Kniha srozumitelnou formou a za použití mnoha dobových pramenů přibližuje fenomén cestování v devatenáctém století, zvláště pak specifické cesty na světové výstavy. V rámci dějin každodennosti se zabývá nejrůznějšími aspekty cestování, které zahrnují přípravy na cestu, dopravní prostředky, ubytování, stravování, cestovní příručky atd.
Jedna z nejlepších ruských básnířek počátku 20. století se narodila do prominentní moskevské rodiny. Její básnická prezentace nezávislé ženské subjektivity nemá od té doby nejen v ruském kontextu obdoby. Cvetajevová začínala jako symbolistická autorka, na počátku dvacátých let 20.
Hawking a Mlodinow ve své knize Velkolepý plán přístupným esejistickým stylem hledají odpověď na otázky, které připomínají spíše filozofické pojednání než kosmologický výklad. Proč jsme na světě? Proč vlastně vůbec něco existuje? Jaká je povaha reality? Jak to, že je vesmír tak přesně „vyladěn“, že je možné, abychom v něm mohli žít?
Nejobecnějším tématem knihy Orientálcova vzpoura, jehož autorem je Pavel Barša, je vztah většin k menšinám. Titul odkazuje na specificky moderní figuru odlišnosti, kterou představují neevropští cizinci, s nimiž musíme žít dohromady na jedné planetě, a stále více i na evropském kontinentě.
Otázka, co bylo před velkým třeskem, nedá spát mnoha lidem, vědcům i laikům. Všichni v zásadě tušíme, co to velký třesk vlastně je, ale nevíme, jak se z této hypotézy stal obecně přijímaný model. Model, který navíc nedokáže říct, jestli vesmíru, který pozorujeme a zkoumáme, něco předcházelo.
Rozhovor s Adrienou Šimotovou je pokusem nahlédnout do způsobu myšlení naší přední výtvarné umělkyně, neobyčejně pevné a v životě těžce zkoušené ženy. Její výtvarný rukopis je tak originální, že i v 21. století je rozeznatelná a zapamatovatelná stejně jako velcí umělci z minulého století Pablo Picasso, Andy Warhol či náš Jiří Kolář.
Migrační vlny směřující do Evropy, krize amerického tavicího kotlíku i doktrína multikulturalismu obnovily diskuse o politické teorii, jejímž ústředním motivem je dobrá společnost. Za dobrou společnost považuje Sartori společnost otevřenou, tedy pluralitní a založenou na toleranci.
Romaneto Jakuba Arbese Ukřižovaná, v sobě obsahuje vše, co můžeme od díla tohoto žánru očekávat. Magická pražská zákoutí a uličky, pompézní temné chrámy, nevlídné hřbitovy i válečná pole.
Kniha z dílny brněnských sociologů Na prahu dospělosti představuje partnerský život současné mladé generace a snaží se nahlédnout do jejích představ o rodinném životě.
Biologická evoluce není „pouhou teorií“, ale skutečností. Probíhá po miliardy let a vedla ke vzniku tolika podivuhodných životních forem, že si zaslouží označení za největší show na Zemi; a toto velkolepé představení přitom nepotřebovalo žádného režiséra.
Autor Vladislav Vančura v knize Rozmarné léto vypráví banální historky tří pánů, nudících se na malém městě, změnila květnatá Vančurova čeština v dobrodružství ještě předtím, než přijel kouzelník Arnoštek se svou krásnou společnicí.
Mytologie je jedním z nejvýznamnějších děl Rolanda Barthesel.
Máj - zřejmě nejznámější česká lyricko-epická báseň, s níž byl autor Karel Hynek Mácha původně v nakladatelských domech odmítán, se během posledních dvou set let dostala do kánonu českého kulturního dědictví. Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj.
Chad Orzel, profesor fyziky, blogger a pejskař, s humorem a lehkostí vysvětluje svému psovi i lidským čtenářům klíčové otázky spojené s kvantovou mechanikou v knize Jak naučit fyziku svého psa.
Kniha autora Mariusze Szczygiela Udělej si ráj vypráví o současném Česku. Zatímco Gottland vyprávěl o naší historii v uplynulých sto letech, Udělej si ráj je knihou o současném Česku.
Co je umění, jaký má význam a proč bychom ho měli oceňovat?
Geoff Stray se výzkumem mayských kalendářů usilovně zabývá již několik desetiletí a publikoval na toto téma řadu knih. V této knížce objasňuje rozdíly mezi různými typy kalendářů starověkých civilizací, pro něž bylo studium nebeských cyklů životně důležitým pilířem poznání a osvojení světa.
Jakou roli hrají v lidském životě pravidla?
Píše se rok 701 od založení města Říma a náš známý detektiv Decius Caecilius Metellus se stal edilem. Ze své funkce je zodpovědný za dohled nad chodem města a dodržováním jeho zákonů. Je proto logické, že začne vyšetřovat tragické zřícení obytné budovy, jež si vyžádalo víc než 200 životů. A není to nic snadného.
Náš přední a světově proslulý badatel, malakolog Vojen Ložek se v této knize zabývá doklady, které máme z nejmladší geologické minulosti, a možnostmi jejich poznání a výkladu.
