Sociální dějiny raného novověku nejsou zaplněny jen amorfními strukturami na jedné straně a osobnostmi z řad aristokracie, měšťanstva či byrokracie na straně druhé. I mezi docela prostými lidmi lze narazit na řadu pozoruhodných osudů. Jedním z nich je osud prosté venkovské ženy Johany Peřkové.
Kniha se zabývá průběhem nemocí Rudolfa II. (1552-1612), jeho smrtí a pohřby v Madridu, Bruselu, Antverpách, Florencii a Praze - a to zvláště na základě badatelsky dosud nevyužitých relací zahraničních vyslanců na císařském dvoře, rodinné korespondence Habsburků a pitevní zprávy.
Monografia „Prevencia v kontexte zdravotno-sociálnej problematiky“ vychádza z predpokladu,že prevencia a riešenie zdravotných problémov sú determinované prijatím predstavy, že zdravotné problémy sú komplexom biologických, psychických a sociálnych ťažkostí.
Normalizace je obecně považována za kulturní, ekonomický a morální úpadek české a slovenské společnosti. Bezproblémově se přijímá také tvrzení, podle něhož byla dynamická pestrost „zlatých šedesátých“ vystřídána husákovskou „šedí a bezčasím“.
Michal Ajvaz, Michal Anděl, Zuzana Bartošová, Jan Bednář,Václav Bělohradský, Kamila Bendová, Marie Borek-Dohalská,Pavel Brázda, Evžen Brikcius, Martin Bútora, Václav Cílek, Milena Černá, Jiří Černý, Barbara Day, Daniel Fischer, Gerd Folkers, Jan Foll, Anna Freimanová, Markéta Goetz-Stankiewicz, Jozef Gruska, Vladimír Hanzel, Michal V.
Sborník obsahuje příspěvky zabývající se lexikologií, frazeologií, korpusovou lingvistikou, ale také jazykovou kulturou či morfologií, čímž reflektuje košatost vědecké osobnosti prof. Čermáka a jeho široký rozhled po jazycích a jazykovědě. Jubilejní dvacátý svazek řady Studie z korpusové lingvistiky jsme věnovali jejímu zakladateli prof.
Kniha „Obrazy uctívané, obdivované a interpretované“ vznikla u příležitosti životního jubilea prof. Jana Royta (*20. dubna 1955 Roudnice nad Labem), a to jako poděkování za jeho dosavadní pedagogickou a vědeckou činnost.
T. G. Masaryk a Viktor Dyk zosobňovali odlišnou reflexi české národní identity, češství – a z toho plynoucí rozdílný koncept národní ideologie a politiky.
Kniha Místa mezi místy. Pomezí americké poezie se věnuje tématu setkání s druhým a prostoru hranice a pomezí v moderní americké poezii. Studuje díla básníků, v jejichž díle se objevuje motiv hranice mezi „já“ a „druhým“ jako prostoru pro setkání, dialog a interakci.
Hradec Králové tvoří ojedinělý urbanistický a architektonický soubor staveb nejvyšší kvality od středověku po současnost. Vedle gotických, renesančních, barokních a klasicistních památek se kniha soustředí především na moderní architektonické styly z období mezi světovými válkami, jejichž hodnota a pestrost městu přinesla označení „Salon republiky“.
V druhé půli 13. století dosáhla přemyslovská epocha již dříve zahájenými hospodářskými a sociálními změnami kulminačního bodu svého staletého vývoje. I české země přitom vcházely do styku s migračními pohyby, které měnily etnické poměry mezi Labem a Odrou. Zasáhly hlavně Slezsko, ve slabší míře i Čechy a Moravu.
Každá společnost má své vidění světa, svůj obraz těla i vztahu mezi tělem a duší. Historik jej nemůže považovat za samozřejmou danost, ale vnímat jako systém kulturních významů. Právě řeč těla je to, co dává sílu vyřčenému slovu; gesta a řeč žijí v symbióze.
Soubor jedenácti studií z pera kolegů a žáků prof. PhDr. Františka Šmahela, DrSc, dr. h. c. mult., je sondou do detailu středověkého dne, který mnohdy uniká pozornosti i možnostem výzkumu. Studie zaměřené na různá středověká prostředí se tohoto detailu dotýkají a zároveň upozorňují na limity dochovaných pramenů i badatelských kapacit.
Výpravná monografie o aristokratických sídlech v českých zemích – velkolepé rezidence předních aristokratických rodů i menší a nenáročné zámky vystavěné nebo přestavěné v letech 1780–1914. První část knihy zahrnuje sídla, jejichž podobu ovlivnil klasicismus.
Hlavním tématem je sociální jistota jako organizovaná solidarita. Van Istendael se zamýšlí nad tím, zda a jakým způsobem mohou Evropané bránit hodnotu sociální státnosti, případně jak je možné uchovat dědictví solidarity v prostředí ultraliberálního kapitalismu.
Pohled na husitství se často měnil. Po dlouhá desetiletí bylo jednostranně vyzdvihováno, po roce 1989 naopak v širším povědomí převážilo pojetí zdůrazňující kulturní škody a náboženský fanatismus. Intelektuální přínos husitských myslitelů, převratné změny ve společnosti a inovace v oblasti písemnictví či hudby jako by upadly v zapomnění.
Texty Tomáše Halíka z let 1989 – 99 – od dob jeho působení v „podzemní církvi“ v kruhu poradců kardinála Tomáška, přes první veřejná vystoupení v dramatickém roce 1989 po celé první desetiletí mladé demokracie – spojuje téma odpovědnosti za duchovní a morální stav společnosti a věrohodnosti církve.
Pelhřimov je významným sídlem v jižní části Českomoravské vrchoviny. Kniha popisuje jeho vývoj od pravěku až po poslední významný mezník v roce 1989.
Lázeňské město Teplice má dlouholetou tradici kronikářství i historiografie, jejímž zakladatelem se stal v druhé polovině 18. století syndik teplického magistrátu, Ludwig Alois John.
Aktuální výzvy multikulturní společnosti vedou k novému definování postojů k jazyku, k úloze státu a obecněji k naplňování jazykových práv každého jednotlivce. V předkládané knize je představena teorie jazykové politiky, jejíž základní modely jsou následně uplatněny na české země od konce 18. do poloviny 20.