Kniha „Obrazy uctívané, obdivované a interpretované“ vznikla u příležitosti životního jubilea prof. Jana Royta (*20. dubna 1955 Roudnice nad Labem), a to jako poděkování za jeho dosavadní pedagogickou a vědeckou činnost.
T. G. Masaryk a Viktor Dyk zosobňovali odlišnou reflexi české národní identity, češství – a z toho plynoucí rozdílný koncept národní ideologie a politiky.
Kniha Místa mezi místy. Pomezí americké poezie se věnuje tématu setkání s druhým a prostoru hranice a pomezí v moderní americké poezii. Studuje díla básníků, v jejichž díle se objevuje motiv hranice mezi „já“ a „druhým“ jako prostoru pro setkání, dialog a interakci.
Hradec Králové tvoří ojedinělý urbanistický a architektonický soubor staveb nejvyšší kvality od středověku po současnost. Vedle gotických, renesančních, barokních a klasicistních památek se kniha soustředí především na moderní architektonické styly z období mezi světovými válkami, jejichž hodnota a pestrost městu přinesla označení „Salon republiky“.
V druhé půli 13. století dosáhla přemyslovská epocha již dříve zahájenými hospodářskými a sociálními změnami kulminačního bodu svého staletého vývoje. I české země přitom vcházely do styku s migračními pohyby, které měnily etnické poměry mezi Labem a Odrou. Zasáhly hlavně Slezsko, ve slabší míře i Čechy a Moravu.
Každá společnost má své vidění světa, svůj obraz těla i vztahu mezi tělem a duší. Historik jej nemůže považovat za samozřejmou danost, ale vnímat jako systém kulturních významů. Právě řeč těla je to, co dává sílu vyřčenému slovu; gesta a řeč žijí v symbióze.
Soubor jedenácti studií z pera kolegů a žáků prof. PhDr. Františka Šmahela, DrSc, dr. h. c. mult., je sondou do detailu středověkého dne, který mnohdy uniká pozornosti i možnostem výzkumu. Studie zaměřené na různá středověká prostředí se tohoto detailu dotýkají a zároveň upozorňují na limity dochovaných pramenů i badatelských kapacit.
Výpravná monografie o aristokratických sídlech v českých zemích – velkolepé rezidence předních aristokratických rodů i menší a nenáročné zámky vystavěné nebo přestavěné v letech 1780–1914. První část knihy zahrnuje sídla, jejichž podobu ovlivnil klasicismus.
Hlavním tématem je sociální jistota jako organizovaná solidarita. Van Istendael se zamýšlí nad tím, zda a jakým způsobem mohou Evropané bránit hodnotu sociální státnosti, případně jak je možné uchovat dědictví solidarity v prostředí ultraliberálního kapitalismu.
Pohled na husitství se často měnil. Po dlouhá desetiletí bylo jednostranně vyzdvihováno, po roce 1989 naopak v širším povědomí převážilo pojetí zdůrazňující kulturní škody a náboženský fanatismus. Intelektuální přínos husitských myslitelů, převratné změny ve společnosti a inovace v oblasti písemnictví či hudby jako by upadly v zapomnění.
Texty Tomáše Halíka z let 1989 – 99 – od dob jeho působení v „podzemní církvi“ v kruhu poradců kardinála Tomáška, přes první veřejná vystoupení v dramatickém roce 1989 po celé první desetiletí mladé demokracie – spojuje téma odpovědnosti za duchovní a morální stav společnosti a věrohodnosti církve.
Téma Jahnovy mohyly spadá velkým dílem do dějin sportu a dějin radikálního nacionálního hnutí, jež německá historiografie pojmenovává do češtiny nepřeložitelným adjektivem „völkisch“. Kromě toho lze na mohylu nahlížet také jako na „zkamenělou paměť“, čímž téma zasahuje do oblasti dějin paměti.
Pelhřimov je významným sídlem v jižní části Českomoravské vrchoviny. Kniha popisuje jeho vývoj od pravěku až po poslední významný mezník v roce 1989.
Lázeňské město Teplice má dlouholetou tradici kronikářství i historiografie, jejímž zakladatelem se stal v druhé polovině 18. století syndik teplického magistrátu, Ludwig Alois John.
Aktuální výzvy multikulturní společnosti vedou k novému definování postojů k jazyku, k úloze státu a obecněji k naplňování jazykových práv každého jednotlivce. V předkládané knize je představena teorie jazykové politiky, jejíž základní modely jsou následně uplatněny na české země od konce 18. do poloviny 20.
Vyprávění novinářky Petry Procházkové z Afghánistánu po pádu totalitního režimu Talibů je mimořádný zážitek. Příběh ženy napůl Rusky napůl Tádžičky provdané do Afghánistánu je typickým příkladem člověka, který se pokouší ve svém soukromí spojit to, čemu říkáme západní civilizace, s východní kulturou.
Přehledně uspořádaná kniha informuje o zakladateli zoroastrovského náboženství, o mocné říši Achajmenovců, kterou si podrobil Alexandr Makedonský, líčí boje Parthů a Sásánovců s Římany, sleduje dobytí Íránu Araby a příchod islámu, ničivé nájezdy Mongolů, rozkvět perské kultury a literatury za ílchánů a Tímúrovců i snahy safíjovských šáhů o
Druhý díl knihy Z Prahy všemi směry, připravený autorkou oblíbeného cyklu KAM ZNAČKY NEVEDOU, opět míří „do všech světových stran“ z hlavního města.
Všechno, co jste kdy chtěli vědět o moderním umění, ale báli jste se zeptat… Tak by šlo asi nejlépe charakterizovat tuto knihu. Autor nás ve dvaceti stručných kapitolách seznamuje s vývojem výtvarného umění od poloviny 19.
Kniha zachycuje životní a profesní příběh Pavla Pecháčka, významné osobnosti Československého/Českého rozhlasu. Jeho dramatické osudy začínají po nucené emigraci rodičů po roce 1948, v níž se jeho otec stane významným činitelem, posléze ředitelem zahraničního vysílání Svobodná Evropa a Hlas Ameriky.