V první polovině 14. stol. jižním Čechám vládnou páni z růže, mocní Vítkovci, kteří si víc než dění v zapadlých obcích hledí mocenských intrik. Bratr Zdislav, johanita, někdejší templář, sem přijíždí na žádost svého představeného Ulmana. V bývalé templářské tvrzi se totiž děje něco, s čím si ani protřelý starý lišák Ulman neví rady.
V knize Setkání na konci éry, s vraždou, od klasické dvojice české literatury Zdeny Salivarové a Josefa Škvoreckého, se čtenáři opět setkají s hraběnkou Annou Lomnickou. Jako v každé správné detektivce, ani zde nechybí zločin, navíc rovnou ten nejzávažnější.
Na žírném jihu Moravy se daří vinné révě, ale najdou se zde překvapivě také strojírenské podniky, jejichž tradice leckdy sahá až do století páry. Patří k nim i závod na výrobu automobilových součástí v malebném městečku Hradice u Brna.
Projekt známého historika a oblíbeného spisovatele. Kniha popisuje, jak se proměnil život všech vrstev tehdejší společnosti v 16. století...
Komisař Van Veeteren má za sebou dlouhou a úspěšnou kariéru umaardamské kriminálky. Jen jediný případ se mu nepodařilo vyřešit – případ G. Před patnácti lety byla nalezena mrtvá žena na dně vypuštěného bazénu. Van Veeteren ví, že její smrt má na svědomí G., jeho nenáviděný bývalý spolužák, ale nemůže to dokázat.
Píše se rok 885. Do Veligradu přijíždí posel z Moravgradu se zprávou, že Metoděj, který právě pobývá v tomto městě, onemocněl, zeslábl, musel ulehnout na lůžko a pomalu se připravuje na odchod z tohoto světa. Slavomír s Erikem a svými blízkými se okamžitě vydal na cestu do Moravgradu, aby dodal sílu svému vznešenému příteli.
V centru Reykjavíku je brutálně zavražděn penzionovaný, ale stále respektovaný učitel. Jeden z jeho bývalých žáků, umístěný v psychiatrické léčebně, téměř současně spáchá sebevraždu. Bratr nešťastného sebevraha pak jako první zjistí, že smrt učitele i jeho žáka spolu blízce souvisejí.
Gina Royalová vede průměrný život šťastně vdané americké hospodyňky se dvěma krásnými dětmi. Když je ale kvůli automobilové nehodě odhalen tajný život jejího manžela, ze kterého se vyklube sériový vrah, musí se Gina stát Gwen Proctorovou – mámou-bojovnicí.
Román „Tajemství Prokopa Velikého“ probíhá ve třech navzájem se prolínajících časových rovinách – za husitské reformace, v počátcích jezuitské protireformace a v současnosti.
Bohatý podnikatel s krásnou mladou manželkou a jeho mladý zaměstnanec. Romantický příběh na půdorysu klasického trojúhelníku. Brzy se ale objevuje další krásná žena. Tajemná, vzrušující a exotická, jak je to jen možné. Ale i nebezpečná. K tomu všemu plán na stavbu letního sídla pro Evropský parlament v bývalém vojenském prostoru v Čechách.
Známý herec Václav Kaplan se po smrti své manželky vrací k natáčení seriálu z počátku první republiky, kde hraje roli vrchního strážmistra – nyní v důchodu – Leopolda Haničky.
Představovat čtenářům detektivek partu píseckých kriminalistů, o kterých už pěkných pár let píše emeritní kriminalista Ladislav Beran, je tak trochu nošením dříví do lesa.
Cambridge je město špionů. Tady přátelství vznikají a staří přátelé se zrazují. Profesor historie Hunt o tom ví své.
V učebnicích historie a vědeckých dílech najdeme údaje o panovnících, slavných bitvách, hospodářství i umění, ale o základních lidských potřebách se toho dozvíme málo či vůbec nic. Kniha Intimní historie čtenáře seznamuje s tím, co doprovázelo každodenní život lidí od starověku až do 19. století.
Bývalého příslušníka mírových sil OSN Richarda Hraběte požádá německý kolega, aby předal výkupné za jeho unesenou dcerku. Protože mu je Richard zavázán za záchranu života, samozřejmě prosbě vyhoví. Netuší ale, že se pouští do nebezpečné akce, únosci totiž operují i na druhé straně státní hranice.
O staré farmě Hochstetlerových se v Painters Millu šušká, že je prokletá. Policejní náčelnice Kate Burkholderová je přivolána na místo, kde se zdánlivě vlastní rukou sprovodil ze světa starý muž. Záhy však důkazy prozradí, že šlo ve skutečnosti o vraždu, která navíc nějak souvisí právě s dávným incidentem na farmě Hochstetlerových.
Další příběhy českého rytíře Martina ze Stvolna, odehrávající se v polovině 14. století. Císař Karel IV. potvrdí jeho sňatek s bývalou manželkou třeboňského kata Johankou. Martin ze Stvolna pro ni vzápětí odjíždí do Německa, kde ji nemocnou zanechal v klášteře. S hrůzou se však dozví, že se jí zmocnila inkvizice a drží ji jako rukojmí.
Poslední díl ságy představuje léta, kdy se českým králem stal Vladislav Jagellonský, jemuž se postupně podařilo otupit ostří nepřátelské zahraniční politiky, zvláště té papežovy. Nakonec byl z Čech sejmut cejch kacířství, neboť po desetiletích bojů byl utrakvismus uznán všemi církevními autoritami. Husitská epopej tak dospěla ke svému závěru.
Rok po vypuknutí první světové války, v době, kdy byly ženy podceňované a svázané společenskými normami, Eve Gardinerová zatoužila vymanit se konvencím a přispět k válečnému úsilí své vlasti více, než umožňovala typická ženská úloha ošetřovatelky. Když se jí tedy naskytla jedinečná příležitost, nezaváhala a stala se špionkou.
Leora je v šoku: zpochybňuje všechno, co kdy věděla o sobě i své rodině, a všechny ve svém okolí podezřívá. Dokáže se svým původem někdy zapadnout mezi ostatní? Ve snaze najít odpovědi na nespočet otázek, které jí víří hlavou, se vydává na cestu za svou tajemnou kmotrou. Najde tam klid, bezpečí a útěchu, anebo se ocitne v jámě lvové?