Vzájemné vztahy mezi pocity štěstí a spokojenosti a osobnostními vlastnostmi se staly v uplynulých desetiletích široce studovaným psychologickým tématem. Výsledky řady výzkumů poukázaly na to, že to, jak se lidé cítí ve svém životě spokojeni, je do určité míry ovlivňováno i osobnostními rysy.
Kniha představuje souborné vydání autorových novinových článků a esejů z let 2014 až 2017, takříkajíc na závěr jeho novinářského působení, které trvalo od roku 2001. Doplňuje je několik novějších textů, dva obsáhlejší rozhovory a dosud nepublikovaná povídka. Jaké jsou problémy euroamerické civilizace v pozdní době?
V těsné blízkosti lidských obydlí se často vyskytují běžné zdroje elektromagnetickému záření (vysílače, telekomunikační sítě, dráty vysokého napětí apod.). Kniha se zabývá expozicemi elektromagnetickému záření a polím pocházejícím právě z těchto běžných zdrojů a jejich možným vlivem na zdraví člověka.
Genetická variabilita je stěžejním hráčem na poli evoluce, selekce a samotné existence druhů. Právě problematikou genetické variability se zabývá tato kniha a pozornost je soustředěna na jednu z nejvýznamnějších listnatých evropských dřevin buk lesní (Fagus sylvatica L.).
Reinhard kardinál Marx, arcibiskup mnichovský a freisinský, jinak dvojnásobný vysokoškolský profesor (teologie a sociálních věd a také ekonomie), prezident všech evropských biskupských konferencí a jedna z osmi hlav poradního sboru papeže Františka, se ve své první knize Kapitál, která rovněž vyšla v češtině, zabývá hospodářstvím a životní úrovní obyvatel.
Rukopisy královédvorský a zelenohorský představují nejen nejznámější česká falza, ale i takřka po sedm desetiletí uctívané a hájené obrazy původní české minulosti a jejích eticko- estetických hodnot. Jako takové mocně rezonovaly v kultuře a umění českých zemí i v Evropě 19. století vůbec.
Publikace připomíná úžasný myšlenkový pohyb a události, které proměnily evropskou vědu a společnost 17. století. Prověřuje způsoby zkoumání a porozumění přírodě, které dozrávalo během pozdního středověku a renesance, sleduje jejich pokrok směrem k vědě, jak ji známe dnes.
Autoři zvolili jako východisko koncepce nové syntetické publikace věnované středověkému umění v českých zemích latinské slovo imago (označující nejen dvourozměrný obraz, kresbu apod., ale i výtvory trojrozměrné a případně i díla architektonická).
Kostnice jsou navzdory obecnému povědomí běžnou součástí naší kulturní krajiny a v minulosti se nalézaly téměř na každém hřbitově. I když si dnes většina z nás pod pojmem kostnice představí objekty monumentální a všeobecně známé, jako je například kostnice v Sedlci u Kutné Hory, existuje velké množství kostnic, jejichž původní funkce ?
Kniha představuje pohled na společenství raných zemědělských populací v období první poloviny 5. tisíciletí př. n. l. Jedná se o případovou studii zaměřenou na prostorový rámec východních Čech, který v tomto období představuje periferii někdejšího západního pravěkého kulturního okruhu.
Před sto sedmdesáti lety, v roce 1850, vydal Jan Evangelista Purkyně (1787–1869) anonymní komentář k tehdy, stejně jako dnes, široce rozebíraným názorům o tom, zda je Země bytost, zda má svého vlastního ducha a jak probíhala evoluce. Této dlouhé nedokončené eseji dal romantický název Útržky ze zápisníku zemřelého přírodovědce.
Autorovi, profesorovi pařížské École des hautes études en sciences sociales (EHESS), šlo v této knize podle jeho vlastních slov „o zpochybnění tradiční koncepce ,světových dějin‘“.
Třídílná publikace Sto studentských evolucí. Vysokoškolští studenti roku 1989. Životopisná vyprávění v časosběrné perspektivě navazuje na projekt z konce devadesátých let Studenti v době pádu komunismu v Československu – biografické rozhovory.
V českém prostředí unikátní publikace shrnuje informace o půdě z oborů půdní mikrobiologie, zoologie, pedologie a managementu půd. Podílel se na ní rozsáhlý kolektiv autorů z Ústavu půdní biologie Biologického centra AV ČR, v. v. i., z vysokých škol i rezortních výzkumných ústavů.
Kniha je ve světové historiografii prvním kompendiem základních informací o činnosti komunistických bezpečnostních složek ve střední a východní Evropě.
Ve svých memoárech Nějaké otázky?!
Kniha mapuje konkrétní rok 1937 v československých dějinách. Jedná se o 37 osobních příběhů roku 1937, od prezidenta T. G. Masaryka, přes spisovatele Karla Čapka, fotbalistu Josefa Bicana, herečku Lídu Baarovou či rodinu právě narozené Madeleine Albright. Nechybí ani Konrad Henlein, Vojtech Tuka či Max Brod.
Kniha povídek Dvacet minut na vsi autora Jiřího Padevěta zavádí čtenáře mezi obyčejné lidi žijící své běžné životy plné práce, starostí, ale i zábavy, radostí a občas poklidných chvil.