Dva hlasy, jedno poslání: Rózi Schmiegovou život zavane z Vídně až do Lipska, kde se rozhodne vyučit řeznickému řemeslu. Vzpomínky na vídeňské Řeznictví Schlingel, kam jako malá s maminkou ráda chodila, totiž stále neblednou. I její dědeček byl řezník. Padl za druhé světové války, zabil ho nějaký Američan.
Výbor Černé vločky v překladech a výběru Radka Malého a s výtvarným doprovodem Inge Koskové obsahuje básně Paula Celana ze všech publikovaných i posmrtně uspořádaných sbírek včetně juvenilií. Zařazeny jsou i překlady dvou klíčových Celanových proslovů – poetologických přednášek Řeč v Brémách a Meridián.
Enzensbergerova básnická skladba poprvé vyšla v roce 1978 v nakladatelství Suhrkamp. Zánik Titaniku vychází z pradávného alegorického obrazu světa jako lodi. Enzensberger však tuto alegorii posouvá dál, a to už tím, že ji přenáší na legendární zaoceánský parník, který se stal pochmurným symbolem moderní doby.
Max Frisch (1911–1991) švýcarský dramatik a prozaik světového formátu si v určitých etapách života psal také deníky. K nejzajímavějším zejména z dnešního pohledu patří tzv. druhý deník (Deník 1966-1971, vyd.
Města se stala opakem toho, čím byla dříve. Jsou výrazem společenské atomizace a ztráty smyslu pro místo jako způsob osvojení prostoru. Důvody těchto změn jsou tak komplexní, že je obtížné, byť ne nemožné je popsat. Popis Hannelore Schlafferové, ačkoli se zdá na první pohled v některých částech impresivní, je jednou z velmi bystrých splátek tohoto dluhu.
Jak v úvodu svého textu Michal Janata otevřeně přiznává, jeho úvahy vycházejí ze zklamání z četby textů teoretiků fotografie. Zdá se mu, že například na rozdíl od literární vědy není teorie fotografie dostatečně propracovaná, protože jí v první řadě chybí promyšlená ontologie fotografického obrazu.
Originálním způsobem přepsaný román století, o němž se právem soudilo, že jej nelze adaptovat. V žádném případě nemá v úmyslu nahrazovat předlohu, umožňuje ale čtenářům, aby si jej pro sebe nově objevili. Některé knihy by měl člověk prostě přečíst. Ví to, a přece ho odrazují. Už jen jejich tloušťka ho zbavuje odvahy.
Vnitřním popudem k napsání Ustavující průběžnosti čar bylo to, co jsem nazval stigma počátku. Tedy schopnost čáry popřít svou jsoucností nicotu plochy, z níž povstává.
Když Lenin dědeček krátce po druhé světové válce nastupuje na palubu lodi do Buenos Aires, pluje vstříc dobrodružství v Novém světě, který mu nepřipadá tak unavený a opotřebovaný jako stará, válkou zničená Evropa. Ale neodbytná senná rýma ho brzy donutí vzdát se snu o svobodném pasteveckém životě. Místo toho se setkává s uměním tanga a s uměním milovat.
Přehodnocení paradigmatu prostoru moderní architektury je jedním z trvalých příspěvků Louise Kahna této profesi.
Deník 1966–1971 navazuje na předchozí Frischův Deník. Deníkové zápisky, ať už to jsou skici k budoucí povídce nebo glosy ke zprávám, různé fikce či analýzy, smyšlené výslechy, dotazníky či příručka pro seniory, cestovní zprávy anebo vzpomínky, to vše zachycuje dobu a jednotlivé situace oné doby. Deník vypovídá o moci a bezmoci nikoli jenom spisovatelů.
V antologii Malé lalulá se sešli čtyři klasici německého nonsensu: Němci Christian Morgenstern a Joachim Ringelnatz a Rakušané Hans Carl Artmann a Ernst Jandl. Každý z nich stvořil osobitou poezii, kterou spojuje myšlenková hravost a nápaditá práce s jazykem.
První díl Winklerovy trilogie Divoké Korutany je šokujícím vyznáním i radikální obranou proti represi rituálů a bigotního otcovského řádu. V „poetickém chaosu“ vyvolává autorův barokní jazyk příběh neustálého aktu vášnivé smrti a lásky, provázaného s fyzickou bolestí i organickou rozkoší.
Nicolas Mahler zpracoval černočernou komedii Thomase Bernharda do podoby úžasné komiksové adaptace. Každý druhý den dopoledne – vyjma sobot s volným vstupem – usedá na lavici před Tintorettovým Mužem s bílým plnovousem ve vídeňském Uměleckohistorickém muzeu hudební filozof Reger.
Po více než třiceti letech přijíždí Eric opět do Paříže. V tomto magickém městě lásky prožil kdysi traumatický rozchod se svou snoubenkou Claudine. Ve společnosti přítele Andrého chodí městem, kde se mísí minulost a přítomnost, kde se vše mění a zároveň zůstává stejné, kde skutečnost a fikce splývají.
Kultovní kniha esejů švýcarského architekta Petera Zumthora, držitele Pritzkerovy ceny 2009. Pětašedesátiletý architekt cítí uspokojení, že způsob, jakým pracuje si v dnešní uspěchané době zasloužil pozornost a uznání. Zumthor přiznává, že zčásti pracuje jako sochař. "Když na projektu začínám pracovat, tak moje první představa je spojená s materiálem.
Bratislava - Pozsony - Pressburg bola multietnickým, multikultúrnym, multilingválnym a multireligióznym mestom. Žili v ňom svojho času vedľa seba maďarská, nemecká, jidiš, slovenská a česká jazyková kultúrna komunita, ako aj kresťanské náboženstvá a judaizmus. V priebehu 20.
Sdělovat skutečnost, jako by nebyla aneb Zuřivé výbuchy andělů je Winklerovou autobiografií, autor se zde v několika „příbězích“ vrací do klíčových okamžiků svého života a podrobně se věnuje osobnostem z literárního a výtvarného světa. Cituje zde mnohé autory, kteří ovlivnili jeho vlastní pohled na svět.
Adam Sharr je britský architekt s řadou realizací po celé Evropě, profesor architektury na Newcastle University a autor knih Heidegger for Architects a Heideggerova chata. Těžištěm knihy je chata jako ohnisko Heideggerova života a díla, respektive otázka, zda a nakolik skutečně takovou váhu měla.
Během rozhovorů, které proběhly v letech 1977 až 2005 a které jsou zde sesbírány, Álvaro Siza komentuje své projekty. Jsou zde zahrnuty všechny jeho důležité projekty včetně těch, které nebyly realizovány. Počínaje sociálními ubytovnami, realizovanými těsně po karafiátové revoluci 25. dubna 1974, až po Nadaci Camargo v Brazílii otevřenou v roce 2008.
