Z polsky vydaného sborníku článků týkajících se různých hledisek a problémů svátosti smíření Józef Augustyn vybral ty, které jsou zajímavé i pro české čtenáře.
Rozhovory s želivským opatem Bohumilem Vítem Tajovským Člověk musí hořeti vycházejí v tomto svazku ve druhém vydání.
Existuje mnoho biblických příběhů, které znají a mají v oblibě celé generace čtenářů. Autorky této knížky vybraly a milými obrázky doprovodily ty nejznámější z nich.
Kniha je celoživotním svědectvím nedávno kanonizované polské sestry Faustyny Kowalské.
Čtyřicet let ležely deníky Etty Hillesum "v šuplíku" a pak během několika málo let oblétly svět. Uprostřed hrozivě se svírající smyčky nacistického pronásledování Židů prošla tato židovská studentka podivuhodným procesem zrání. Do Osvětimi (kde tři měsíce nato zahynula) odjížděla jako radostný, oblíbený člověk, toužící "být náplastí na mnoho ran".
Biblická exegeze plní v církvi a ve světě nepostradatelný úkol. Kdo se chce dobrat smyslu biblických textů, jak jim vždy rozuměla církev, a zároveň se nechat oslovit jejich stále aktuálním poselstvím, neodmítá pomoc, kterou mu exegeze nabízí.
Výběr dopisů Etty Hillesum, které psala svým přátelům a rodině v letech 1941-1943 střídavě z Amsterdamu a z tábora ve Westerborku, dokládá, že její korespondence je mimořádná a liší se od dopisů lidí postižených stejným osudem. Odlišnost je ve stylu dopisů, jasné linii myšlenek i v neobvyklém vyjadřování.
Toto jednosvazkové vydání Denní modlitby církve tzv. breviáře, obsahuje všechny texty na celý rok pro ranní chvály, modlitbu uprostřed dne, nešpory a modlitbu před spaním; je určené pro ty, kdo nemají povinnost modlit se denně všechny části včetně modlitby se čtením.
Kniha je výborem z textů, které autor sestavil pro svá duchovní cvičení. Vychází v nich z hlubokých osobních zkušeností pastýře a hlasatele slova Božího, kterého po 15 letech kněžství Ježíš povolal na novou cestu, obrací celé jeho bytí a boří duchovní jistoty. Elias Vella se znovu vydal na cestu ke znovuzrození z Ducha svatého a ke spáse.
Na opatu Tylovi je obdivuhodné jeho vlastenectví, češství, které ačkoliv neustupovalo ze svých pozic, zahrnovalo přístup k Němcům oproštěný od předsudků a nevraživosti. Týkalo se to nejen situací za války, ale i přístupu k Němcům odsunutým po jejím skončení z tepelského pohraničí a zvláště k německým tepelským řeholním spolubratřím.
Dětskému vnímání světa přizpůsobené příběhy Starého i Nového Zákona. Čtivě podané příběhy doprovázejí bohaté ilustrace. Obrázky vtahují malého čtenáře do děje, aby tak mohl poznat nebo si oživit dávné, ale stále platné biblické události.
Dílo sv. Františka Saleského (1567-1622) vyšlo francouzsky poprvé v r. 1608. První český překlad pochází z r. 1657 z pera jezuity Jiřího Konstantia. Od té doby vyšlo mnoho dalších překladů. Čím vysvětlit takový zájem o dílo staré zhruba čtyři století?