Kniha Slované mezi tradicí a modernitou navazuje na sérii publikací projektu mladých slavistů, spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. 16 textů tohoto svazku je rozděleno do čtyř dílčích oddílů (Historická sekce, Jazyková sekce, Kulturní sekce, Literární sekce).
Kniha Tabity Landové podává ucelený přehled o podobě základních bohoslužebných forem Jednoty bratrské v Čechách a na Moravě od jejích počátků kolem roku 1457 až do bitvy na Bílé hoře r. 1620. Autorka mapuje historický vývoj bratrské liturgie a základní prameny pro její zkoumání.
Kniha Kratochvilná vyprávění přináší celkem 727 krátkých ponaučení a příběhů. Ve dvaceti oddílech autor předává mudrosloví pestré směsice národů (Řeků, Židů, Arabů, Peršanů, Syřanů, Indů aj.), a čtenář se tak setká s králi i nuzáky, křesťanskými poustevníky i muslimskými či indickými mystiky, filosofy i hlupáky.
Anaximenés z Mílétu je poslední z trojice myslitelů, kteří pocházeli z téhož iónského města a podle tradice stáli na samém prahu filosofie. Ačkoli se Anaximenem završuje mílétské vnímání světa, nalézá se poněkud ve stínu Thaléta a Anaximandra. Právě jemu však Theofrastos věnoval samostatný spis. Podle Aristotela měl za počátek všeho pokládat vzduch.
Kolektivní monografie Mediální moderna (Studie k soudobým formám de-abstrakce a mediality) nabízí čtenáři analýzu teorií a diskusí spjatých s vnímáním a interpretací světa v kontextu moderních a postmoderních médií a kultury.
Takzvaný Nestorův letopis je první historiografi cké dílo Kyjevské Rusi. Letopis zachycuje dějiny staroruského státu v 10., 11. a na počátku 12. století, obsahuje významné právní dokumenty, legendistické texty a příběhy.
Publikace Plánování socialistické vědy přináší rozsáhlou historickou studii a ucelenou edici dokumentu o československé vědě v období tzv. budování socialismu. Jedná se o archivně dochovaný soubor čtyř plánovacích studií k rozvoji biologických, chemických, technických a matematicko-fyzikálních věd, které byly v březnu 1960 jako neveřejný (tj.
Kniha je věnována estetickému myšlení několika významných francouzských filozofů druhé poloviny 20. století. Ukazuje, že i přes značně rozdílná východiska nacházíme v jejich koncepcích řadu konvergujících rysů, zejména pojetí estetické události jako smyslové, tedy jako „aisthesis“.
Pierre Vidal-Naquet (1930–2006) byl vynikající francouzský historik, odborník na dějiny starého Řecka. Mezi jeho díla patří Économies et Sociétés en Grčce ancienne (Hospodářství a společnost ve starém Řecku, 1972, spoluautor Michel Austin), Le Chasseur noir. Formes de pensées et formes de société dans le monde grec (Černý lovec.
Publikace přináší latinský překlad úplného básnického díla českého symbolisty Otokara Březiny (1868–1929). Autorem překladu je klasický filolog a knihovník Jan Šprincl (1917–1989). Ten se kromě svého pedagogického a vědeckého působení léta věnoval především překladům z antických jazyků.
Předmětem knihy Tělo: čichat, česat, hmatat, propichovat, řezat je sociální a kulturní analýza lidského těla a jeho vybraných částí. Kniha je založena na poznatcích a teoriích embodimentu, jak se jím zabývají především antropologové, etnologové, psychologové a sociologové.
Ako zareagovať na filozoficky komplexnú tému starosti o dušu? Aké línie uvažovania zvoliť?
Kniha Kristus – Vítěz nad podsvětím metropolity Ilariona Alfejeva se věnuje stěžejnímu tématu dogmatické a liturgické tradice pravoslavné církve: sestoupení Krista do pekel, jeho vítězství nad smrtí a vzkříšení mrtvých.
Kniha Rozmluva a usuzování se věnuje otázkám a problémům komunikace. Vychází z přesvědčení, že komunikací nelze rozumět výhradně komunikaci jazykovou a komunikační procesy není možné na procesy jazykové redukovat.
Druhá básnická sbírka Dr. Krejzybera (básnický pseudonym Jiřího Studeného) se nese v duchu reflexivních, místy až deníkových záznamů vyjadřujících obraznou cestou všední zápasy dnešního člověka o vlastní autenticitu a myšlenkovou a citovou nezávislost.
Do roku 1959 byla jediným uceleným svědectvím o conquistě vítězná kronika španělských dobyvatelů. Až mexický antropolog a historik Miguel León-Portilla shromáždil texty původních obyvatel, přeložené z jazyka náhuatl Ángelem Maríou Garibayem, a zpřístupnil je v díle Conquista pohledem poražených.
