Zuhelnatělý papyrus z konce 4. století př. Kr., spálený během pohřebního obřadu u severořecké obce Derveni vzbudil hned po svém nálezu v roce 1962 zaslouženou pozornost. Především je to jeden z nejstarších řeckých papyrů vůbec a patrně jde o nejstarší evropskou knihu, která se nám fyzicky zachovala.
Protižidovské pogromy, organizování atentátů na politické odpůrce, demagogická hesla a neochvějná věrnost carskému režimu. Takový je tradiční obraz ultrapravice v Rusku před rokem 1917.
Stěžejní dílo Daniila Andrejeva Růže Světa, jehož žánr sám autor definoval jako "metahistorický esej", přináší zcela nový pohled na smysl dějin, lidského života i celého vesmíru. Ucelená filosoficko-náboženská koncepce nabízí netradiční přístup k řadě teoretických myšlenkových východisek, a to ať již jde o teologii, filosofii či přírodní vědy.
Kniha navazuje na sérii publikačních výstupů úspěšného projektu "Konference mladých slavistů", pořádaného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Výbor arménských kronik nabízí pohled na každodenní život arménské komunity žijící v 16.-18. století ve východní Anatolii. Autory těchto historických pramenů byli jak učení mniši (vardapeti) z klášterů v okolí Vanského jezera, tak lidoví písmáci.
Kniha "Slovanský areál a Evropa" navazuje na sérii publikačních výstupů úspěšného projektu Konference mladých slavistů, pořádané na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Kniha představuje první původní českou práci věnovanou pojmu kultura z hlediska biokulturologie. Autor staví na antropologickém a kulturologickém zacházení s pojmem kultura, které dává do souvislosti s historickým vývojem darwinisticky orientovaných výkladů kultury.
Cílem tohoto sborníku je představit v českém kontextu subdisciplínu s názvem vizuální antropologie a přinést českému čtenáři alespoň část rozsáhlé diskuse o vztahu antropologie k vizuálním reprezentacím, především o vztahu antropologie a filmu (resp. videa).
Fenomenologie se po druhé světové válce "přestěhovala" z Německa do Francie, kde si vydobyla a uchovává status živého a aktuálního myšlení. Cílem antologie je ukázat rozmanitost tamějších fenomenologických projektů posledních padesáti let prizmatem problematiky jednoho ústředního pojmu, kterým je fenomenalita, povaha jevení jako takového.
Hmyz člověka odedávna fascinoval, škodil mu i prospíval, používal a stále se používá jako lék, jed i potrava, hraje proto nezastupitelnou roli i v mnoha mýtech a symbolech. Na ztvárnění mnoha zástupců hmyzu narážíme od dob nejstarších civilizací až po současnost.
Celistvost vnímaného obrazu je pouze relativní. Neustále skládáme dohromady jen dojem či účinek skutečnosti. Paul Virilio v Estetice mizení zkoumá fenomény, které narušují účinek reality a otřásají naším vnímáním. Ukazuje, že skutečnost není cosi pevného a celistvého, že naše vědomí a smyslovou zkušenost determinují technologie.
Před více než sedmdesáti lety, v době nejtragičtějšího konfliktu v dějinách lidstva, nastalo v českém národě nebývalé vzepětí národního cítění. Tehdy z okupovaného Českoslovenka začalo, často za dramatických okolností, odcházet mnoho mužů různého věku, povolání a vyznání, odhodlaných vybojovat se zbraní v ruce zpět ztracenou svobodu.
Sborník "Slovanské jazyky a literatury: hledání identity" vznikl na základě referátů přednesených na čtvrtém ročníku Konference mladých slavistů, která se konala ve dnech 22. a 23. října 2008 na FF UK v Praze.
