zatočí. Bezstarostné mládí končí. Rodiče se rozcházejí a Eliška zůstává sama s matkou, která utápí svůj žal v alkoholu. Ve finanční tísni přijímá nabídku neznámého muže, který jí slíbí práci s dobrým výdělkem. Svou naivitou se dostává do situace, kdy je brutálně přinucena k prostituci.
Tentokrát předkládá čtenáři opět knížku o americkém severu. Popisuje v ní cestu v treking kánoi a raftu po čtyřech řekách, jakož i populární pěší přechod přes legendární Chilkoot Pass.
Příběhy knížky Zimní záře navozují nejen atmosféru Vánoc, ale mohou nás při četbě příjemně naladit pro zdánlivě smutné období zimy. Vykouzlí v našich představách jiskřivé závěje i bělostný sněhový závoj zahalující kraj do roušky neproniknutelných krás a záhad zimy.
Knížka vánočního čtení – napsaná více než dvěma tucty autorů. Spisovateli a spisovatelkami, kteří žili v dobách Vánoc doprovázených mnoha zvyky a pověrami, koledou, průvody pastýřů ženoucích ovce a beránky přes dědiny i chvílemi ztišení, zamyšlení nad životem. Ale také těmi autory, kteří psali o Vánocích, jak je známe dnes.
Některé z předchozích hrdinů autor nyní přivádí do oblasti filmové tvorby. Jejich nové zkušenosti z natáčení jsou vtipné, šílené i děsivé. Zaručeně nás rozesmějí, ale říkají nám i něco o současné kultuře a jejím zákulisí. Fantastické vstupy intergalaktické civilizace autorovi pomáhají vytvářet nadhled z odstupu několika milionů let.
Mladá dívka z Vysočiny odjíždí do velkého města, do místa svého prvního zaměstnání. Mnoho věcí je pro ni docela nových. Od zářivých výkladů plných lákavého zboží až po návštěvy biografů nebo procházky krásným velkým parkem... Samozřejmě se setkává i s novými lidmi a poznává je v dobrém i zlém. A pak se zamiluje.
Příběhy zapsané v této knize jsou autentickým záznamem autorových zážitků a zkušeností, prožitých mezi osmnáctým a čtyřicátým rokem jeho života. Odehrávají se v revírech Orlických hor, Doupovského pohoří, Křivoklátska, Vysočiny, v Rakouských a Slovinských Alpách, v Rusku a také v překrásných místech Čergovských nebo Levočských vrchů.
Hynek se snadno a z hlediska malých dušiček neobyčejně lehkomyslně rozhoduje, kam nastoupí jako čerstvý absolvent lesařiny. Nezajímá ho za kolik, nýbrž skutečnost, že tam, kam má jít pracovat, pramení řeky. Je to ve vysokých horách a my je snadno identifikujeme jako Jeseníky.
Když je země na troud, potěší každá kapka vláhy. Tak je tomu i s kriminálními případy. Vyšetřování obvykle začíná od nuly. Osudy některých lidí bývají dramatické a často strádají nepravostmi různých kalibrů. Upřímně se porovnat s vlastním svědomím a neopouštět svízelnou cestu poctivosti je pro mnohé hodně idealistická vize.
Příběhy obyčejných lidí, jejich omyly i úspěchy, smutky i radosti, marné i naplněné naděje, sobectví i ušlechtilost, a především touha každého člověka – nalézt spřízněnou duši, opětovat lásku a štěstí.
Na začátku příběhu je nadšení a zápolení dvou mladých antropologů ohledně původu českého národa, což vypadá zábavně a neškodně. Jenže pak se začnou dít divné věci a postupně i nevysvětlitelné tragédie. Jakou roli v tom hraje příběh mladé dívky a jejích přátel z období počátku nacistické okupace? Jaké místo v tom má údajný poklad dávných Bójů?
Kniha je nejen detektivním, ale i hororovým příběhem, který se neomezuje pouze na pátrání po příčinách nepochopitelných sebevražd, na marné hledání souvislostí a nekonečné řešení hrůzných záhad provázejících tyto události nejen v Praze, ale i Washingtonu a Torontu.
Vlasta Pittnerová se znalostí vesnického prostředí moravské strany Žďárských vrchů rozehrává ve svém díle příběh o lidské chamtivosti a pýše.
Přesto, že jsme šli za jelenem již dobrých dvacet minut, ještě jsme ho ani nezahlédli. Až konečně, když dosahuji malé náhorní rovinky, spatřím na padesát kroků před sebou jelena, který, brumlaje si, tluče parožím do hustých větví až k zemi zavětveného smrku. Rychle triedr k očím. Viděl jsem sice jen jednu lodyhu, ale ta stála za to.
Války bez konce jsou druhým svazkem projektu o vojenské historii antického Říma, znovu plným příběhů o vojevůdcích a vojácích, o taženích, které prodělali, o vítězných či prohraných bitvách na souši i na moři, o pochodech, táboření, útocích, obranách, obléhání, o slávě a strádání za válek s Jugurthou v Africe, Mithridatem v Malé Asii a s invazí
Když se řekne Saturnin, každému se nepochybně vybaví jeho autor Zdeněk Jirotka, člen kdysi slavného kruhu Sedmilhářů. Je však také autorem o něco méně známé detektivky Muž se psem. Odehrává se v ní pátrání po největším podvodníkovi všech dob. Ani tato kniha nepostrádá Jirotkův svérázný humor. Obálku a frontispis namaloval Adolf Born.
Děj parašutistické skupiny Spelter začíná v noci ze 4. na 5. 5. 1944 seskokem u vesnice Kramolín v okrese Třebíč. Tato publikace vytvořená jako komiks přibližuje nejmladším čtenářům zábavnou formou tyto události, které napomohly v domácím odboji proti německým okupantům ve druhé světové válce a vzniku partyzánské skupiny Lenka – Jih.
Myslivecký rok na počátku 21. století je odlišný od let minulých. Postupně se měnil, myslivost jako taková ve své podstatě zůstává stejná. Myslivost chrání a tvoří hodnoty hmotné, vedle toho však její provoz v sobě ukrývá také hodnoty duševní a mravní.
Kocour v botách je klasická pohádka, kterou zná celý svět. Příběh mlynářova syna, jenž po smrti tatínka dostane kocoura. Ukáže se, že kocour není ledajaký. Umí mluvit a pomůže svému pánovi k princezně a majetku
Vánoce – nejkrásnější svátky roku – kdo by je neměl rád... A Štědrý den?