Definice poezie nejsou nic nového, už to napadlo asi leckoho, taky například amerického básníka Carl Sandburga někdy ve čtyřicátých nebo padesátých letech minulého století. Pokoušel jsem se ty jeho kdysi přeložit, s tím tématem si dost užil, ale zkusit napsat vlastní definice mě nenapadlo.
Noc s Holanem je vzrušující noční rozhovor živého Michaela Třeštíka s mrtvým básníkem Vladimírem Holanem. Kniha plná konfliktních témat a neotřelého ponoru do Holanovy poezie, střetů pragmatické racionality s básníkovou neuchopitelností. Průhledy do Holanovy poetiky a jeho osobnosti doprovázejí Třeštíkovy kresby.
Homo faber jako jeden z nejlepších románů švýcarského autora Maxe Frische. Je moderní oidipovskou tragédií, temným, napínavým příběhem, který fascinuje barvitou metaforickou mluvou a intenzivním nahlédnutím do psychiky neobvyklého protagonisty, jenž se domnívá, že má svůj život pevně v hrsti.
Po předchozích titulech, v nichž se Ralph Dutli zabýval našimi „kulturními dějinami“ prostřednictvím zástupců z říše rostlinné (oliva a olivovník) a živočišné (včela a med), přidal nyní esej o představiteli z říše minerálů. Zlato bylo vždy považováno za nezničitelný, věčný kov, bylo zbožšťováno i zatracováno.
Rozhovory s lidmi, kteří pečují o staré a umírající v domovech seniorů, hospicech a nemocnicích. Pečovatelé, zdravotníci, ošetřovatelé, kteří vnímají svou profesi jako dar a lidskost a empatii jako její podstatu. Kniha o obyčejných zázracích a hlubokých poznáních z každodenního kontaktu s pacienty a klienty.
Poezie je svět, který nelze nakreslit, vyfotografovat nebo zfilmovat. Něco, co se připomene třeba až po dlouhých letech. Poezie je pojmenováním pro to, co člověk sám pojmenovat neumí, ale teprve když je to pojmenované, může o tom začít myslet. Pocity, kteréby si nepřiznal, pocity, kteréneznal. Zhoupnutí se na vlnách jazyka, hudby slov, rytmu slabik. Víc asi nic.
Úplně obyčejný člověk, jeho úplně obyčejný život a jeho zcela obyčejný konec. Ale román Lukase Bärfusse je všechno jiné než obyčejný. Neboť v něm vypráví o sebevraždě svého bratra. Přestože se jedná o poměrně častý způsob smrti, jakmile na ni ve společnosti dojde řeč, mlčí se.
Královna hor je důvěrná přezdívka nemoci, jíž trpí pětačtyřicetiletý obyvatel pečovatelského ústavu pan Turin. Bývalý úspěšný podnikatel v oboru IT, bezdětný, spokojeně ženatý, onemocněl v 27 letech roztroušenou sklerózou. Od té doby se jeho život beznadějně hroutí.
Louis Kahn (1901–74) je vedle Le Corbusiera a Miese van der Roheho jedním z nejproslulejších architektů modernismu, kteří nejvíc ovlivnili následující generace. Kahn hledal ve svých mocně působících formách duchovní obsah a povzbuzoval studenty, aby se soustředili na samou podstatu povahy architektury. Každá stavba musí mít … svou vlastní duši.
Malá vánoční četba je samozřejmě narážkou na Mozartovu Malou noční hudbu, oblíbenou náladovou skladbu. Určitě zazní i o Vánocích a přispěje k dobré vánoční atmosféře. V podobném duchu je „komponována“ i Malá vánoční četba aneb Pomalu na cestě k Betlému. Vánoce chtějí klid, není třeba spěchat.
Po areálu opuštěné továrny se údajně pohybuje vlk. Noční hlídačka, která románový příběh vypráví, sleduje bezpečnostní kamery, noc co noc se vydává na obchůzku, hledá stopy vlka. Vlk se stává hybnou silou jejího konání a dává mu smysl. S každou noční směnou je však hledání vlka spíše hledáním sebe sama a otázkou významu hranic, které sami určujeme.
Radek Malý očekávaný i nečekaný, příjemná změna kurzu v díle muže devatera literárních řemesel. Básník se odráží od pevniny vázaného verše a mapuje zcela nové končiny za ilustračního doprovodu Heleny Wernischové. Atlas bytostí je sbírka znepokojivá a naléhavá, pocit smysluplné prázdnoty zaručen!
V knize s výmluvným názvem se tentokrát nezjevují ve své smrti všichni mrtví z Kameringu, autor se tu soustřeďuje pouze na dva místní mrtvé; jedním je bývalý nacista a pronásledovatel Židů Odilo Globocnik, jehož tělo hnije nepohřbené na poli „na Svinským, kde dozrávalo zrno na chléb vezdejší a po celá desetiletí tak zamořovalo a otravovalo životy lidí v
Knížka je pátou básnickou sbírkou malíře Pavla Preisnera. Básně jsou psány prózou - velmi krátkou. Jak říká sám autor: zapíši nějaký vjem a osekávám text až na jen to nezbytné. Sbírku provází fotoilustrace Libora Stavjaníka.
Izraelská básnířka Ilana Shmueli (1924, Černovice – 2011, Jeruzalém) ve své poezii, kterou začala psát po desetiletích dlouhého mlčení, navazuje na odkaz poezie židovských autorů, kteří přežili holocaust a reflektují jeho zkušenost. Český výbor přináší její básně, ale také ukázky z memonárů a z posledních dopisů s Paulem Celanem.
Spolu s esejistou Josefem Kroutvorem vstupte do kavárny, objednejte si kávu a pozorujte proměny společenského života! Jak se měnila doba, móda, styl, zvyky, jak se stále mění svět… Kavárna je zrcadlem města, seznamte se s historií pražských kaváren a věnujte pozornost i současnosti.
Martin Heidegger je jedním z nejvýznamnějších filosofů, vzbuzuje však vášnivé spory: jedni jeho dílo vynášejí do nebes, jiní je zatracují. Vyvážený pohled ztěžuje navíc to, že Heidegger psal velmi obtížným, až nesrozumitelným jazykem, a potom také to, že se aktivně angažoval v nacistickém hnutí.
Med, vosk, mateří kašička, propolis, pyl a jed. Po knížce Milá olivo. Malé dějiny jedné kultury (Archa, 2016) se autor zaměřil na další pochutinu z hlediska kulturního vývoje naší civilizace: na med a jeho jedinečné výrobce – včely.
Modernismus otevřel cestu k velkému pluralismu forem. Ale i když je architektura kulturním fenoménem, není produktem podléhajícím módě. Její principy jsou trvalé a základy méně porušitelné, než by se mohlo zdát studentu-začátečníkovi, který by je chtěl zpochybnit.
Předkládané stati tvoří sice soubor samostatných studií, přesto jsou alespoň trochu provázané – pokoušejí se z fenomenologického hlediska prozkoumat způsob, jak může skrze výtvarné dílo vyvstat zjevnost jsoucího. Sborníček vznikl na laskavý popud vydavatele, jehož si velmi vážím.