Na slovech záleží. To Přemysl Pitter věděl. V této knížce vypráví svým osobitým způsobem evangelijní příběhy. Šlo mu především o spojení dávných příběhů se současným životem tak, aby hluboká, podstatná a nenahraditelná náboženská inspirace vstoupila do života mládeže. Přemysl Pitter byl v tomto ohledu obzvláště motivován.
Poutavý text od britského kvakera přibližuje duchovní svět a historii kvakerů. Připojen doslov o historii českých kvakerů.
K náboženství se vyjadřuje nebo na ně má vlastní názor skoro každý, aniž by věnoval pozornost, čas a energii hlubšímu studiu. Tím dochází k neporozumění, chybám a jejich opakování prostřednictvím médií.
Co se stane, pokud pacientovi o jeho zdravotním stavu dlouhodobě lžeme? Má vážná choroba nějaký smysl? A proč umírající nezabíjet, jak si přejí zastánci eutanázie, ale naopak respektovat jejich život až do přirozeného konce a být jim nablízku?
Ústředním tématem Mágy je básník Ivan Martin Jirous. Kniha je neobvyklou kombinací deníkových zápisků dvou lidí: Jirousovy dcery Františky a její kamarádky Jany Bauerové. Záznamy zachycují období let 19972011 a zaznamenávají události z Prostředního Vydří, ale i z Prahy a Staré Říše. V řadě případů je každá událost líčena z pohledu obou autorek.
Texty erudované, svěží, vtipné, dialektické bez sebevědomého patosu tato sbírka kázání odráží věrně osobnost Jana Štefana, profesora teologické fakulty a studentského faráře. Nejste bohoslovci? Nezažili jste profesora Štefana v akci? Tato knížka vám pomůže nahlédnout jeho ojedinělý teologický, literárně zdatný a přitom pokorně lidský přístup.
Theologia crucis byla prof. Amedeo Molnárovi centrální otázkou teologického přístupu k věcem a lidem. Když 18. května 1989 zval těmito slovy studenty Komenského evangelické teologické fakulty v Praze na zatím jen chystanou přednáškovou řadu, netušil ještě, že současně zve i na svou přednášku poslední. Přednášet teologii kříže začal Amedeo Molnár 5.
Základní Lutherovy katechetické texty. Vychází jako druhý lutherský svazek připomínající letošní výročí 500 let od počátku evropské reformace. K tomu se přidává ještě jedna hanebná nepravost a skrytá zlá choroba, a sice sebejistota a omrzelost.
Jaký byl Martin Luther člověk a jak se stal reformátorem? Jak žil, studoval a pracoval? Kdo byl s ním a kdo byl proti němu? Co všechno tu hrálo roli? Kteří lidé v tom byli důležití? Jaké zápasy se v 16. století vedly a jak dopadly?
Články a dokumenty v tomto dílu se týkají první poloviny období normalizace v sedmdesátých letech 20. století.
Novela Advent Islanďana Gunnara Gunnarssona (1889–1975) je malá perla světové literatury. Prostý, a přesto velkolepý příběh o shánění ovcí na zimu, tohoto každoročního rituálu hlavního hrdiny, vychází z autentického vyprávění místního farmáře Benedikta Sigurjónssona, přezdívaného Bensi z hor.
Tento katechismus je pokusem o shrnutí křesťanské víry do meditativních textů, které zvou čtenáře ke kontemplaci. Chce podnítit k přemýšlení o základních a mezních otázkách života. Stejně jako klasický katechismus je rozčleněn do otázek a odpovědí.
V dopisech psaných po svém zatčení za podvracení republiky v květnu 1981 se Jiřina Šiklová obrací především ke svým dětem a mamince či dlouholetému příteli Milanu Machovcovi a zprostředkovaně též k dalším blízkým.
Norský spisovatel Tarjei Vesaas (1897–1970) byl jedním z ústředních představitelů norské literatury 20. století. Román Bělidlo (Bleikeplassen, 1946) patří k jeho zralým prózám, vystavěným na půdorysu jednoduchého realistického příběhu, který prostoupen symbolickými významy a jako celek vytváří působivý obraz lidské existence.
Dostáváte do rukou publikaci, která mnoho pamatuje. Pamatuje dokonce už i naše dětské ruce, které po ní svým časem sahaly, aby otevíraly cestu připravenou někdejšími faráři a představiteli Českobratrské církve evangelické, Viktorem a Miloslavem Hájkovými.
Hlásil se Jan Hus vědomě k tradici kacířských buřičů, jak se zdá napovídat titul této knížky? Anebo je skutečnost, jež vysvítá z jejího textu, nejen složitější, ale také sympatičtější? Z latinského originálu poprvé přeložil a doprovodným slovem opatřil Martin Wernisch.
V listopadu roku 1974 vyráží filmový režisér Werner Herzog (1942) na pochod z Mnichova do Paříže, kde se rozstonala filmová historička Lotte Eisnerová – když dojde do Paříže pěšky, bude její život zachráněn. Chůze se pro něj stává existenciální zkušeností, v níž vnější a vnitřní krajiny splývají.
