Je těžké učinit prvotní rozhodnutí vzdát se masa. Jako většina změn i tato s sebou přináší určitý strach, obavy i potíže. Tato prvotina podává ucelený přehled informací, které povedou čtenáře ke změně jak jeho celkového pohledu na ostatní živé tvory, tak i jeho naučených stravovacích návyků.
Patlas zvířat je knížkou zábavnou i naučnou, oddychovou i motivující ke vzdělávání. Najdete v něm informace pravdivé i smyšlené, vážné i humorné. Zaručeně rozesměje všechny, kteří se nebrání hře s asociacemi, mnohoznačnými slovy a prolínání skutečnosti s fantazií.
Čerstvě dospělá Rozárka žije ve světě, kde se věci dějí doslova. Tak třeba její kamarád Matěj občas ztrácí hlavu a musí šátrat a šátrat, aby ji našel. Babička má všechno popletené, včetně záchodového prkénka, na které použila károvaný vzor. Rozárčin táta slyší jenom to, co chce. Takže skoro nic.
Naše duše, tělo a celý vesmír čekají na chvíli, kdy zazáříme ve světle lásky. Jde o moment, kdy si uvědomíme svou jedinečnost a vystoupíme ze stínu omezení. Přestaneme být sami sobě nepřítelem a kritikem a staneme se spojencem. Kniha přináší komplexní pohled na život, kde je sebeláska přítomna ve své přirozené a ryzí podobě.
Směs básní o realitě života – o překážkách a problémech, se kterými se může setkat jak bytost z přirozena, tak bytost nadpřirozená. Někdy dost vážné, někdy velmi odlehčené, ale v důsledku s jedním sdělením: že život je přese všechno krásný.
Hodně věcí se na tomhle světě bere zbytečně vážně. Dělá to i poezie. A přesně do toho tahle knížka hází vidle. Jestli trefuje balík sena, nebo sousedčino oko, už není tak důležité, hlavní je radost z hodu. Pojďme se ponořit do světa sebeironie a špatného slovního humoru. Se správnou potápěčskou výbavou se dokážeme vynořit zdraví a třeba i obohacení.
Černobílé fotografie Jindřišky Netrestové promlouvají k básnířce Heleně Niklausové a vyvolávají v její hlavě obrazy, které taví do slov. Dvacet pět fotografií a dvacet pět básní, které v sobě skrývají trochu bolesti, lásky, touhy i humoru.
„Povíš mi to, až přistaneš.“ To jsou poslední slova, která studentka Sam Graysonová slyší před startem letadla z úst své matky. Po přistání jsou však její rodiče a mladší bratr nedostupní. V jejich idylickém rodinném domě jsou rozsvícená světla, zapnuté počítače a vyvěšené vánoční ozdoby – Graysonovi ale jako by se vypařili.
Právě probíhá velká loupež století!
Bard, který nikde nebyl, nemá o čem zpívat. To si aspoň Eofled myslí, a tak se vypraví na cestu. Má v plánu navštívit všech pět království Rilanty. Jeho dobrodružství začíná radostně, všechno mu téměř dokonale vychází. Když ale dojede do království Tenebris, zjistí, že to v něm pěkně vře. Po střetu se zlými elfy je Eofled pověřen varovat trpaslíky.
Po první válce s nepřátelskou mimozemskou civilizací byla na základě mírové dohody vytvořena neutrální zóna. Tu hlídá vojenská základna na planetě Helon 2, která se ale odmlčela. Organizace, jejímž úkolem je zajišťovat pořádek mimo Zemi, proto vysílá svého nejlepšího agenta Samanthu Parksovou na misi.
Ona v horách, on na moři. Ona sama, on s přáteli. Oba milující svět. Oba vnímající jeho krásu. Pár, který se nemohl rozpadnout. A také pár, který se rozpadl. Bývalí manželé, kteří upřednostnili lásku k životu před láskou vzájemnou. Oba na cestě tichého, postupného odloučení. A rovněž na cestě životem a napříč kontinenty, kde stále je z čeho se radovat.
Vysvobození princezny Violet z rukou únosců by pro Etiena a Jeffa znamenalo vyhlídku na lepší život. Jejich šance na úspěch nejsou malé. Jeff má totiž magickou schopnost, která mu umožňuje přenášet se do cizích těl. Proč si ale nechávat princeznu, když je tenhle kluk mnohem zajímavější kořist?
Nichu po splnění snu čeká spousta nepříjemných zkušeností. Z optimistické holky, které vždycky všechno vycházelo, se ve 25 letech stává máma v depresích. V otevřeném příběhu sdílí nejen svou honbu za úspěchem a následný proces vyhoření, ale také pozdější podlehnutí černým myšlenkám a depresi.
Na křídlech melancholie pluje každý z nás. I když jsou naše cesty nevyzpytatelné, nakonec můžeme objevit světlo ve tmě. To světlo totiž máme všichni v sobě a je jen na nás, jestli se nám ho podaří rozzářit. Autorka se zamýšlí nad životem, smrtí a obdivuje přírodu, která je všude kolem nás.
Když se Markéta s Petrem na stránkách knihy potkají, vypadá to banálně, na přímočarou love story. Romantika v pravý čas, chtělo by se říct, na prahu dospělosti. Jenže z toho vznikne román o otcovství, které autor chápe jako univerzální fenomén.
Za dlouhých nocí a sněhových bouří, při záři plamínků ohně vypráví vlk Hati příběhy předků. Příběhy, které předávali otcové svým synům v dobách, kdy ještě neuměli psát. Dívka Tanaki se beze strachu choulí do Hatiho huňaté srsti a s napětím mu naslouchá.
Dvaadvacetiletá Gábina se po těžkém rozchodu přestěhuje z maloměsta do centra Prahy. Z holky toužící po pevném vztahu se stane volnomyšlenkářka, která začne žít zcela nespoutaně. Ve vztahu se cítila svázaná, a tak se snaží přijít na to, co ji udělá skutečně šťastnou. Zahazuje pevné mantinely věrnosti a na každém prstu má obmotaných několik chlapů.
Dodo je symbolický obrázkový příběh z ptačí říše, který připomíná náš vlastní, lidský svět. Pojďme se společně vydat na cestu malého Doda, který se ocitne v prostředí, kam přirozeně nepatří. Nebo ano? Možná bude jeho příběh tak trochu i cestou do naší vnitřní krajiny a přiměje nás zamyslet se nad řadou otázek. Proč se tak bojíme toho, co je jiné?
V zapadlé obci naleznou dělníci při opravách kostela zrezivělou skříňku. Je v ní seznam několika jmen s různými daty. Na obecním úřadě zjistí asistentka Lila, že se jedná o seznam dětí, které v obci skutečně žijí. Data souhlasí s jejich daty narození, jen jsou posunuty o sto let zpět.