Inkognito je úspěšná populárněvědecká kniha amerického neurovědce Davida Eaglemana, bestseller v žebříčku The New York Times.
Ľuboš Bendzák je tak trochu romantický vyděděnec, na němž ulpívá městská špína. Je pozorovatelem se vzácnou schopností potěžkat detail, ale dát mu i poetickou a výpovědní hodnotu.
Expresionistická poezie Geo Mileva je bytostná snaha o probuzení čehosi přirozeného a dávno zapomenutého. Soustředí se na erotickou divokost, archetypální primitivnost, přírodní živelnost a vášnivou instinktivnost, v níž se odráží autorův spor s představami o cudnosti, střízlivosti a racionalitě.
Jiří Šotola coby autor veršů je v současnosti spíše relativizován, ne-li úplně přehlížen. Přitom jeho básnická tvorba provokuje i tím, co o ní dodnes vlastně spíš jen tušíme a co v ní na nás ještě čeká k objevení. Strach, úzkost i sarkastická nota jsou narovnávány a doplňovány ideálem, snem, budoucností.
Luisa Ziková nenáviděla muže pro jejich mužství a ženy pro jejich ženskost. V její poezii najdeme osamění i převažující vědomí blízkosti smrti. Svět a motivy města vidíme často spojené s deziluzí, ironizuje maloměšťáctví i mondénnost uměleckého i pseudouměleckého světa.
Básně Vratislava Effenbergera na první pohled působí jako texty, ve kterých je s imaginací nakládáno jiným způsobem, než jak je to u surrealistického básníka obvyklé. Těžištěm jeho poetiky totiž není genitivní metafora, nýbrž básnický obraz, který se podobá tomu filmovému. Effenbergerova poezie je zvláštní, svébytná, ale také matoucí a nejednoznačná.
Frances Horovitzová patřila ke kulturnímu hnutí autorů šedesátých let, které se samo označilo coby „underground“. Uvádí nás do životní situace leckdy až banální, všednodenní, prosté, ale zároveň nám jakoby kukátkem dá nahlédnout pod věci viděné. Několika slovy nastíní problém, který zuří pod částečně klidnou a nehybnou hladinou.
Většina z nás začíná den šálkem kávy nebo čaje, občas si dáme čokoládu, někteří kouříme nebo konzumujeme různé bylinné doplňky, a jsou i tací, kteří užívají nelegální drogy.
Poslední 4. svazek Spisů ukazuje, že Zbyněk Havlíček byl obdařen zcela mimořádnou deníkovou citlivostí a to, že tato citlivost prostupovala všemi složkami jeho díla.
Soubor povídek Bez tebe navazuje na Růžkovy knihy Bez kůže (dybbuk, 2010) a Bez růže (dybbuk, 2011). Autor zde opět provází čtenáře drsnými a drásavými peripetiemi svého osudu. Vzpínáme se marně osudu, tomu hroznému industriálu okolní krajiny i své duše. Vzpínáme se, tunu neutáhneme, musí nám stačit metrák.
Jolka si myslí, že studijní pobyt v Petrohradu je dobrý nápad, jak za sebou spálit mosty. Jak se naučit být sama a hlavně získat nový pohled na značně komplikované rodinné a milostné vztahy, které nechala doma.
Soubor 23 básní zavádí čtenáře do tragikomického světa absurdity, chytrého humoru a nezapře autorskou věrnost podivuhodným postavičkám trudného vzezření i údělu.
První díl souhrnné publikace Psychedelika a psychonautika představuje výsledek dlouholeté práce českých vědců, lékařů i psychologů.
Druhý díl souhrnné publikace Psychedelika a psychonautika představuje výsledek dlouholeté práce českých vědců, lékařů i psychologů.
Šest krátkých povídek zakotvených v běžných tématech. Tedy zdánlivě běžných… Věnují se mj. lásce, touze či ztrátě, ovšem tyto stránky lidského života pojímají nejednoznačnou formou alegorické a ambivalentní prózy. Variabilní, žánrově nezařaditelné povídky jsou otevřeně ovlivněné psychoanalýzou a fenomenologickou tradicí.
Dystopický román Příběh Kariho Hotakainena nás uvádí do ne tak vzdálené budoucnosti, vlastně na mnoha místech světa již žité pesimistické současnosti… Ze života se díky plnohodnotné globalizaci stala jedna velká reality show s pravidly boje kdo s koho.
Sbírka příběhů, jimiž se vine vzájemně propojující „buddhovská“ nit vytvářející utkanou mytologii, pojednává o zdánlivě rozmanitých tématech od zmrtvýchvstání irského pijana po morální otázky zrady, podvodu, zbabělosti a další. Je tu zobrazen lidský pud směřovat ven, utíkat pryč, aby vše nakonec nevyhnutelně končilo uvnitř.
Filo Pendere znamená viset na vlásku. Jedná se o dynamické texty k osvobození od vlastních, z hloubi vyvěrajících, strachů. Osvobození od všech slovních masek, kterými se denně zaklínáme, aniž bychom se zamysleli nad jejich možnými krutými důsledky.
Spisovatel přijíždí v čase tuhých mrazů do hlavního města, aby se s činovníky celostátního Svazu spisovatelů dohodl na novém vydání svého deset let zakázaného románu Padlá metropol.
