Autoři kolektivní monografie se dlouhodobě zabývají různými úhly pohledů na sociální patologii. Nyní se sešli nad tématem možných ohrožení sociálně patologickými jevy cílové skupiny pedagogů. Učitelé jsou v současné společnosti vystaveni velkým tlakům a očekáváním jak ze strany vzdělávacího systému, tak rodičů, a většinou i samotných dětí.
Kniha Podivná literatura?
Kolektivní monografie s obrazným názvem Skicář slovanský promýšlí symboliku prostoru a kulturní krajiny v konkretizaci slovanských společenství středovýchodní Evropy.
Téměř dva tisíce Čechů se během druhé světové války ocitly v Norsku, kam je proti jejich vůli poslali nacisté v rámci takzvaného nuceného pracovního nasazení.
Patočkovo myšlení má podobu soustavných rozhovorů s klíčovými osobnostmi evropského duchovního prostoru. Na tomto prostém faktu je založen svazek, který chce čtenáři představit ve dvanácti kapitolách Patočkovy dialogy s mysliteli antického Řecka, německé klasické filosofie i moderní fenomenologie.
Bohemista, polonista, literární historik a univerzitní učitel Petr Poslední si v době covidových restrikcí krátil čas psaním "mikrofejetonů" – osobních a osobitých úvah a postřehů rozestřených přes široké pole jeho zájmů: literatura, věci veřejné (obou "jeho" zemí, Česka i Polska), hudba, zážitky z cest a ze setkání, každodennost velká i malá,
Kniha přináší edici zapomenuté práce českého ústavního právníka Vratislava Kalouska (1883–1936), v meziválečném období působícího jako vysoký úředník ministerstva vnitra. Autor srovnává po první světové válce nově vzniklé ústavy sousedních republik – Československa, Německa, Polska a Rakouska.
Najít odpověď na otázku týkající se etické (ne)přijatelnosti estetických chirurgických zákroků není vůbec jednoduché. Předkládaná publikace, která je určena všem lidem, jimž nejsou cizí křesťanské hodnoty, si klade za cíl zasadit fenomén estetické chirurgie do širšího rámce.
Řecká tragická poezie je bytostně politická, neboť život v polis i jeho inverze je ústředním tématem tragického dramatu. V této knize si proto autor klade za cíl pojednat o politických aspektech athénského tragického divadla a odpovědět na několik otázek: 1. Co nás opravňuje hovořit o athénském tragickém divadle jako o politické instituci?
Publikace si klade za cíl představit jedinečný charakter medicíny jakožto disciplíny rozkročené jak ve sféře přírodních, tak humanitních věd a pohybující se sice na bázi všeobecně platných zákonů, zároveň však ustavičně konfrontované se singularitou v podobě jedinečné a neopakovatelné osobnosti každého pacienta, ale přirozeně také lékaře.
Řecké slovo fysis, obvykle překládané ve významech „příroda“ nebo „přirozenost“, se pro nás stalo jedním z určujících rysů archaické filosofie, která je tradicí pochopena zejména jako „zkoumání přírody“.
Výbor z tvorby předního ruského filologa a medievisty představuje průřez autorovým dílem od 70. do konce 90. let minulého století.