Tato kniha pojednává o proměnách české, moravské a slovenské krajiny za posledních zhruba 18 tisíc let. Během té doby ustoupily ze severní Evropy ledovce a přišel les a s ním i lidé živící se nejprve lovem a později zemědělstvím.
Kniha je stručným a čtivým úvodem do disciplíny zvané kulturní historie. Definuje kulturní historii, seznamuje s jejím předmětem, vznikem, metodami, klíčovými tématy a otázkami, hlavními představiteli a díly, a to v celosvětovém měřítku. Autor, který je emeritním profesorem tohoto oboru na univerzitě v Cambridgi, sleduje vývoj této disciplíny od tzv.
Johannes Urzidil nás přivádí do Prahy dvacátých let a názorně líčí nabitou tvůrčí atmosféru, v níž se pohybovali tehdejší velikáni literatury a výtvarného umění, k nimž patřil i on sám.
Poslední polibek je výborem 3 povídek Francise Scotta Fitzgeralda: Ach, rusovlasá kouzelnice (Oh Russet Witch), To nejrozumnější (The Sensible Thing) a Poslední polibek (Last Kiss). Společným tématem všech tří povídek je Žena. Píšeme záměrně Žena, neboť to je opravdu ona krásná, osudová a vždy nějakým způsobem nedosažitelná.
V roce 2007, kdy svět stanul na pokraji největší ekonomické katastrofy za několik generací, jen hrstka ekonomů vytušila, že se na obzoru stahují mračna. Po třech letech trápení nabízí dnes ekonomická obec řešení, která připadají většině ostatních lidí vyloženě absurdní.
Po čtyřech letech od vydání veleúspěšného titulu Freakonomics – Potrhlá ekonomie (česky vyšlo pod zavádějícím názvem Špekonomie) se ekonom Steven D. Levitt a žurnalista Stephen J. Dubner vrátili navazující knihou Superfreakonomics – Skrytá ekonomie všeho.
Humoristický román s detektivní zápletkou, jehož hrdinou je mladý matematik, docent Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, který ať už právem či neprávem, spojuje svůj neuspokojivý milostný život s neuspokojivou finanční situací vysokoškolského učitele.
Text s názvem Pochyby vydal jako soukromý tisk v počtu 350 výtisků v roce 1977 v Mnichově sám autor. Právě tato skladba se stala středem nového stejnojmenného výboru textů legendárního písničkáře Karla Kryla, jenž právě vychází v edicii Mocca.
Známý polský reportér vytěžil ze svých pobytů v Čechách „výbušnou“ knihu o naší zemi.
Základem knihy je dlouhá stať o trpaslících, jejich druzích, národohospodářském významu a obecně o záležitostech ukrytých v zemi, ať již se jedná o základní věštebnou symetrii, etruské podsvětní bohy či obyčejné permoníky.
Válka v Iráku, tsunami na Cejlonu, zátopy v New Orleans… těchto a podobných neštěstí umí dobře využít podnikání jistého typu, jež Kleinová nazývá „kalamitním kapitalismem“.
Dílo Edwarda Goreye je vskutku bizarní a vzpírá se zařazení. Na komiks pracuje málo s obrazem, na literaturu zase příliš málo s textem. Podobně kolísají i nálady. Jeho příběhy plné absurdity jsou někdy lehce morbidní, aby vzápětí skočily do úsměvné roviny.
Chůze existuje od počátku, stejně jako divoká příroda, do níž se Henry David Thoreau vracel při svých procházkách. Trávil chůzí denně několik hodin a vyhýbal se civilizaci. Ve své eseji apeluje na své současníky i na nás, abychom se stali jeho bratry řeholníky, chodci.
Máte problémy s ovládáním mobilních telefonů, televize, CD přehrávačů či jiných běžných spotřebičů?
Howard Phillips Lovecraft je znám především jako autor hororů, v jeho díle se však mísí mnohem víc: snová poetika, přehlídka tvorů na rozhraní mezi lidským, zvířecím a nadpřirozeným světem, cynický náhled na svět, okouzlení krásou i suchý humor.
Blijící lišky a jiná zvěrstva jsou výběrem textů a ilustrací, divadelních scének, hádanek, básniček a parafrází na klasické pohádky. Autor byl nespokojený smalým zájmem svých dcer o dostupnou dětskou literaturu a divadlo a rozhodl se vzít věc sám pevně do rukou.
Vladimír Syrovátka (1938) je Čech narozený v Polsku, ale posunutím státní hranice se stal občanem Sovětského svazu, aniž by se stěhoval; od roku 1947 žije v Čechách. Život je, když… je jeho čtvrtou knihou aforismů. Vydal Štěstí na kolečkách (2005), Pokrok je blbec!
Autor ve své publikaci analyzuje v politické praxi sice častý, avšak v politické teorii téměř nezpracovaný fenomén státního převratu jakožto specifického prostředku získávání státní moci. Nejprve rozebírá samotný pojem "státní převrat" a jeho konotace.
Vždycky je otázkou, zda vůbec činit něco takového, jako je souborné vydání novinových sloupků a příbuzných textů, navíc v tomto případě již ve druhém svazku (první bylo Sloupoví aneb Postila, Dokořán, Praha 2008). Sloupek je útvar krátkodechý, v typickém případě se druhého dne i s celým listem smačká a hodí do koše.
Christian Norberg-Schulz, světově proslulý norský historik a teoretik architektury, ve své nejznámější knize s úctyhodným fotografickým doprovodem poodhaluje podmínky a příčiny umístění, vzniku i podob měst na základě analýzy celého systému okolností, které staletý vývoj městského organismu provázejí.
